„Jak přežijete infarkt, když jste sami? Vzhledem k tomu, že mnoho lidí je při infarktu samo a srdeční rytmus se stává nepravidelným, což způsobuje slabost, zbývá jen 10 sekund, než ztratí vědomí. Tyto oběti si však mohou pomoci silným a opakovaným kašláním,“ uvádí se v textu zveřejněném na facebookovém profilu jménem Čestmír Lička.
Co se dozvíte v článku
Kašel má vrátit srdci rytmus
Uvádí se zde i přesný návod, jak na to: „Před každým zakašláním je třeba se zhluboka nadechnout a kašel by měl být hluboký a dlouhý, jako by se snažil vyprodukovat hlen z hloubi hrudníku. Dýchejte a kašlete (opakujte každé dvě sekundy bez přestávky), dokud nepřijde pomoc nebo dokud neucítíte, že vaše srdce opět normálně bije.“
Hluboké nádechy podle tohoto tvrzení přivádějí kyslík do plic a pohyby kašle tlačí na srdce a udržují krevní oběh. „Tlak na srdce mu pomáhá vrátit se do pravidelného rytmu. Tímto způsobem se mohou oběti infarktu dostat do nemocnice,“ píše se na internetu.
Status na síti Facebook, podle kterého při infarktu pomůže hluboké zakašlání.
Tento text vzbudil velký ohlas, má desetitisíce sdílení a tisíce „lajků“. Jenže lékaři upozorňují, že samotný kašel vás rozhodně při infarktu nezachrání.
Lékař: Arytmii vyléčí jen výboj
„Akutní infarkt myokardu je způsoben uzávěrem věnčité tepny (cévy zásobující srdce krví) sraženinou. Pokud se jedná o náhlou srdeční smrt, která může, ale nemusí, být komplikací infarktu, jejím podkladem je srdeční arytmie, tzv. komorová fibrilace. Jedná se o stav, kdy se buňky srdečního svalu stahují zcela nekoordinovaně, a srdce tak přestává fungovat jako pumpa. Tuto arytmii je možné léčit pouze defibrilačním výbojem, tj. výbojem elektrického proudu z přístroje k tomu určenému – defibrilátoru,“ uvedl pro Vitalii.cz lékař pražské záchranky Jan Vítek.
„Ani jeden z těchto stavů, jak tedy jistě i laik pozná, není možné ovlivnit kašlem,“ shrnul.
Přečtěte si také:
Infarkt hrozí v zimě mnohem víc než v létě. Některé věci je lepší v chladu nedělat
Web: Kašel oddálí bezvědomí o sekundy
Web fakticke.info s odkazem na server zachrannasluzba.cz ještě uvádí, že za velmi specifických podmínek by na hoaxu mohlo být něco málo pravdy. „Účinek kašle pro udržení funkčního oběhu krve při náhlé zástavě oběhu je skutečně pozorován, ale pouze ve velmi specifické situaci: jde o epizodické zprávy z katetrizačních laboratoří u pacientů, ležících v klidu na lůžku, jejichž srdeční akce je monitorovaná přístroji a vznik fibrilace je tudíž okamžitě rozpoznán. I za těchto optimálních podmínek (okamžité rozpoznání, klid, poloha vleže minimalizující potřebný tlak krve) může ale tento postup překlenout dobu v řádu sekund nebo nejvýše desítek sekund, nutnou pro provedení defibrilace elektrickým výbojem,“ píše se zde.
V reálném životě toto popsáno nebylo. Jen v jednom experimentu se povedlo při uměle navozeném kašlání po zástavě oběhu prodloužit dobu přes upadnutím do bezvědomí asi na trojnásobek, což by u ležícího pacienta znamenalo prodloužení intervalu z 10 sekund na necelou půlminutu.
„S pravděpodobností hraničící s jistotou lze tedy tvrdit, že člověk postižený fibrilací ztratí vědomí dříve, než si vůbec uvědomí, co se děje, a i kdyby začal okamžitě kašlat, vznik bezvědomí oddálí nejvýše o sekundy,“ uvádí web.
Rozhodně tak neplatí, že si člověk může kašlem srdce zase nahodit.
Jak poznat infarkt?
Hlavním příznakem nastupujícího infarktu je intenzivní bodavá bolest za hrudní kostí, kterou může doprovázet pocit nepříjemného pálení a která přetrvává i ve chvíli, kdy se pacient snaží být naprosto v klidu. Ta se pak může šířit také do dalších částí těla, kam patří hlavně krk, dolní čelist, zuby, levé rameno, lopatka a paže, nebo dokonce obě horní končetiny, záda, ale i břicho. Bolest se většinou dostavuje náhle, a to klidně při odpočinku nebo ve spánku.
K prvním příznakům infarktu myokardu se pak typicky řadí také dušnost, nadměrné pocení (studený pot), motání hlavy nebo celková slabost. Kromě toho se může objevit i pocit na zvracení nebo přímo zvracení (hlavně u spodního infarktu). Pacient zároveň bývá zmatený, agresivní nebo úzkostlivý a často pociťuje strach ze smrti (obzvlášť při velké dušnosti).
Dokázali byste pomoci člověku s infarktem?
Jaká je první pomoc?
Pokud máte u svého blízkého nebo i u sebe podezření na infarkt, je nejdůležitější okamžitě volat na tísňovou linku 155. Pokud je pacient při vědomí, uložte ho do polosedu, uvolněte mu těsné oblečení a snažte se ho uklidnit a omezit jeho pohyb na minimum. Pomoci může i tableta Aspirinu nebo Acylpyrinu, případně léky s obsahem nitroglycerinu.
Když pacient upadne do bezvědomí, zkuste ho nejprve probrat hlasitým oslovením či bolestivým stimulem (štípnutím). Následně zkontrolujte dýchání. Pokud dýchá, uložte jej do stabilizované polohy na boku a do příjezdu záchranné služby stále kontrolujte jeho dech. Jestliže nedýchá, zahajte resuscitaci (masáž srdce a dýchání z úst do úst).
Jakékoliv „preventivní“ intenzivní kašlání při vzniku příznaků infarktu může podle odborníků vést vlivem zvýšené fyzické námahy ke zhoršení situace – ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku náhlé zástavy oběhu.
ČLÁNKY DO MAILU