Názor k článku Incest: Tabu nad jiné od K. A. - Není automaticky pravda, že příbuzenským křížením 1. řádu...

Není automaticky pravda, že příbuzenským křížením 1. řádu se rodí pouze geneticky postižení potomci. Nerodí, to je jen jedna z mnoha polopravd vytržených z kontextu v tomto článku, pouze je vyšší pravděpodobnost, že by k tomu mohlo dojít. Autor také z nějakého důvodu neuvedl žádná konkrétní čísla, což je už víc než podezřelé. Co ho motivovalo k tomu podat článek takto? To ví jen on, ale pochybuju o tom, že chtěl věcně a pravdivě informovat, spíš jen upoutat pozornost nekonkrétní snůškou polopravd a nechat tak naši konkrétními čísly nijak neomezenou představivost narůst do obludných, realitě pravděpodobně dost vzdálených rozměrů. Není automaticky pravda ani to, že tzv. panmixie je zárukou, že se geneticky postižení potomci rodit nebudou. Budou, jen je pravděpodobnost nižší. Za odsouzeníhodný bych incest považoval pouze v případě, že by se jednalo o pedofilii, a tu nejen v případech incestu, ale všeobecně. O incestu si myslím, že je často zbytečně démonizován. Všeobecně bych incestní vztahy nezakazoval, pouze podmínil genetickými testy a i těmi pouze v případě, že by dotyční příbuzní měli v úmyslu mít potomstvo - a pokud by se neprokázalo riziko nežádoucí genetické mutace, nechť si děti mají. Nakonec proč ne, vždyť žádné riziko nehrozí. Teď jsem to po sobě dal přečíst svojí partnerce a když dočetla až sem, podívala se na mě jako... no jako kdyby moji rodiče byli sourozenci. Už jen z této reakce vidíte, že celý bubák incestu není ani tolik o genetice, spíš o tom, že je v nás hluboce zakořeněný. Je možné, že před sto lety si něco podobného mysleli o homosexualitě...