Inkontinence je stav, kdy dochází k samovolnému úniku moči. Jde o zdravotní i společenský problém, který výrazně ovlivňuje kvalitu života. Pro většinu lidí jde o ponižující záležitost, kterou se snaží tajit a raději se vzdávají svého běžného života, než aby se svěřili do péče odborníků. Někdo pak nevyhledá lékařskou pomoc kvůli domněnce, že jde o normální stav provázející stárnutí, případně kvůli názoru, že se problém stejně nijak řešit nedá.
Co se dozvíte v článku
Únik moči trápí i mladé ženy
Podle spolku Incoforum, který sdružuje odborníky z řad urologů, urogynekologů, geriatrů, neurologů či fyzioterapeutů, je v Česku pacientů potýkajících se s únikem moči zhruba stejně jako například diabetiků, tedy kolem 1,1 milionu. Celosvětové statistiky podle Světové federace pro inkontinenci a pánevní problémy (WFIPP) uvádějí více než 400 milionů lidí potýkajících se s inkontinencí, přičemž obtíže se týkají každé třetí ženy a každého desátého muže.
Problém přitom netrápí pouze seniory a invalidní pacienty, ale také spoustu jinak zdravých lidí v produktivním věku. „Větší část pacientů tvoří ženy, což je dáno především porody a anatomickými odlišnostmi, například kratší močovou trubicí. Některé ženy inkontinencí trpí už po dvacátém roce života,“ říká urogynekolog Lukáš Horčička ze spolku Incoforum.
Bez odborné pomoci to nedáte
Velká část případů inkontinence je přitom řešitelná, je ovšem nutné vyhledat odbornou pomoc. Zajít k lékaři nebo o problému začít hovořit se ovšem pacienti mnohdy zdráhají, což potvrzuje i celoevropský průzkum, který v roce 2019 realizovala skupina HARTMANN na inkontinentních pacientech nad 45 let.
„Mnoho z pacientů si při prvních projevech nechtěného úniku moči nechtělo problém vůbec připustit. Více než polovina – padesát dva procent – se domnívala, že se jedná jen o dočasnou obtíž, která zase zmizí. Sedmdesát procent respondentů se pak domnívalo, že si s inkontinencí poradí samo,“ shrnuje Jana Hraběová, Senior Brand Manager pro divizi inkontinence ve společnosti HARTMANN – RICO.
Když je inkontinence tabu
Stejný průzkum pak potvrdil i obavy o nechtěném úniku moči vůbec mluvit. Jako společenské tabu téma inkontinence vnímalo 52 procent respondentů napříč Evropou. Dvě třetiny z nich o problému nikdy nehovořily se svými přáteli, více než polovina (53 procent) se svou rodinou, a 43 procent dokonce ani s partnerem.
Kolik času týdně věnujete cvičení a aktivnímu pohybu?
Na druhou stranu 6 z 10 dotázaných uvádělo, že by si přálo, aby byla společnost tématu inkontinence otevřenější. Podle 71 procent pacientů je potřeba, aby se o problému více mluvilo. „Tím, jak se o inkontinenci hovoří, se pak zabýval i průzkum z jara letošního roku. Pacientů s lehkou inkontinencí nad pětačtyřicet let jsme se ptali, jak se v Česku o problému informuje. Čtyři z deseti uváděli, že příliš málo,“ dodává Jana Hraběová.
Světový týden má zrušit stigma
Přitáhnout pozornost k problematice inkontinence a odstranit stigma spojené s touto obtíží každoročně pomáhá Světový týden kontinence (World Continence Week). Letošní ročník běží od pondělí 19. června. V Česku je s akcí už pojedenácté spojen spolek Incoforum, globálně jej zaštiťuje WFIPP.
Akce slouží k informování veřejnosti o prevenci, diagnostice a léčbě inkontinence. Zdravotníci, organizace a jednotlivci se spojují, aby vzdělávali a podporovali ty, kteří nechtěným únikem moči trpí.
Ceny pomůcek rostou
Letos odborníci upozorňují i na ceny inkontinenčních pomůcek, které pacienti používají, a usilují o navýšení úhrady ze strany zdravotních pojišťoven o 15 procent.
„V posledních dvou letech se významně zvyšují ceny inkontinenčních pomůcek. Pokud na to zdravotní pojišťovny nezareagují zvýšením úhrad, pacienti na ně budou muset doplácet více než doposud. Dotkne se to především nemocných s třetím stupněm inkontinence, kteří mají největší spotřebu těchto pomůcek a zároveň často spadají do sociálně slabší kategorie. Jde především o nepohyblivé seniory a invalidní pacienty,“ říká profesor Roman Zachoval, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP.
Podle něj lze očekávat, že budou pacienti s napjatým rozpočtem používat méně pomůcek, aby ušetřili. To jim ale může způsobit celou řadu zdravotních komplikací.
„Skutečně potřebují adekvátní množství. Jinak jim hrozí závažné kožní komplikace v oblasti genitálu a také větší množství zlomenin. Je typické, že senioři, kteří nepoužívají inkontinenční pleny, spěchají v noci na toaletu, jsou zmatení, upadnou a vzhledem ke křehkým kostem si způsobí například zlomeninu krčku. Nezanedbatelnou roli samozřejmě hraje také psychika,“ doplňuje profesor Zachoval.
Stresová, nebo urgentní inkontinence?
Inkontinence je rozdělena do tří stupňů závažnosti podle množství uniklé moči za den.
Inkontinenci dělíme také na dva typy: stresovou (zátěžovou) a urgentní (nutkavou). Stresová inkontinence je nejrozšířenější, ve svém životě se s ní podle Incofora setká až 40 procent žen, bez ohledu na věk. Projevuje se únikem moči z nedostatečně uzavřené močové trubice při zvýšení nitrobřišního tlaku. Nitrobřišní tlak se v odborné terminologii nazývá stres, odtud tedy název stresová inkontinence. Konkrétně moč uniká například při kýchnutí, zasmání nebo prudkém pohybu.
Naproti tomu v souvislosti s urgentní inkontinencí hovoříme o tzv. hyperaktivním močovém měchýři a jde o neodkladné nucení k močení. Močový měchýř se vyprazdňuje, i když je méně naplněný. Tato inkontinence se zpravidla pojí s odtokem většího množství moči následkem křečovitých stahů svalstva močového měchýře. Urgencí nazýváme náhlou pobídku, nucení, odtud tedy název urgentní inkontinence. Pokud není toaleta blízko, dojde k úniku moči.
„Existuje hned několik metod léčby, od těch méně invazivních až po větší operace. Některým pacientům pomohou cviky na posílení pánevního dna a úprava životního stylu. Jiným ale uleví až chirurgický zásah do močového ústrojí. Povzbudivé je, že lze většinu problémů s inkontinencí zcela vyléčit, nebo alespoň zlepšit. Pacienti ale musí navštívit lékaře a své problémy sdílet, což je největší problém,“ říká profesor Zachoval.
Jak se inkontinence léčí?
Obecně platí, že u stresové inkontinence léčba spočívá v posilování svalů pánevního dna, případně lékaři pacientům navrhnou operační řešení spočívající v implantaci tzv. pásky. Ta pak poskytuje podporu močové trubice a udržuje ji uzavřenou během zvýšení nitrobřišního tlaku při kýchání, kašlání nebo ohýbání.
Cviky na posílení pánevního dna
Stresovou inkontinenci je možné do velké míry tzv. vycvičit, a to posilováním svalstva pánevního dna, které udržuje správnou polohu močového měchýře, zvláště jeho hrdla. Po několika měsících cvičení se žena může nechtěného úniku moči zcela zbavit, nebo jej alespoň výrazně snížit. Ideální je cvičit jednou až dvakrát denně po dobu 5 minut.
Pět základních cviků pro ženy a šest cviků pro muže popisuje Incoforum na svém webu.
Urgentní úniky moči lze omezit léky na snížení aktivity močového měchýře, případně využít nebolestivé neuromodulace, tedy šíření nervových vzruchů pomocí externích přístrojů.
U těžkých případů mohou lékaři implantovat neurostimulátor, který následně pomáhá trvale ovládat močový měchýř, podobně jako kardiostimulátor trvale ovlivňuje činnost srdce. U nejzávažnějších forem inkontinence pak lze operativně zvětšit močový měchýř.
ČLÁNKY DO MAILU