Pylová sezóna je v plném proudu, rostliny čeledi břízovitých a lipnicovitých (trávy) jsou jedněmi z nejsilnějších alergenů. Svědění očí, tekoucí rýma a kašel či kýchání trápí zhruba třetinu populace. Bronchiální astma, úzce spojené s alergií, dokonce patří mezi nejčastěji chronická onemocnění vůbec.
Co se dozvíte v článku
Inhalační léky představují základ léčby nejen u astmatiků, ale též pacientů trpících chronickou obstrukční plicní nemocí. Můžeme se s nimi setkat i u pacientů s těžkými formami alergie.
Inhalační léky fungují jen při správném používání
„Způsob inhalace má na účinek takto podávaných léků zásadní vliv,“ zdůrazňuje Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory (ČLnK). „Správná inhalační technika, která je nejvíce ovlivnitelná samotným pacientem, je spolu s typem účinné látky a inhalačního systému klíčová pro účinnost i bezpečnost inhalační terapie.“
Ta je sama o sobě pro pacienty velmi výhodná z mnoha důvodů. Inhalačně jsou podávány léky určené k potlačení zánětu a rozšíření dýchacích cest. Jejich velkou devizou je především to, že působí přímo v dýchacích cestách a pro pacienta tak znamenají méně nežádoucích účinků než léky podávané jinou cestou. Spolknout tabletu je ale samozřejmě věc, která trénink a techniku nevyžaduje. S inhalačními léky je to jinak.
„Současné studie uvádějí, že až polovina pacientů s plicním onemocněním není schopna provádět inhalaci léčiv správným způsobem nebo nedodržuje lékařem doporučené dávkování těchto léků,“ varuje Ondřej Šimandl z Ústavu farmalokologie 2. LF UK v Praze a lékárník EUC Lékárny Praha-Malešice.
Co je to inhalace
- Léčebné vdechování, tedy inhalace léků, je nejúčinnější, nejšetrnější a nejčastěji používanou metodou podávání léků u pacientů s bronchiálním astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí.
- Tyto léky lze totiž podávat v minimálních množstvích, a to přímo do místa jejich působení (do dýchacích cest nebo do plic), čímž je docíleno rychlého nástupu účinku.
„Pokud pacient užívá své léky v souladu s doporučením zdravotníka a dokáže inhalovat svůj lék správným způsobem – zvládá inhalační techniku, je riziko rozvoje nežádoucích účinků významně minimalizováno a zásadním způsobem je naopak maximalizován efekt samotné inhalační léčby – zlepšuje se tedy i kvalita života nemocného,“ shrnuje Ondřej Šimandl.
Aleš Krebs ale upozorňuje na to, že pokud léky neužíváme správně, může být léčba i neúčinná. A zdaleka „nejen“ to: „Navíc se mohou vystupňovat nežádoucí účinky jako kandidóza, iritace hrdla, kašel, zubní kaz a další. To může vést k významnému snížení kvality života nemocného a prohloubení komplikací neefektivně léčeného onemocnění,“ varuje odborník.
Svou roli v poučení má lékař i lékárník
Používání inhalátorů, kterých je na trhu více druhů, vyžaduje cvik a také vybavení pacienta potřebnými informacemi. Lékař by ho měl naučit, jak s inhalátorem zacházet a jak tedy léky správně aplikovat:
„V plicní nebo alergologické ordinaci edukaci provádí zpravidla lékař, který pacientovi ukáže při předepsání nového inhalátoru správnou inhalační techniku,“ říká Aleš Krebs a viceprezident ČLnK Martin Kopecký ještě doplňuje:
„Základem je zacházení s inhalátorem – příprava dávky a inhalační manévr, ideálně i péče o inhalátor. Poučení trvá, dle typu inhalačního systému, odhadem tři až osm minut, přičemž by mělo být zakončeno předvedením inhalační techniky pacientem.“
Všechno si zapamatovat za pár minut v ordinaci ale obvykle nezvládne nikdo. Významná je proto i role lékárníka, který nám léky vydává:
„Ten upevní znalost pacienta o pravidlech užívání inhalačního přípravku při každém dalším výdeji. Lékárník může cíleně edukovat například ty pacienty, kteří si stěžují na špatnou manipulaci s inhalátorem, nežádoucí účinky či neúčinnost terapie i při dodržování předepsaného dávkování,“ říká Aleš Krebs.
Ideální příprava na užívání léků
Když si představíme pár minut v ordinaci s lékařem, kde obvykle všechny tlačí čas, a pacienta, který dostane poprvé v životě do ruky inhalátor (či dokonce rodiče, jenž se tu má naučit, jak vše aplikovat třeba dvouletému dítěti, které tu určitě zrovna nesedí v klidu), není to jednoduchá situace pro nikoho. Často pak pacienti zůstávají poměrně bezradně s příbalovým letákem v ruce. A ani ten nejlepší edukační materiál praktickou zkušenost nenahradí.
Podle Ondřeje Šimandla lze k nácviku používat různé pomůcky, například inhalátor, který je shodný s předepsaným léčivým přípravkem, ale obsahuje místo léčiva pouze placebo (látku bez účinku).
„Některé pomůcky se dají využít i k ověření, zda pacient zvládne provést dostatečně účinný inspirační manévr, tedy překonání vnitřního odporu inhalátoru. To je důležité pro to, aby se léčivá látka dostala z inhalátoru až do plic pacienta,“ vysvětluje lékárník.
Kde hledat informace k inhalačním lékům a jejich aplikaci
- Základem je příbalová informace, existují však také různé edukační materiály, včetně videí.
- Mnoho odborných společností vydává svá doporučení.
- Užitečné informace a tipy jsou například na webu ČLnK Lékarnickékapky.cz, Můjinhalátor.cz nebo na webu České iniciativy pro astma.
Kde děláme nejčastěji chyby
Základem pro všechny by mělo být dodržování doporučení jak ohledně dávkování léku, tak použití inhalátoru a také péče o něj, zejména čištění.
Jednou z nejčastějších chyb, které se pacienti dopouštějí, je podle Ondřeje Šimandla nevydechnutí před inhalací.
„K dalším chybám patří neobemknutí náustku inhalátoru rty, nadechování i nosem během inhalace či nezadržení dechu po doporučenou dobu (po inhalaci),“ popisuje Ondřej Šimandl, že vlastně v každé fázi podávání léku můžeme něco pokazit či zanedbat. Pokud pacienti inhalují více dávek léku najednou, často se mezi nimi pořádně neprodýchnou, i v tom se podle odborníka chybuje.
Po inhalaci by se také měla vyplachovat ústa, především pokud pacient takto užívá kortikosteroidy. Jinak riskuje třeba právě zmiňovaný zubní kaz či různá plísňová onemocnění v ústní dutině.
„Pacienti také často neprotřepou nádobku u klasického aerosolového inhalátoru před inhalací nebo se dostatečně razantně nenadechnou. Pro efektivní léčbu je zvládnutí správné inhalační techniky od začátku až do konce skutečně klíčové,“ zdůrazňuje Ondřej Šimandl.
Proč se ptát raději znovu
Každý, kdo užívá inhalační léky, by měl způsob jejich aplikace vždy raději znovu konzultovat s lékařem na kontrolní prohlídce. Zdravá dávka asertivity a překonání určitého ostychu by měly být samozřejmostí, protože – jak odborníci opět připomínají – v důsledku špatného zacházení léky nejenže nemusí účinkovat, ale dokonce mohou i ublížit.
Jasným indikátorem, že něco není v pořádku, je třeba menší účinnost, než jakou by nám měly přinést. Při nácviku správné inhalační techniky se dají použít různé tištěné návody nebo edukační videa, osobní konzultace s odborníkem je ale nejpřínosnější.
„Lékárny jsou pro pacienty nejdostupnějším zdravotnickým zařízením. Pokud si pacient není jistý způsobem použití inhalátoru, může se poradit se svým lékárníkem. V takovém případě je důležité, aby znal název svého inhalačního přípravku nebo aby si inhalátor vzal s sebou do lékárny,“ doporučuje závěrem Aleš Krebs.
Odborná spolupráce:
PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Viceprezident České lékárnické komory
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Praktikující lékárník a prezident České lékárnické komory
Mgr. Ondřej Šimandl
Lékárník, akademický a vědecký pracovník Ústavu farmalokologie 2. LF UK v Praze
ČLÁNKY DO MAILU