Ještě před patnácti lety pracoval Jan Vokurka pro společnost Nestlé, v sekci cukrovinek. Když na trh velmi úspěšně uvedl tyčinku KitKat a všichni ho poplácávali po ramenou, začal cítit, že je mu zlatá klec malá. Chtěl jít vlastní cestou, vést vlastní firmu. V té době vyrazil se svou tehdejší přítelkyní, dnes manželkou, do Indonésie, odkud si hodlal přivézt nápad, se kterým by v Česku mohl začít podnikat. Inspirace ale ne a ne přijít.
Až partnerka mu vnukla myšlenku vyrábět nápoje z bylinek, a navíc podle regionálních receptur. „Nechtěl jsem dál žít v Praze, přestože jsem měl Nestlé moc rád, chtěl jsem se vrátit do rodného Jablonce nad Nisou, takže se mi po počátečním zavrhnutí nápad zalíbil,“ říká úvodem Jan Vokurka.
Po dvou a půl letech hledání ve starých recepturách, nákupů starých výrobních strojů z Německa, po nekonečných pokusech a překonaných nezdarech konečně spatřil světlo světa první nápoj nové firmy Kitl – Kitl Šláftruňk, medicinální vinný nápoj na dobrou noc. Jenže prorazit jen s jedním výrobkem by bylo těžké, proto firma Kitl vyrobila jeden Šláftruňk na červeném a druhý na bílém víně.
Nejdůležitější bylo hned na začátku uspět
„Na Šláftruňku jsem si dal opravdu záležet, protože kdyby se nepovedl, věděl jsem, že půjdu zpátky od korporátu, a to jsem nechtěl. Jenže když se na trhu chytl, začali nás lidé oslovovat s tím, že by potřebovali něco bez alkoholu a že by se jim hodilo i něco na povzbuzení, nejen na spaní. Náš druhý výrobek byl tedy pravý opak Šláftruňku, byl to Životabudič,“ popisuje vznik dalšího produktu Jan Vokurka. Jde o hroznovou šťávu, bylinky a kofein z kávovníku. Žádný přidaný řepný cukr nebo sladidla. Půllitrová lahev obsahuje tolik kofeinu jako dvacet plechovek energetického nápoje, záleží na vás, jak moc si ho naředíte vodou. A takhle vlastně Kitl přišel k výrobě sirupů, respektive syrobů, jak je nazývá.
Jeden výrobek tu vyvíjejí rok
„Každý výrobek, který děláme, má unikátní výrobní postup,“ říká Jan Vokurka. Není to tedy tak, že do nějakého základu přidají tu mátu, tu okurku. „Vývoj nám trvá velmi dlouho, právě proto, že každá receptura se musí vyvinout od samého začátku. Hledáme ty nejlepší cesty a způsoby, od samotného sirupu až po vzhled etikety,“ říká majitel firmy Kitl s tím, že ročně na trh dodají jen jeden nový produkt. „Když se tomu výrobku věnujete, když mu dáte čas a energii, tak u zákazníků rezonuje. Pokud bychom o výrobku až tak moc nepřemýšleli, tak by se nám to vrátilo jako bumerang,“ je přesvědčen Jan Vokurka.
Ale to ještě nestalo, naopak; zákazníci se prý na každou novinku tak těší, že ji objednávají, aniž by věděli, oč půjde. „Příchuť před nimi tajíme do poslední chvíle a oni si ji přesto objednají, za takovou důvěru jsem nesmírně rád,“ neskrývá vděk Jan Vokurka. Letos své zákazníky překvapili okurkovým bio sirupem, což je šlágr pro letní sezónu. Českou okurku ale v potřebném množství v bio kvalitě nesehnali, takže ji dovážejí z Itálie.
Mezi hodně oblíbené patří i sirup z grapefruitu. „Než jsme ho začali vyrábět, tak jsme si zjistili, že pro naši výrobu bude nejlepší šťáva z mexického červeného grepu. Jenže v té oblasti měli před několika lety sérii hurikánů, která kompletně zničila úrodu. Červený grep tedy najednou nebyl k mání. Museli jsme tak přejít na jihoafrický grep, který měl trochu jiný chuťový profil,“ popisuje Jan Vokurka.
Všechny ovocné šťávy tu vyrábějí z koncentrátů, což je podle majitele firmy Kitl vhodnější než používat ovoce čerstvé. Vyzkoušeli totiž obě varianty a z koncentrátu je prý výsledek jednoznačně lepší. Nejvíce čerstvých surovin pak využívají hlavně k výrobě sirupu zázvorového, mátového a bezového.
Správný zázvor k výrobě sirupu hledali po celém světě, až ten nejlepší našli v Peru. „Ani jsem nevěděl, že se tam zázvor pěstuje. Ve srovnání s jihoasijským je menší, žlutější a má vyváženější chuť,“ popisuje rozdíly Jan Vokurka. K výrobě zázvorového sirupu se používají lisované oddenky. To mátový sirup se vyrábí macerací mátových listů (původem z Vysočiny) ve studené vodě.
Novinka – bezový sirup z vlastního sadu
Naprosto unikátní je pak získávání suroviny pro sirup bezový. On sice bez roste na každé mezi a v každém příkopu, ale není jedno, z jakého stromu květy na sirup použijete. „Bezů je totiž mnoho kultivarů. Ve Výzkumném svazu ovocnářském jsme požádali o vzorky květů různých druhů, uvařili jsme z nich sirup, a to byste nevěřili, jaký v nich byl rozdíl. Větší než ve vínech. Některé byly svěží harmonické, některé měly divné tóny. My jsme si ze všech vzorků vybrali jeden kultivar, který jsme si v bio kvalitě vysázeli nedaleko Jablonce,“ říká Jan Vokurka. Stromky v nově založeném sadu jsou ještě malé, ale už krásně kvetou. A tak už jejich květy letos sbírali a přímo v sadu do vody máčeli. „Přijede dodávka v připravenou vodou a čerstvě nasbírané květy se do ní dají rovnou macerovat,“ upřesňuje postup výrobce. Květy nezvadnou a rovnou „pracují“.
Vlastní výroba bezového sirupu probíhá obdobně, jako když si sirup připravujeme doma. Nasbírané květy louhujeme ve vodě, přidáme kyselinu citronovou a cukr. „Snažili jsme se zreplikovat ten domácí postup s tím, že vše probíhá za studena, což je důležité právě u bezu. V momentě, kdy bychom šťávu pasterovali, ztratili bychom všechny chuťové i zdraví prospěšné látky,“ vysvětluje Jan Vokurka s tím, že tyto hodnoty měřili. A než aby o ně přišli záhřevem, používají ke konzervaci pomocníka – sorban draselný. „Není to něco, na co bychom byli hrdí, ale už rok vyvíjíme alternativu přírodní. Dostali jsme na to grant a už teď známe čistě přírodní cestu, jak zůstat u varianty za studena, a přitom se sorbanům či benzoanům vyhnout,“ říká majitel firmy Kitl.
V bezovém sadu jsou také čerstvě zasázené smrčky, které později budou složit jako bio surovina pro výrobu dalšího oblíbeného sirupu, kterým je Smrkáček; sirup z mladých smrkových výhonků s vitamínem C, který může pomoci při rýmě. „Než ty naše stromky pořádně dorostou, máme od lesáků povolení sbírat mladé smrkové jehličí z náletů, které by bylo jinak stejně vyřezáno,“ říká o sběru mladého jehličí Jan Vokurka. Mimochodem tento sirup vznikal ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským i Mendelovou univerzitou v Brně.
Nejoblíbenější je malinovka. Díky McDonald's
Oblíbenost příchutí se hodně odvíjí od roční doby. „V zimě frčí zázvor, v létě jde okurka. Ale vidíme i trendy v jednotlivých příchutích, například bez jde velmi nahoru,“ říká výrobce. Nejoblíbenější příchutí je přitom malina, což je hlavně díky McDonald's, kam Kitl své sirupy dodává a kde je malinový sirup velmi vyhledávaný.
„V roce 2016 proběhla první ochutnávková akce v McCafé a od roku 2018 už naše sirupy koupíte ve všech McDonaldech,“ říká Jan Vokurka. Dostat se svým produktem do McDonald's přitom není nic jednoduchého (přečtěte si zkušenosti dodavatelů masa pro McDonald's). Trvalo to asi čtyři roky, během kterých do Kitlu chodili auditoři z McDonald's hledající ve firmě nedostatky. Majitel všechny drobnosti neúnavně odstraňoval, až auditoři přišli a řekli: Teď jste splnil všechny naše podmínky, tak my vás bereme. Ale řetězec fastfoodových restaurací není zdaleka jediným odběratelem. „Jsme v řetězcích, v nezávislých zdravých výživách, v restauracích, naše sirupy si kupují jednotlivci a i lidé v McDonald's. Chceme mít celou škálu zákazníků, je zrádné být závislý na jednom odběrateli,“ vysvětluje rozmanitost svých odběratelů majitel firmy Kitl.
Kitl nemíří nízko
Růst firmy Kitl se zdá nezastavitelný, zatímco v roce 2015 měli obrat 24 milionů, po třech letech, v roce 2018, se dostali na 64 milionů. Jejich cíl je dodávat sirupy do celého světa. „Do Austrálie jsme už letos poslali tři palety sirupů,“ hovoří o aktuálním rozvoji firmy její majitel a ukazuje tak, že cíl není jen pouhým nesplnitelným snem.
Navíc, do roka a půl plánuje přesun své výroby do někdejší ikony severočeského kraje, brownfieldu Vratislavické kyselky, kterou loni na podzim koupil. Už teď v létě započne rozsáhlá rekonstrukce přilehlého skladu a prostory pro rozšíření produkce sirupů Kitl se tak významně navýší. Bonusem v horizontu několika let bude obnovení provozu kdysi slavné minerální vody, Vratislavické kyselky. Sirupy a minerálky, to se k sobě ostatně báječně hodí.
ČLÁNKY DO MAILU