Státní veterinární správa (SVS) organizovala kontrolní akci, která se zaměřila na prodej potravin živočišného původu na farmářském trhu na Náměstí Míru v Praze. Žádné zásadní pochybení tu nezjistili. Využili jsme přítomnost ředitelky odboru veterinární hygieny Městské veterinární správy v Praze Kateřiny Březinové k tomu, abychom se jí zeptali na nejčastější prohřešky. A také nás zajímalo, proč se prodejci dopouští stále stejných chyb a proč stále prodávají klobásy na plném slunci.
Co se dozvíte v článku
Špatné teploty i hygiena, to jsou největší problémy
Podle informací SVS prodejci nejčastěji porušují takzvané zásady výrobní a hygienické praxe. Mezi ně patří zejména nedodržování teplot nabízených výrobků či jejich nedostatečná ochrana před vnější kontaminací.
I Vitalia.cz v uplynulých letech narazila na různé prodejce, kteří prodávali masné výrobky jednou na plném slunci, další zcela bez chlazení. Ohrožovali tím zdraví nakupujících, a to není málo.
Povinnosti prodejce potravin
Prodejce potravin živočišného původu je povinen udržovat je při stanovených teplotách a je povinen tuto teplotu kontrolovat.
- 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře
- 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře
- 3 °C pro vnitřnosti
- 5–18 °C pro vejce (nekolísavá teplota)
- 2–8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené
- 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu)
- ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem nebo deklarovaných vyhláškou (u masných výrobků se jedná většinou o teploty 0–5 °C)
„Dle potravinářské legislativy je prodejce potraviny zodpovědný za to, co dělá. Pokud půjdu stavět most, musím vědět, jak se to správně dělá, a stejné je to u prodeje potravin. Musím mít odbornou způsobilost nebo musím mít vedle sebe někoho, kdo ji má,“ uvádí Kateřina Březinová. Osvěta je podle ní nesmírně důležitá, kdo má zájem, tak si informace snadno dohledá. Úplný základ je například uveden v desateru SVS.
„To, že člověk, který prodává masné výrobky, neví, že je má prodávat za určité teploty, není v pořádku. Na každém výrobku je teplota uvedena na etiketě. Pokud není výrobek balený, musí být teplota uvedena v průvodní dokumentaci od výrobce,“ uvádí jako reakci na naše nedávné nálezy prohřešků ředitelka odboru veterinární hygieny.
Galerie: Jak probíhá kontrola farmářského trhu
Nejasný původ potravin = nejvyšší pokuta
Dalším častým porušením jsou chyby v označování nabízených potravin, porušení předpisů při manipulaci s produkty a také neznámý či nejasný původ zboží.
Nejčastější prohřešky prodávajících (masné výrobky):
- porušení zásad výrobní a hygienické praxe,
- chyby v označování nabízených potravin,
- porušení předpisů při manipulaci s produkty,
- neznámý či nejasný původ zboží.
„Původ zboží prověřujeme v každém případě, a to i u předložených dodacích listů. U řady těchto dokladů podnikatele známe podle jména, a dokážeme je tak snadno identifikovat podle našich registrů,“ říká Kateřina Březinová.
Někdy se jim ale identifikace nezdaří. „Nejzávažnějším prohřeškem je prodej potraviny, která není vůbec značena a člověk, který ji prodává, nemá žádné doklady. Jde tedy o potravinu neznámého původu, která nesmí být uváděna na trh. Znehodnotíme ji barvou a nařídíme neškodnou likvidaci,“ řekla serveru Vitalia.cz Kateřina Březinová. Může tak jít například o domácí výrobu bez schválené provozovny.
Čeho si všímat při nákupu masných výrobků
Stává se, že prodejci nemají základní znalosti o tom, jak se správně mají prodávat potraviny, které mají v nabídce. Na co si tedy dát při koupi masných výrobků na trhu pozor, čeho si všímat?
V první řadě si dejte pozor na chlazení. „Nekupujte výrobky, které jsou vystaveny slunci. A ani chladicí boxy by neměly být na sluníčku,“ říká ředitelka odboru veterinární hygieny a dále radí:
„Nejvíce by mě zajímalo datum spotřeby, zejména u nebalených výrobků. Je také třeba sledovat, zda nemají výrobky změněnou barvu, nejsou okoralé, oschlé či zda nemají změněné smyslové vlastnosti.“
Galerie: Potraviny na pranýři 2020 – šizené či zkažené potraviny původem z ČR
Vyhněte se onemocnění
Uvedené signály znamenají, že potravina už nemusí být bezpečná. Změna vlastností napovídá, že s produktem nebylo dobře zacházeno a představuje zdravotní riziko:
„Můžete onemocnět například salmonelózou nebo kampylobakteriózou. To jsou choroby, které jsou u nás stále na špičce onemocnění z jídla,“ upozorňuje Kateřina Březinová.
Na co si dát pozor
Než koupíte masný výrobek, sledujte:
- chlazení – výrobky nesmějí být vystaveny slunečnímu záření ani teplotám, které jsou vyšší, než je uvedeno na etiketě,
- datum spotřeby – zejména u nebalených výrobků (u balených je uvedeno na etiketě),
- vzhled dané potraviny – není oschlá, oslizlá, nemá změněné smyslové vlastnosti.
Nejvíce kontrol masných a mléčných výrobků probíhá právě teď
Přestože se počet závad při prodeji na farmářských trzích z dlouhodobého hlediska snižuje, v porovnání s jinými oblastmi veterinárního dozoru je podle veterinářů stále poměrně vysoký.
Když se podíváme na celkové počty kontrol Městské veterinární správy v Praze, zjistíme, že jich provedla za loňský rok kolem sedmnácti set. „Máme i se mnou patnáct inspektorů a stále hledáme nové kolegy,“ říká ředitelka odboru. Zvláště teď by se jim jistě hodila výpomoc, neboť léto je pro prodej masných či mléčných produktů poměrně rizikové a nálezy prohřešků výrazně stoupají. Podstatná část plánovaných i neplánovaných kontrol probíhá právě během tohoto období.
Odborná spolupráce:
MVDr. Kateřina Březinová, Ph.D.
Ředitelka odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Městské veterinární správy v Praze
ČLÁNKY DO MAILU