„Základem principu udržení moči je, aby tlak v močové trubici byl větší než v močovém měchýři,“ říká gynekolog Daniel Struppl. Když se tak neděje, nastává problém zvaný inkontinence, neboli nechtěný a vlastní vůlí nekontrolovatelný únik moči. A to je velký problém nejen zdravotní a hygienický, ale také sociální.
MUDr. Daniel Struppl, PhD., MBA
Zástupce primáře, gynekolog ve společnosti GynCentrum se specializací na gynekologickou laparoskopii, minimálně invazivní přístupy v rekonstrukční chirurgii defektů pánevního dna, prolapsu a inkontinence a robotickou chirurgii.
Unikající moč obtěžuje člověka pocitem vlhka, zápachem či svěděním a je také velkou ranou pro jeho sebevědomí a psychickou pohodu. Postižení se často cítí méněcenní a začnou se stranit společnosti. Přitom se jedná o problém stále častější, který může trápit téměř všechny věkové skupiny.
„Ve věkové skupině patnáct až šedesát čtyři let kolísá výskyt inkontinence mezi pěti až dvaceti procenty. U starších žen jde až o čtyřicet procent,“ říká Daniel Struppl. S ohledem na fakt, že se jedná o velice choulostivou a intimní záležitost, ženy se s ní svému lékaři často ani nesvěří. Těch, které tak učiní, je pouhých deset procent, a to jsou ještě většinou ženy, které už se inkontinencí potýkají pět nebo sedm let. Přitom léčba v raném stadiu je výrazně snazší než v tom pozdějším.
Jak probíhá vyšetření, léčba či případná operace? Ptali jsme se za vás.
Příčiny vzniku inkontinence
- těhotenství
- porodní trauma
- vazivová nedostatečnost
- hormonální stav pacientky
- věk
- dlouhodobě namáhavá fyzická práce
- obezita
- astma s chronickým kašlem
- roli mohou hrát i neurogenní a psychické vlivy působící na průběh mikčních reflexů (mikce = močení) a na napětí močového měchýře
- následek radikálních operací gynekologických nádorů
- po úrazech páteře
- vrozené vývojové vady v oblasti močových cest (méně časté)
- někdy i dědičnost
Zahoďte stud
Základem úspěšné léčby je ztráta studu. Protože tento problém má (nebo bude mít) jednou v životě téměř každá druhá žena, nebudete v ordinaci praktického lékaře nebo gynekologa ani první ani poslední. Odhoďte ostych a vydejte se k lékaři, cviky ne vždy pomohou a žít s vložkami asi není ničí sen.
První, co po vás v ordinaci budou chtít, je vyplnění standardizovaného dotazníku, který slouží k určení typu inkontinence – stresová (léčí se operativně) či urgentní (léčí se medikamenty). Potřeba bude i gynekologické vyšetření. Navštívíte-li dobře vybavené zařízení, čeká vás i vyšetření gynekologicko-ultrazvukovým přístrojem, který se zaměřuje na dolní cesty močové.
„Pacientka je v gynekologické poloze, do močového měchýře se zavede speciální cévka s tím, že naplňuje močový měchýř. Pacientka v první fázi popisuje, kdy začíná pociťovat plnění močového měchýře, kdy má první pocity na močení a kdy už moč neudrží. Během vyšetření má pacientka v rektu zaveden malý balónkový katétr, který snímá i nitrobřišní tlak,“ popisuje průběh návštěvy lékař a dále vysvětluje: „Toto zařízení je velmi důležité pro stanovení poměrů v oblasti močového měchýře a močové trubice. S jeho pomocí například v našem GynCentru zjišťujeme, jestli dochází k sestupu orgánů v klidu a při kašli. Dokáže sledovat a vyhodnotit tlakové a objemové parametry v oblasti močového měchýře a močové trubice – měříme tak například kapacitu močového měchýře. Pozná, zda se jedná o poruchu vedení vzduchu v oblasti močového měchýře, jestli jde o poruchu svěrače močové trubice nebo jde o zcela jiný problém,“ vysvětluje Daniel Struppl.
Tím ale vyšetření nekončí, na pomoc je třeba vzít i ultrazvuk, který pomáhá vizualizovat močový měchýř, dělohu a sponu stydkou, vaječníky, pochvu, rektum a celou oblast malé pánve. Důležité je i zjištění síly stěny měchýře. Tuto řadu vyšetření absolvujete během dvou až třech návštěv. Na základě výsledků těchto vyšetření následně lékař navrhne a detailně pacientce vysvětlí léčbu. A rozhodne, zda se bude jednat o léčbu konzervativní, operační, medikamentózní či kombinovanou.
Druhy inkontinence
Stresová inkontinence
Týká se 35 – 45 % případů. Moč nechtěně uniká při zvýšení nitrobřišního tlaku (při kašli, kýchnutí, poskočení, zvednutí břemene, někdy i při chůzi či změně polohy). Bývá spojena s nadměrnou pohyblivostí močové trubice při její nedostatečné podpoře nebo při oslabení uzávěru – při nedostatečnosti svěrače močové trubice (ISD). Léčba stresové inkontinence je ve většině případů operační, dnes zejména s použitím minimálně invazivních metod.
Urgentní neboli nutkavá inkontinence
Vyskytuje se u 25–35 % pacientek. Je charakterizována nechtěným únikem moči při nadměrném nucení na moč. Její příčinou je buď nadměrná aktivita močového měchýře, nebo porucha tlumení reflexů vedoucích k vyprazdňování měchýře. Tento typ inkontinence se řeší především léky. Ve 20 –40 % případů se stresová a urgentní forma vyskytují současně jako smíšená inkontinence. Léčebný postup je individuální, obvykle je též kombinací medikamentózní terapie a operačního zákroku.
Reflexní inkontinence
Tato forma tvoří 5–10 % případů. Jedná se o poruchu reflexu močení, jež nastává v oblasti míšních neuronů při frakturách obratlů nebo při různých neuropatiích (onemocnění nervu) zánětlivého nebo degenerativního původu.
Paradoxní inkontinence
Představuje rovněž 5–10 % případů, únik moči nastává při přeplnění močového měchýře, kdy se včas nespustí odpovídající mikční reflex. Vyskytuje se například po radikálních gynekologických operacích, někdy i při stavech, kdy je nádorem nebo sestupem rodidel zcela utlačována močová trubice.
Zdroj: GynCentrum
Konzervativní léčba inkontinence
Pokud vás lékař vyhodnotí jako pacientku, pro níž je vhodná konzervativní léčba, krom výše uvedených vyšetření vás čeká i vyšetření fyzioterapeutem. Budou vám vybrány cviky pro posílení pánevního dna, které budou korigovat celkové držení a postavení těla.
Chirurgický zákrok
Jsou však případy, kdy je na konzervativní léčbu pozdě nebo dlouhodobě selhává, proto na řadu přichází operativní zákrok. V GynCentru využívají novou metodu transobturatorní uretropexe (TOT), jejímž principem je zavedení polypropylenové nevstřebatelné pásky pod sliznici poševní pod močovou trubici. „Malým řezem v oblasti rýhy mezi stehnem a rodidly se pod močovou trubici vkládá speciální páska, o kterou se, například při kašli, močová trubice opře a nedojde tak k úniku moči. Páska je volná, bez tahu, močová trubice není vyzvednuta, ale dostává podporu tak, aby byla páska využitelná – měla se oč opřít při vyvinutí nitrobřišního tlaku. Dříve se páska zaváděla mezi močový měchýř a stydkou kost, zde však bylo mnohem vyšší riziko poškození močového měchýře,“ vysvětluje důvody, které vedly ke změnám v operačních postupech Daniel Struppl.
A nebojte se, nejde o žádnou zásadní operaci, která by vás na několik měsíců vyřadila z běžného režimu. Operace probíhá v celkové anestezii asi dvacet minut, do domácího ošetření pacientka odchází druhý den po zákroku. Do práce se ženy mohou vrátit už po jednom až dvou týdnech po zákroku.