Norsko, Island, Tádžikistán…
Až třetina tádžických dětí, které mají vrozenou vadu, se narodí blízkým příbuzným. Situace je natolik vážná, že tamní poslanci schválili zákon, který má omezit svatby příbuzných a tím snížit počet postižených dětí. Páry, které se plánují vzít, musí podstoupit genetické testy a prokázat tak, že ženich a nevěsta nejsou příbuzní (Aktuálně.cz: Tádžikové musejí před svatbou na genetické testy. Kvůli častým sňatkům mezi příbuznými).
Poněkud jiná situace panuje v Norsku. I v seriózních sdělovacích prostředcích se nedávno objevila úvaha o motivaci drastických zásahů norské sociální služby. Tato – řekněme sexuologicko-demografická a ekonomická hypotéza tvrdí: Obyvatel skandinávského království je čtyři a půl milionu, etnicky jde z devadesáti sedmi procent o Nory. Vzdálenost mezi vesnicemi i jinými sídly je v průměru jedna z největších v Evropě. Kolem břehů je na sto padesát tisíc ostrůvků. Nejen pro obyvatele namátkou ostrova Jana Mayena nebo Špicberků je vše – mimo rodnou hroudu – dosti daleko. Životní úroveň je vysoká. Hrozí riziko příbuzenských sňatků. Zlé jazyky mezi veterináři možná napadne „je nutno oživit chov“. Ostatně již neolitický prapředek – zhruba před patnácti tisíci lety, kdy změnil životní styl od lovců a sběračů ke společnosti usedlé – poznal, že příbuzenská plemenitba nebývá úspěšná.
Ještě geneticky složitější je situace ostrova dříve nazývaného „Země ledu a ohně“. Obyvatel má dnes Island necelých tři sta osmdesát tisíc. Etnických Islanďanů je v této republice devadesát sedm procent. Míra vzájemného příbuzenství mezi nimi je nejvyšší v Evropě. Samozřejmě není příbuznost jako příbuznost.
Rozmnožování příbuzenským stykem
Incest coby rozmnožování příbuzenským stykem je opak tzv. panmixie. To je, velmi volně přeloženo, řádné promíchání genetické výbavy. Někdy – v odborných textech – čteme o pokrevním, tj. konsangvinním spojení prvního nebo druhého stupně. Sangua je latinsky krev. První řád je krvesmilný „neřád“ mezi nejbližšími příbuznými. Druhý řád se týká vzdálených příbuzných.
Nicméně Islanďanů je vskutku mnohem víc než sto čtrnáct olympských bohů. Navíc z nich byl jen tucet hlavních. Však to podle toho vypadalo. Zeus byl zrozen spojením sourozenců Krona a Rhey. Jeho děda byl Úranos a babičkou Úranova matka Gaia. Zeus jednal též krvesmilně. Vzal si sestru Héru a vše korunoval spojením s matkou – Rheou.
Vrátíme-li se zpět do reality, nejvýraznější genetická ataka nastává v případě dokonaného incestu prvního řádu (česky krvesmilstvo). Jde o fyzický kontakt provázený vědomým sexuálním vzrušením alespoň jednoho z partnerů pocházejících ze stejné socializační jednotky, tj. rodiny. Nastává tak porušení incestního tabu, „démon sex“ má být právě v rámci rodiny socializován. Rodina, jež vzniká obvykle na bázi sexuálního puzení rodičů, striktně zakazuje uvnitř sama sebe určitou složku sexuality. To jsou – výrazné – paradoxy. Místo „bestia triumphalis“ zde triumfují specificky lidské a hestické kvality – vůle a výchova.
Nejčastější incest? Otec – dcera
Nejčastějším incestním chováním je jednání otce vůči dceři. I zde se na něj zaměřuji. Se značným odstupem následuje četnost homosexuálního incestního jednání opět muže-otce a syna. Ještě výrazně méně je četný heterosexuální incest ženy a syna. Zbývající varianta „matka – dcera“ je skutečně ojedinělá.
Více k tématu – Incest: Tatínkova hodná holčička
Data o sourozeneckých incestech kopírují uvedené rozdělení. Obvykle je zaznamenán pouhý vršek ledovce, zhruba desetina z fakticky proběhlých. Matka o incestním vztahu muže obvykle ví, přinejmenším jej tuší.
U obou lze zaznamenat směs obranných mechanismů lidské psychiky. Leckdy jsou stejného typu jak u matky, tak i u otce:
Obranné mechanismy
- Popření: Zavírání očí před zkušeností. Něco nevím, nepamatuji se na to, všechno je vlastně jinak.
- Racionalizace: Vysvětluje nepřijatelné přijatelně. Nic zlého se neděje, alespoň je doma klid, holka by se stejně muckala a kdož ví s kým, kdybych měl sexu u manželky dost, tak nebudu s dcerou, pomáhá mi…
- Percepční obrana: Nevidět, neslyšet, nepříjemné informace do vědomí nepustit.
- Reaktivní výtvor: Chování navenek je pravý opak toho, jak jednám v soukromí. „Vodu káže, víno pije.“ Velmi ostře kritizuje sexuální nevázanost, navrhuje za ni drastické tresty. Na veřejnosti vystupuje jako opora morálky, doma – škoda mluvit.
- Regrese: Návrat na nižší vývojovou úroveň.
- Projekce: Vina je připisována nevhodnému chování druhého. Za zmínku mohou stát i agresivní impulsy.
V časech S. Freuda byly v incestní souvislosti rozebírány vazby „pachatel a oběť“. Dnes je věnována pozornost celé rodině. Její následně pravděpodobný rozpad je ještě subjektivně menší zlo. Horší je společenský odsudek dopadající na všechny členy rodiny.
Vyšetřování trápení ještě završí
Jen málokdo si dovede představit mj. i psychickou zátěž dítěte spojenou s vyšetřováním a zjišťováním jeho věrohodnosti. To, jakým stresem pro dítě může být důkladné a opakované prošetřování toho, co se stalo. Tj. gynekologická, psychologická a kdo ví ještě jaká vyšetření. Řada psycholožek a někteří psychologové pracují v této souvislosti s „předpokladem viny“ muže. Toto východisko – zcela jiné než postuluje Římské právo – vyvolává zvýšenou aktivitu advokátů snažících se o opakování různých šetření. Stres dítěte triumfuje.
Případ otce s bazénem
Pro ilustraci: Bylo horko. Muž mající předškolní dceru ve střídavé péči vlastnil bazén. Dítko se v něm často a dlouho koupalo. Vlhké plavky učinily své a děvče se v oblasti genitálií oprudilo. Otec s ní zašel ke kožní lékařce. Pacientka tam obdržela dvě masti. Tátovi bylo podrobně vysvětleno, jak postiženou kůži mazat. Otec jednal, jak bylo doporučeno. Kelímky či tuby i s návodem k použití předal po pár dnech matce. Matka s dcerkou promluvila a hned další den vyhledala psycholožku. Velmi plasticky jí popsala své podezření. Paní Mgr. v kauze poprvé děvče psychologicky vyšetřila a záznam zaslala na OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, hovorově „sociálka“). V textu připomenula svoji ohlašovací povinnost a fakt, že nemůže vyloučit nevhodné chování otce. Podobných vyšetření – včetně gynekologického – bylo posléze několik. OSPOD vydal předběžné opatření – zákaz styku otce s dítětem. Otec se k dceři nesměl přiblížit na – nevím už přesně kolik – dost metrů. To samo o sobě vylučovalo střídavou péči. Vše trvalo řadu měsíců. Pravda nakonec zvítězila, ale…
Kontrolní otázky:
- Souhlasila matka dítěte s původním rozsudkem soudu o střídavé péči, nebo ne?
- Ovlivnilo opakované vyšetřování dítěte jeho psychický stav kladně, nebo záporně?
- „Jen pro pány“: Troufli byste si po těžkém rozvodu s manželkou jít s opruzenou dcerou na kožní?
Připusťme, že jistý občan Nýrska spáchal nedávno sebevraždu (viz např. Deník.cz: Koupu se s tatínkem. Nevinná dětská věta vedla až k otcově sebevraždě). Neunesl obvinění z incestního chování vůči jeho pětileté dceři a zákaz přiblížit se k svým dětem. Podrobnosti neznám, vyšetřovací spis jsem neviděl. Četl jsem novinový rozhovor se soudní znalkyní s odborně zcela problematickým zdůvodněním jejího přesvědčení o mužově vině. Tu také jednoznačně popírala i matka dětí.
Zcela jinak vyznívá dopis, jež z vazby poslal své zneužívané dceři jiný otec:
Moje nejdražší (zdrobnělina jména),
píši ti tajně z pekla. Nikomu to neříkej a pomož mi, prosím. Již zde nevydržím. Každý den se modlím, aby byla už noc. Na kolenou tě prosím, jdi na policajty a řekni, že sis všechno vymyslela a že se ti to jenom zdálo. Já tě i ostatní holky i mamku měl vždy rád a teď tu budu trávit Vánoce za mřížema jako zločinec. Když mi vyhovíš, tak vás jenom pozdravím a půjdu pryč. Všechny peníze, které jsem našetřil, vám nechám, a když nebudete chtít, tak už svýho ubohýho tátu neuvidíte. Jsem nešťastný a všechno záleží jen na tobě. Nic se ti nemůže stát, když ti není osumnáct. Tak tě ještě jednou prosím, jdi k těm, co mne vyšetřují, a odvolej svoji výpověď. Dlužen ti nic nezůstanu, však mě znáš. Můj život je teď jenom v tvých rukách. Udělej, oč tě prosím, a hlavně nikomu nic o tomto psaní neříkej…
Na takové přeslazené citové vydírání je zřejmě nejlepší stručná odpověď: Zavřít, až zčerná… Navíc patřičně hlídat povolený i nelegální poštovní styk z jistých míst.
Matka souhlasí aneb Šokující vědecké úvahy o incestu
Při studiu různých názorů renomovaných vědců na incest lze najít šokující úvahy:
- Třeba o vlivu podvědomého či nevědomého souhlasu oběti či její matky.
- O incestu jako donucovacím procesu manželky. Muž ji prostřednictvím krvesmilstva donutí převzít vůči němu mateřskou a ochranou funkci. Vzpomeňme na obranný mechanismus regrese.
- Touha po nezávislosti muže na manželce ve sféře sexu.
- Pocit manžela – manželka je již neatraktivní a dcera její vzhled v minulosti připomíná.
- Stárnoucí muž chce „zastavit čas“ a začít ještě znovu nové partnerství.
- Naplnění perverzních erotických fantazií. (Zadáme-li heslo „incest video“ do vyhledávače, překvapí rozsáhlá nabídka. Zřejmě je důsledkem značné poptávky. Samozřejmě – reálně nelze předpokládat, že „porno tvoří celá rodina“.)
- Pomsta jak nejbližším osobám, tak i jakýsi výsměch společnosti. (Dodávám: Je to grázlovina. Muž, z jehož příjmení Grasel vzniklo ono označení, byl pohodného syn. To znamenalo být v letech jeho života – 1790 až 1818 – společenský pária. Největší radost mu činilo, pokud se mohl bohatým a urozeným vysmát.)
Jisté je, že oproti jednorázovému zneužití např. pedofilem má incestní vztah horší dopad. Přinejmenším pro delší dobu trvání a větší počet opakování. Větší je i pravděpodobnost dlouhodobého přetrvávání následků formou posttraumatického stresového syndromu. Mnohé příčiny sexuálních obtíží dospělých žen mají kořeny právě v incestním traumatu. Méně zjevné, leč časté jsou tyto souvislosti u poruch chování, různých druhů asociality či antisociality. Biblický text – z třetí knihy Mojžíšovy (Lv 18,6–17) ví, co a proč činí, když pohlavní styk mezi blízkými příbuznými zakazuje.
ČLÁNKY DO MAILU