Jáhly – ideální tip pro línou snídani

My je považujeme za nové, přitom tady byly odpradávna. V současné době je obrovským trendem jíst k snídani obilné kaše, protože jsou opravdu zdravé, a my zažíváme potravinovou renesanci, když objevujeme zapomenuté obiloviny i jiné suroviny, které ještě naše babičky považovaly za zcela běžné a rozhodně bychom je jimi nijak neomráčili.

Už jsme společně „objevovali“ ječné kroupy, podívejme se teď na jáhly. Hned na začátku se přiznám, že jáhly jako potravinu miluji, a v tomto článku se pokusím osvětlit proč.

Od ostatních obilovin se v mnohém liší a jsou zkrátka jedinečné. Sama k snídani zbožňuji již výše zmíněné obilné kaše. Pro všední dny mám ovesné nebo pohankové, protože to jsou takové „rychlovky“, a ne, opravdu nemyslím ty instantní, jejichž obilná složka často nedosahuje ani padesáti procent. Poctivou ovesnou kaši uvařím za deset minut, a to považuji za rychlou snídani. Jáhly si schovávám pro „svátek“, pro příležitostné líné snídaně, kdy mám čas je dát vařit a pak si třeba s knížkou sednout a čekat 40 – 45 minut, než se uvaří do výborné kaše. Dají se jíst i za 25 minut, to se ale musíte smířit s tím, že budou tvrdší a ne tak dobré. Po 40 minutách získáte nadýchanou hebkou kaši, která je opravdovým ranním pohlazením. Věřím, že lidé mají s vařením jáhel špatnou zkušenost právě kvůli tomu, že jim nenechají potřebný čas.

Jáhel se nemusí bát ani většina alergiků

Jáhly jsou obiloviny, které vznikají odstraněním slupky z prosa. Zatímco neloupané proso můžeme nasypat ptáčkům v zimě na krmítka, jáhly, jak uvádí ve svém BioAbecedáři Hana Zemanová, odbornice na bio potraviny a ekologické zemědělství, „vynikají zejména obsahem železa, ale i fosforu, hořčíku, manganu a vitamínů skupiny B, zejména B₁ a B₂.“ Jáhly jsou dále výjimečné svoji lehkou stravitelností, bezlepkovostí a v neposlední řadě patří také mezi nejméně alergizující potraviny. Většina alergiků se jich tedy nemusí obávat.

Chvalte jáhly! V našem organizmu působí zásadotvorně

Co ale na jáhlech opravdu oceňuji, je to, že jsou zásaditou potravinou. „Všechny obiloviny působí na tělo mírně kyselinotvorně. Jáhly díky vysokému obsahu minerálních látek a celkovému složení působí naopak mírně zásadotvorně. Právě proto jsou vhodnější přílohou k masu, rybám či v kombinaci s ovocem než běžněji používaná pšenice a silně kyselinotvorně působící přílohy na bázi bílé mouky (například bílé pečivo, knedlíky anebo těstoviny). Právě proto i jahelná kaše slazená medem, rýžovým sladem nebo sušeným ovocem je stravitelná velmi dobře,“ uvádí ve své knize Hana Zemanová.

Jáhlová polévka na dva způsoby

Z jáhel ale nemusíte vařit jen snídaňovou jahelnou kaši, tato zapomenutá a znovu objevovaná potravina nabízí nespočet dalších využití. Podívejme se nejprve na inspiraci z dobové kuchařky. Našla jsem dva recepty na jáhlovou polévku a musím se podělit o oba, neboť první z nich nabízí polévku slanou – s houbami, a druhý polévku, pro nás možná netradiční, trochu na sladko.

Tradiční jahelník z roku 1938

Ve starých kuchařkách jsem také pátrala po receptu na tradiční jahelník. Nakonec jsem našla recept na jáhlovou kaši, tak jsem si řekla, že se budu muset spokojit alespoň s tou. A když celý předpis pročítám, napadá mě – ouha, to je přece jahelník! Takže recept na jahelník z roku 1938 je na světě. Dokázala bych si v něm představit i nějaké vánoční koření, které v zimním období příjemně zahřeje, jako je například skořice. Nebála bych se ani rozinek a povidel, když už recept počítá se sušenými švestkami.

A že se pomalu, ale jistě blíží Vánoce, tady je můj oblíbený recept: