Bude bochník chleba za 200 korun? Letos ne…

Data o lednové inflaci, která tento týden zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) a která potvrzují i v rámci EU ojedinělý růst cen prakticky veškerého spotřebního zboží a služeb, nebyla pro řadu odborníků překvapením.

Nemalé obavy ale vzbuzují tyto údaje u spotřebitelské veřejnosti, i proto, že se na růstu meziroční inflace těsně pod hranicí deseti procent podílejí nemalou měrou také ceny potravin.

Co bude dál? Budou potraviny ještě dražší?

Mnozí si tak kladou otázku, zdali bude současné tempo růstu cen pokračovat, jakých potravin se bude týkat a existuje-li ono pověstné „světlo na konci tunelu“.

Vše ovšem nasvědčuje tomu, že růst cen (nejen) potravin ještě není u konce. Stejně tak je ale možné důvodně předpokládat, že v dalších měsících již bude růst o poznání pomalejší.

Jednu z možných brzd přitom představuje postupné, ale neustálé posilování české měny, což mimo jiné snižuje ceny potravin dovážených do ČR ze zahraničí. To představuje cenovou konkurenci pro tuzemské výrobce potravin. Navíc se tím snižuje prostor pro export potravin z ČR, což zvýší jejich nabídku na našem trhu, a to zase představuje impulz proti vyššímu růstu cen.

Co všechno ovlivní ceny potravin

Hlavním faktorem posilování koruny je přitom růst základní úrokové sazby vyhlašované Českou národní bankou, která navíc avizuje možné další zvýšení úroků. To vše ovšem staví tuzemské producenty potravin do poměrně obtížné situace, neboť stejně jako jiní výrobci čehokoli čelí, a nadále ještě budou čelit zatím nepolevujícímu růstu cen nákladů.

Většinu z nich, jako jsou ceny energií nebo pohonných hmot, nemůže navíc ČR zásadně ovlivnit. Stejně jako není možné ovlivnit vývoj počasí, což je další, pro letošek zatím velká neznámá s dopady na ceny potravin.

Na trhu kromě toho ještě zdaleka není produkce z letošní sklizně, takže například ceny dlouhodobě skladované zeleniny nebo ovoce se budou o náklady na jejich skladování ještě nějakou dobu mírně zvyšovat.

V případě základních zemědělských komodit, jako jsou olejniny nebo obiloviny, ale letos s největší pravděpodobností k tak rychlému růstu jako loni nedojde, například kvůli zvýšení jejich osevních ploch, nejen v ČR. Vše také nasvědčuje tomu, že mléko nebo cukr mají již nejvyšší růst cen za sebou.

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií

Chleba za 200 Kč? Letos ne…

Katastrofické scénáře typu „bochník chleba za 200 korun“ tak zcela jistě nehrozí, a už vůbec ne ve spojení s nedávno provedenými změnami v tuzemské dotační zemědělské politice. Ty se totiž začnou uplatňovat až od počátku příštího roku, a případné důsledky lze tak očekávat nejdříve v roce 2024.

Změny v evropské zemědělské politice se ale samozřejmě do cen potravin i na našem trhu promítnou, a právě proto je možné další růst cen potravin i v následujících letech očekávat. Primárním důvodem ale bude zvýšená ochrana životního prostředí, ne však podoba „Strategického plánu SZP“, kterou se bude od příštího roku podpora zemědělství v ČR řídit.

Něco však ČR ovlivnit přece jen může. Zejména v souvislosti s dočasným snížením daně z přidané hodnoty (DPH) v Polsku z pěti procent na nulu je na místě uvažovat o snížení DPH na potraviny také v ČR. To již opatrně zmínil i současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Důležité je v této souvislosti uvědomit si, že v ČR činí aktuálně DPH na potraviny 15 procent, což je oproti nulové sazbě v Polsku skutečně nemalý rozdíl, který tuzemskou potravinářskou produkci znevýhodňuje. Výsledkem je pak příhraniční potravinářská turistika a pokles odbytu českých potravin. To spolu se skutečností, že v sousedním Německu je DPH na potraviny 7 procent, dává úvahám o minimálně dočasném snížení DPH na potraviny také v ČR legitimitu. Mimo jiné i proto, že polské a německé potraviny jsou největšími konkurenty tuzemských potravin, neboť obě země představují pro ČR nejvýznamnější obchodní partnery vůbec.

• 
• 
• 

Dalších 28 fotografií

Potíž je samozřejmě v tom, že DPH patří mezi nejsnáze vybíratelnou daň a jde také o důležitou položku v příjmech státního rozpočtu, který se i po úpravách pohybuje v nemalém deficitu. Otázkou ovšem je, zdali by deficit prohloubil více propad z příjmu DPH, nebo ztráty vyplývající ze stále četnějších nákupů potravin obyvateli ČR v zahraničí.

Co lze čekat

Tak či tak lze očekávat, že v průběhu letošního roku se bude růst cen potravin postupně zmírňovat, a v meziročním srovnání dokonce zhruba od třetího čtvrtletí roku mohou ceny potravin stagnovat až mírně zlevňovat. Většinou ale zůstanou mírně nad úrovní cen z přelomu loňského a letošního roku.

Další vlny, velmi pravděpodobně již mírnějšího zdražování potravin lze ale očekávat i v následujících letech, a to i přesto, že by se (například) ceny energií postupně stabilizovaly.

• 
• 
• 

Dalších 46 fotografií