Kontrolní otázky:
Souhlasila matka dítěte s původním rozsudkem soudu o střídavé péči, nebo ne?
Tak to bylo jednoduché. Motivem pravděpodobně bylo mít dítě celé pro sebe, otce dcery zcela vytěsnit. Takže: ne.
Ovlivnilo opakované vyšetřování dítěte jeho psychický stav kladně, nebo záporně?
Ještě jednodušší: záporně.
„Jen pro pány“: Troufli byste si po těžkém rozvodu s manželkou jít s opruzenou dcerou na kožní?
Což o to, na kožní ano. Ale cokoli dalšího je riziko, takže by bylo lepší požádat nějakou ženu, třeba tetu dítěte. Na druhou stranu, nebyla by k dispozici, nelze se o dítě nepostarat, protože v takové situaci ať udělá, či neudělá cokoli, může to zkusit obrátit proti němu. Zkrátka zabránit alespoň fyzickým škodám.
Není automaticky pravda, že příbuzenským křížením 1. řádu se rodí pouze geneticky postižení potomci. Nerodí, to je jen jedna z mnoha polopravd vytržených z kontextu v tomto článku, pouze je vyšší pravděpodobnost, že by k tomu mohlo dojít. Autor také z nějakého důvodu neuvedl žádná konkrétní čísla, což je už víc než podezřelé. Co ho motivovalo k tomu podat článek takto? To ví jen on, ale pochybuju o tom, že chtěl věcně a pravdivě informovat, spíš jen upoutat pozornost nekonkrétní snůškou polopravd a nechat tak naši konkrétními čísly nijak neomezenou představivost narůst do obludných, realitě pravděpodobně dost vzdálených rozměrů. Není automaticky pravda ani to, že tzv. panmixie je zárukou, že se geneticky postižení potomci rodit nebudou. Budou, jen je pravděpodobnost nižší. Za odsouzeníhodný bych incest považoval pouze v případě, že by se jednalo o pedofilii, a tu nejen v případech incestu, ale všeobecně. O incestu si myslím, že je často zbytečně démonizován. Všeobecně bych incestní vztahy nezakazoval, pouze podmínil genetickými testy a i těmi pouze v případě, že by dotyční příbuzní měli v úmyslu mít potomstvo - a pokud by se neprokázalo riziko nežádoucí genetické mutace, nechť si děti mají. Nakonec proč ne, vždyť žádné riziko nehrozí. Teď jsem to po sobě dal přečíst svojí partnerce a když dočetla až sem, podívala se na mě jako... no jako kdyby moji rodiče byli sourozenci. Už jen z této reakce vidíte, že celý bubák incestu není ani tolik o genetice, spíš o tom, že je v nás hluboce zakořeněný. Je možné, že před sto lety si něco podobného mysleli o homosexualitě...
O incestu i o homosexualitě si myslím dodnes to, co si lidé mysleli před sto lety, jak tvrdíte. Obojí je to ujetý. A jestli si myslíte, že je možné, aby otec měl dítě se svojí dcerou ( třeba i zletilou) pak jste ujetej taky.
tsd
ČLÁNKY DO MAILU