„Člověk běžně nad svojí imunitou nepřemýšlí, to spíš až když začne být nemocný. Důležitá je ale prevence s pravidelnou konzumací probiotik v zakysaných výrobcích,“ říká předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal a vzpomíná na jeden výzkum, který hovoří za vše:
Co se dozvíte v článku
„V nemocnici jsme v rámci schválení etickou komisí dělali studie u nemocí trávicího traktu. Na jedné straně s podáváním probiotik a na straně druhé s neúčinnou látkou (placebem). Statistická data byla jasná: u vybraných onemocnění jsme podáním probiotik získali lepší výsledky, s dřívější úzdravou a lepším průběhem onemocnění.“
Co umí naše chytrá střeva
Mikrobiota souvisí s mikroorganismy. Ty v nás vyvolávají spíš obavu – v rámci zásad hygieny rukou, přípravy stravy a podobně se snažíme zabránit pronikání škodlivých mikroorganismů do našeho trávicího traktu. Mohla by tak snadno vzplanout nějaká infekce. Nicméně náš trávicí trakt se osídluje a mikroorganismy potřebuje. Podstatné je, aby zde bylo dostatek těch, které mají především zdravotně pozitivní, tzv. probiotický účinek.
„Střevo musí tolerovat obrovské množství různých látek, ale i mikroorganismů, které do trávicího traktu přicházejí s potravou,“ vysvětluje Petr Tláskal, proč zrovna střeva mají takový vliv na naši imunitu. „Současně musí rozpoznat složky škodlivé. Střevo tak obsahuje největší množství k tomu určených, tzv. imunokompetentních buněk. Tyto buňky se účinkem antigenní složky aktivují a v rámci lymfatického či cévního systému se dostávají i k ostatním orgánům. Takže takto navozená imunita nezůstává pouze na úrovni trávicího traktu, ale i ostatních částí našeho organismu.“
Záhadná mikrobiota
- Zhruba 38 bilionů bakterií, které sídlí ve střevech, plní mnoho důležitých úkolů. Tyto mikroby, které jsou souhrnně označovány jako „střevní mikrobiota“ pomáhají trávit konzumované potraviny, metabolizují léky, ale také nás účinně chrání před infekčními organismy.
- Střevní mikrobiota, která váží celkem asi půl kila, je vlastně něco jako další samostatný orgán v těle. Stejně jako máme jedinečný genom, máme také jedinečný střevní mikrobiom. Skládá se z přibližně osmi milionů genů, které řídí mikrobiotu.
- Vědci se stále učí, jak složení a rozmanitost střevního mikrobiomu ovlivňuje zdraví člověka. Nedávný objev (publikovaný v Harvard Health Letter) například zahrnuje skupinu střevních bakterií, které štěpí cholesterol ve střevech.
- Vědci také mj. zjistili, že lidé s určitým genem v mikrobiomu vylučovali stolicí až o 75 % méně cholesterolu než lidé, kteří tento bakteriální gen nenesou – a mají nižší hladinu cholesterolu i při horší životosprávě.
Zdroj: Státní zdravotní ústav (s použitím Harvard Hearth Letter, Harvard Medical School, leden 2021)
Jogurty, zelí a spol.
Kde vzít „hodné bakterie“? Především v mléčných výrobcích, jakkoliv to zní prostě a obyčejně ve světě plném na míru chystaných multivitamínů. Ty správné mikroorganismy nacházíme především v zakysaných mléčných výrobcích, ale i jiných zakysaných potravinách – například v kysaném zelí – či nápojích.
Probioticky působící mikrobiotu je nutno stále doplňovat. A proto je podle Petra Tláskala vhodná pravidelná konzumace vhodných potravin, třeba jogurtů. Jogurt vzniká mléčným kvašením, tzv. fermentací. Stejným způsobem ale vzniká i fermentovaná zelenina. Kimči, pickles či kysané zelí jsou dalším zdrojem probiotik a zároveň jsou velmi bohaté na vitamín C, což je další skvělý pomocník na budování imunity.
„A navíc z fermentované potravy naše tělo lépe využije v ní obsažené živiny,“ doplňuje MUDr. Tláskal.
Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách
V jogurtu nemusí stát lžička
„Já osobně se řídím pravidlem, že je vhodné do jídelníčku zařazovat nějaký zakysaný mléčný výrobek alespoň jednou denně,“ má Petr Tláskal jednoduché pravidlo, jak udržet svá střeva v kondici.
Jenže všechny jogurty přece nejsou stejné? A prý už ani nejsou, co bývaly… Naposledy byly prý dobré za časů našich babiček, kdy byly tak husté, že v nich lžička stála v pozoru. Co ale vypovídá hustota jogurtu o jeho kvalitě? Z hlediska probiotik nic. Jogurt totiž dělají jogurtem živé kultury, nikoli jeho hustota. Živé kultury se přidávají přímo do kelímku, anebo se nechávají zrát ve speciálním tanku. Právě obsah těchto přátelských, hodných bakterií dělá jogurty a další produkty, které prošly tzv. mléčným kvašením, prospěšnými pro mikrobiom v našem trávicím traktu.
„V rámci potravinářské definice musí všechny jogurty obsahovat více než 107 probioticky působících bakterií, to znamená takových, které mají pozitivní zdravotní efekt. Pro imunitní systém střeva tedy není podstatná konzistence jogurtu, jeho chuť či množství obsaženého tuku,“ popisuje Petr Tláskal.
Máme užívat probiotika preventivně?
Kdo tuší, že zdravá střeva jsou důležitá, určitě při antibiotické léčbě – která ovlivňuje střevní mikrobiotu – dbá na užívání probiotik v kapslích či v jiné formě. Těmi podle Petra Tláskala tělu neuškodíme ani v případě, že je třeba v období většího strachu z infekcí užíváme preventivně:
„Výjimkou jsou onemocnění, která vyžadují obecně vyřadit příjem jakýchkoliv organismů do trávicího traktu. Je to například u imunosupresivně léčených pacientů po transplantaci kostní dřeně a podobně. Nebo jsou to i jiná onemocnění, kdy velká nálož způsobí přesun těchto mikroorganismů do krevního oběhu.“
Čeho je moc, toho je ale příliš i pro zdravého člověka; a moc probiotik je podle odborníka zbytečnost. A hlavně – vždy je lepší denní „dávka“ z vhodného jídla než nějaká krátkodobá kúra:
„Příjem probiotik v rámci potravinových doplňků či léků má již svá doporučení k dávkování. Probiotické mikroorganismy je vhodné doplňovat průběžně, protože se z trávicího traktu snadno vytrácejí,“ dodává Petr Tláskal. „Střevní mikrobiota se také mění s věkem, nemocí i našimi stravovacími zvyklostmi.“
Střevům škodí grilování i stres
Navíc podle odborníků střevní mikroorganismy mohou ovlivňovat, jak se cítíme po fyzické i psychické stránce. A co zdraví našich střev škodí? Třeba – nepřekvapivě – dlouhodobější zátěž.
„Ta způsobuje nejen psychické problémy, ale i snadnější rozvoj nádoru žaludku, slinivky břišní nebo v rámci cirhózy i rakovinu jater. Na druhé straně například nedostatek vlákniny rozpustné i nerozpustné snižuje ochranu našeho střeva před působením toxicky působících složek výživy, což zvyšuje pravděpodobnost výskytu rakoviny střeva,“ upozorňuje Petr Tláskal.
Také příprava naší stravy (například grilování) může aktivovat vznik chemických látek, které aktivují poškození trávicího traktu a našeho zdraví. Na jídelníček a životní styl bychom tedy měli dbát nejen kvůli štíhlé linii, ale i celkovému zdraví a odolnosti.
Odborná spolupráce:
MUDr. Petr Tláskal, CSc.
Předseda Společnosti pro výživu.
ČLÁNKY DO MAILU