Sociální stát blahobytu motivuje k plození převážně lidi s nižším intelektem (a pílí).
Kdo má víc dětí? Nezaměstnaný Dežo a nezaměstnatelná Eržika, nebo podnikatel Jaroslav a primářka Ludmila?
Kdo má víc dětí? Nezaměstnaný horník Tonda a nezaměstnatelná tkadlena Tonička, nebo doktor matematiky Mojmír a docentka chemie Slavomíra?
Ti první jsou státem motivování k intenzivnímu rozmnožování - rodičovský příspěvěk, mateřská, porodné, ... jsou pro ně velmi zajímavou položkou a silnou motivací.
Pro ty druhé představuje cca 60ti procentní zdanění (přímé ze superhrubé mzdy, nepřímé v podobě DPH a spotřebky) zásadní komplikaci v pořizování si rodiny, muž díky tomu ženu na mateřské neuživí, její odchod k dětem znamená nepřekonatelný propad v příjmech (jen si vemte, kolik eráru odvedou jen na DPH, když si ze svých již jednou zdaněných peněz pořídí domek třeba za 5M. Rodinka popelící se v dotovaném obecním sociálním bytě takové problémy nemá).
Pravidla "každý za své" a "součístí definice slova SOLIDARITA je DOBROVOLNOST" jsou zapomenuta, loupež je nadále legálním prostředkem obživy.
Jaký to asi má dlouhodobě dopad nejen na morálku společnosti, ale právě i na intelekt průměrného občana (když ti podprůměrní mají 3x více dětí, než ti nadprůměrní)?