V Česku ročně selže srdce 60 tisícům lidí, kteří se tak přidají k více než čtvrt milionu stávajících pacientů. Podle kardiologů již tak vysoké číslo navíc dlouhodobě ještě poroste. Lékaři vysvětlují důvody a představují také novou léčbu hrazenou pojišťovnou. Dosud na ni měli nárok pouze lidé s diabetem.
Co se dozvíte v článku
Selhání srdce často následuje po infarktu, hrozí nárůst případů
Kardiologové se připravují na boom infarktů a selhání srdce, důvodem je současná situace i předchozí pandemie koronaviru.
V České republice se momentálně se srdečním selháním léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů. Příznivá není ani vyhlídka do nejbližších let, podle kardiologů totiž do roku 2030 vzroste počet nemocných až o alarmujících 50 %.
Příznaky srdečního selhání
Typickým projevem srdečního selhání jsou:
- dušnost,
- otékání nohou,
- případně bušení srdce,
- část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha,
- u někoho jde naopak o nechutenství.
Více o nemoci Srdeční selhání (srdeční nedostatečnost) v katalogu nemocí.
K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu, a právě u infarktů a dalších onemocnění srdce se lékaři obávají výrazného nárůstu případů:
„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce. Data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010 například potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání apod., a to o více než 10 %,“ říká Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
S nárůstem infarktů, srdečních selhání a dalších chorob srdce již kardiologové počítali v souvislosti s pandemií koronaviru, která sužovala poslední dva roky celý svět. „Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. Řada lidí také ze stejného důvodu vynechala preventivní prohlídky,“ popisuje Petr Ošťádal, předseda České asociace akutní kardiologie ČKS.
Další riziko představuje tzv. postcovid, tedy důsledky nemoci covid-19, které se mohou projevit i po delší době. Podle kardiologů mají lidé, kteří prodělali toto onemocnění, o 70 % vyšší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání nebo infarktu, a to klidně i rok po infekci.
„Vlak, který pandemie koronaviru rozjela, nyní ještě zrychlil v důsledku situace vyvolané Putinovou agresí na Ukrajině, která v lidech budí úzkost,“ varují specialisté.
Na infarkt umírá méně lidí, nutná je změna životního stylu
V Česku infarkt každoročně prodělá přibližně 15 tisíc lidí. Úmrtnost se díky rozvoji kardiologie podařilo za posledních 60 let snížit z 30 % na 6 %, jestliže je pacient v nemocnici. Včasné vyhledání odborné pomoci je pro záchranu člověka s infarktem zásadní.
Ani pacienti, kterým lékaři dokázali včas pomoci, však nemají vyhráno. Až 10 % těch, kteří prodělali infarkt, jej v následujících třech letech dostane znovu a 5 % v důsledku onemocnění srdce a cév zemře. „Ti, kteří již infarkt prodělali, musí udělat vše pro to, aby jej znovu nedostali. Kromě úpravy životosprávy, pohybu a nekouření si musí hlídat hladinu svého cholesterolu. Čím vyšší hladinu cholesterolu pacient má, tím větší je riziko opětovného infarktu,“ říká prof. Ošťádal. Pacient, který v minulosti prodělal infarkt, by měl mít hladinu LDL cholesterolu, což je nejškodlivější složka celkového cholesterolu, nižší než 1,4 milimolu na litr.
Pojišťovna nově hradí léky lidem, kterým selhává srdce
Pro pacienty se srdečním selháním mají lékaři alespoň nějaké dobré zprávy. Čeští experti mají v rukou novou zbraň, jak srdečnímu selhání čelit – jde o tzv. glifloziny. Tyto léky začaly v současné době některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny.
„Glifloziny prodlužují život našim pacientům, kteří trpí srdečním selháním. Léky totiž umí zlepšit podmínky pro práci srdečního svalu hned na několika úrovních,“ říká Aleš Linhart.
Léčbu glifloziny hradily zdravotní pojišťovny dosud pouze lidem, kteří trpěli cukrovkou. Od začátku května si za ně nemusí připlácet pacienti, u nichž srdce selhává, ale diabetes nemají.
„Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, jimž by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart.
U těch, kteří jsou zároveň diabetici, také snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru do moči. Cukrovkou trpí přibližně 30–40 % pacientů se srdečním selháním.
Výsledky zahraničních studií navíc podle specialistů naznačují, že by glifloziny v budoucnu mohly pomoci s léčbou dalších forem srdečního selhání, na něž jiné medikamenty dostatečně nezabírají. „Brzy bychom tak mohli mít v rukou léky pro celé spektrum nemocných se srdečním selháním, tedy bez omezení, která dnes i v této indikaci platí,“ říká prof. Linhart.
Stop epidemii nemocí srdce
Epidemii nemocí srdce se kardiologové snaží zabránit všemi dostupnými způsoby. O řadě z nich budou debatovat na svém 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který startuje v neděli 8. března v Brně. Apelovat chtějí především na dodržování prevence, řada onemocnění je naprosto zbytečná a pacienti si svůj stav mnohdy sami zhoršují.
„Zcela zásadní je, aby si pacienti hlídali hladinu svého cholesterolu, chodili na pravidelné kontroly, užívali správně léky a měli zdravý životní styl – tedy aby nekouřili, pravidelně se hýbali a jedli zdravě,“ shrnuje ve stručnosti Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologie FN Olomouc a místopředseda ČKS.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA
Přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České kardiologické společnosti
Prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC
Zástupce primáře Kardiocentra Nemocnice Na Homolce, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti
Prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA
Přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru České kardiologické společnosti
ČLÁNKY DO MAILU