V ČR je jen za letošek prokázaných již bezmála osm tisíc nákaz černým kašlem. Nejde sice zatím o epidemii, přesto si situace zaslouží pozornost.
Letošní nástup nemoci má nebývalou razanci, Státní zdravotní ústav (SZÚ) proto pravidelně zveřejňuje reporty o počtech nakažených i úmrtích (letos jsou zatím tři) a nyní také publikoval odpovědi na důležité otázky spojené s pertrusí. Chce tím předejít spekulacím a zavádějícím informacím.
Proč černý kašel udeřil s takovou razancí
SZÚ mimo jiné opakovaně vysvětluje, proč se nákaza opět objevila. Jednak proto, že její původce, tedy jistý druh bakterie, mezi námi je stále, nikam nezmizel. Teď jen má dobré podmínky pro šíření.
Je to dáno i tím, že onemocnění má větší sílu každých dva až pět let. Jeho přirozenou cirkulaci ale přerušil covid a tím přispěl k tomu, že mezi námi je více lidí vnímavých k nákaze.
Nejde ale jen o covid. Více nakažených je nejspíše i kvůli změně principu očkovacích látek. Dříve šlo o tzv. celobuněčné vakcíny, dnes jsou acelulární. Ty jsou, co do vedlejších účinků, šetrnější. Odborníci ale otevřeně hovoří o tom, že cenou za to je kratší doba ochrany.
Další důvod také souvisí s očkováním, a totiž, že v některých regionech a věkových skupinách klesá míra proočkovanosti, takže není zajištěna kolektivní imunita. Navíc přeočkování dospělých není povinné ani hrazené.
Spekuluje se také o tom, že bakterie změnila svoji tzv. virulenci. Tedy schopnost nakazit.
Jak dlouho chrání očkování a jak dlouho prodělání nákazy
Podle informací zveřejněných SZÚ je ochrana zajištěná očkováním účinná zhruba tři až pět let. Poté dochází k poklesu protilátek, takže očkovaný se postupně stává vůči infekci vnímavější. Tedy u něj roste riziko, že se černým kašlem nakazí.
Imunita toho, kdo černý kašel prodělá, by měla být schopna se dalšímu nakažení bránit po dobu patnácti až dvaceti let.
Přesto není ideální formou prevence se nakazit, ale očkovat se, byť nyní je v ČR vakcín nedostatek. Vakcinace je vhodná také v těhotenství (od 27. týdne). Rada odborníků zní očkovat se každé těhotenství, byť by následovala rok či dva po sobě. U nejmenších dětí, v pěti a deseti letech, je vakcinace povinná a hrazená.
Dospělí si přeočkování musí zaplatit sami. Mohou ale ušetřit, když vakcinaci spojí s přeočkováním proti tetanu, které se provádí každých deset až patnáct let. V takovém případě zájemce o očkování i proti černému kašli nehradí aplikaci vakcíny, tu zaplatí pojišťovna. Uhradit lékaři ale musí očkovací látku.
Kdo na očkování proti tetanu nedávno byl, na to proti černému kašli (v kombinaci se záškrtem a tetanem) může jít už jeden až dva měsíce poté.
Kdy vyhledat lékaře
Pokud máte kašel, který nereaguje na běžnou léčbu, zhoršuje se v noci a vede k dušnosti či dalším přidruženým nepříjemnostem, jakým je třeba zajíkání. V takovém případě se objednejte ke svému praktickému lékaři. Do ordinace raději vyrazte s respirátorem.
Onemocnění se diagnostikuje stěrem z nosohltanu, podobným výtěru při covidu. Směrodatné je PCR vyšetření.
Kvůli černému kašli pacienti nemusí pobývat, až na výjimky, na infekčním oddělení v nemocnici. Podle SZÚ ale platí, že po dobu braní antibiotik, tedy jeden až dva týdny, by měl být pacient v izolaci. Doporučené je spíše chladné prostředí dobře větratelné místnosti.
Co o nemoci víme
Černý kašel je onemocnění způsobené bakterií, jež se přenáší vzdušnou cestou. Daří se mu to zejména v uzavřených kolektivech, jakým jsou třeba třídy. Vzácná je nákaza z potřísněných předmětů.
Nemoc se začne projevovat 5 až 21 dnů od nakažení a nejprve vypadá třeba jako běžné nachlazení (ucpaný nos, rýma, zvýšená teplota, občas kašel). Prudké záchvaty kašle mohou přijít a nemusí. U toho, kdo je má, zpravidla začínají po týdnu až dvou týdnech od prvních projevů nákazy. Záchvaty kašle přichází stále častěji, většinou se zhoršují a trvají i v noci. Pacienta vysilují.
Nemocný se kvůli nim nemůže nadechnout, takže závěr záchvatu může provázet kokrhavý zvuk a průvodním jevem záchvatu může být také zvracení. Proto se černému kašli říká také někdy dávivý
.
U malých dětí se mimo jiné projevuje pauzami v dýchání, jež mohou vést až k udušení, a promodráváním kůže, zejména rtů.
Nejrizikovější je černý kašel pro děti do jednoho roku věku, chronicky nemocní s nemocemi respiračního traktu a senioři. Ve vyšším riziku jsou také nikdy neočkovaní lidé.
Nákaza je nebezpečná, protože může vyústit v komplikace, které vedou ke smrti. V tomto kontextu SZÚ upozorňuje na bronchopneumonii, tedy určitý typ zápalu plic, plicní hypertenzi (přetlak v plicích, který může vést k jejich poškození).
Mezi komplikace černého kašle patří vyčerpanost, odvodnění organismu kvůli zvracení, nedostatek kyslíku kvůli nemožnosti se pořádně nadechnout. Záchvaty prudkého kašle mohou vést ke krvácení do očí, v obličeji, z nosu. Kvůli vzniku modřin získala pertuse přízvisko černý kašel
. Běžnou komplikací jsou záněty středouší. Některé projevy onemocnění jsou ale natolik závažné, že pacientovi selže krevní oběh nebo se udusí.
Na onemocnění obecně umírají nejvíce děti do tří měsíců věku, které nakazili rodiče, sourozenci nebo blízcí příbuzní.
Černý kašel, na rozdíl od jiných respiračních nákaz, třeba chřipky a covidu, nemá sezónnost. To znamená, že s příchodem teplejšího a slunného počasí vlna nákazy neskončí. Může ji ale přibrzdit to, že se budeme pohybovat více venku.
Onemocnění způsobuje bakterie, proto na něj také platí léčba antibiotiky. Ty sice poměrně rychle (během pár dnů) zabrání množení patogenu a zabijí ho, kašlání způsobené již bakterií vyloučenými toxiny ale nezastaví. Trvat může i více než tři měsíce, proto se onemocnění také někdy říká stodenní kašel
.
ČLÁNKY DO MAILU