2. Ohledně porovnání klinických studií Camerona a Paulinga vs Mayo Clinic nám autor zatajuje několik důležitých faktů. Zaprvé Cameron sice podával vit. c intravenózně, ale pouze na začátku studie a to 1*10g. Dále už podávali pouze perorálně (srovnej s megadávkami podávanými dnes). Zadruhé Cameron byl obviněn, že studie falšoval, protože pacienty nerandomizoval a vybíral je do skupin sám bez jasných kritérií ve kterém stádiu rakoviny se nacházejí.
3. Účinnost vitamínu C vůči rakovině byla prokázána pouze in vitro na nádorových liniích a pak se během velké spousty let objevilo pár případových studií. Klinické studie zkoumaly převážně tolerabilitu vysokých dávek a pokud už zkoumaly účinnost nebyl nalezen žádný signifikantní účinek.
4. Velká většina proklamovaných tvrzení pochází z obrovského počtu review, které vesměs citují jen několik originálních výzkumných článků a často svá revoluční tvrzení opírají právě o in vitro studie.
5. Dále bychom neměli moc sledovat časté autocitace v článcích a odkazy na své kolegy, ze kterých většinu sdružuje Riordan Clinic. Editory některých časopisů ve kterých se články o vit. C objevují jsou silnými zastánci této léčby.
6. Jediné klinické studie, ze kterých vit. C vyšel pozitivně (když pomineme jejich tragický design) jsou ty, které zvyšují kvalitu života u některých onkologických pacientů.
7. Nejobdivuhodnější na celé této fámě je síla její propagace následovníky Paulinga, zejména Riordan Clinic etc a u nás Dr. Procházkou, klinickým farmakologem, odborníkem a zároveň jednatelem společnosti Edukafarm.
Rád bych se vás zeptal: Jak je možné, že intravenózní podávání vysokých dávek vitaminu C onkologickým pacientům doporučuje americký National Cancer Institute (součást National Institute of Health), v němž pracuje několik nositelů Nobelovy ceny?
Jak se mohlo stát, že ono podávání schválila ve svém stanovisku ze dne 15. 5. 2014 také Vědecká rada České lékařské komory? (Cituji ze stanoviska VR ČLK: „Aplikace vysokých dávek vitaminu C jako komplementární či adjuvantní léčby je přípustné výhradně se souhlasem a ve spolupráci s atestovaným klinickým onkologem, v souladu s příslušnými SPC.“)
a zde nevidím, žádné doporučení. Pouze stručné shrnutí. A jak jsem psal výše: laboratorní studie - in vitro, které mají téměř nulovou spojitost s klinickou praxí, dvě studie, které hlásily zlepšení kvality života a snížení nežádoucích účinků léčby a že použití vitaminu C v kombinaci s jinými léky ukázalo smíšené výsledky (rozuměj žádné).
Ty dvě studie na kvalitu života jsou pravděpodobně Volbracht et al. 2011 a Ma et al. 2014, které sice tyto výsledky přinesly, ale jejich klinický design není ani pochybný, je přímo směšný.
Co se týče druhé otázky: pan PharmDr. Demagog, klinický farmakolog má očividně dost peněz aby uplatil pár starých pánů. Ukažte mi jak se k tomu staví česká onkologická společnost. Tam žádné doporučení nevidím, pouze distancování se prof. Vorlíčka od prohlášení PharmDr. Demagoga.
Doufám, že Vám aspoň dobře platí, když už ztrácíte vlastní kritické myšlení a čest.
ČLÁNKY DO MAILU