Jahody, které se prodávají, nejsou české. Zatím

27. 4. 2012

Sdílet

 Autor: Copyright © 123RF Stock Photos
V ČR vypuklo jahodové období – plody, které se nyní prodávají, ale z českých plantáží nepocházejí. Původ jahod poznáte celkem snadno, ale to, zda vyrostly ve skleníku, už ne.

Málokdo ví, že jahody patří spolu s dalšími lesními plody, jako jsou borůvky, brusinky nebo maliny, k opravdu původním tuzemským druhům ovoce, které patrně konzumovali již lovci mamutů. Taková jablka, považovaná za nejtypičtější české ovoce, se na našem trhu objevila až mnohem později…

„Původ EU“ u jahod nestačí


Autor: SXC

Jahody spadají do kategorie potravin, kde je povinnost uvádět konkrétní zem původu

Konzumace jahod je přitom pro lidský organismus skutečně pozitivní a v tomto smyslu se praotec Čech zastavil v docela vhodné lokalitě. Naše zahrádky, průmyslové plantáže i lesní pěšinky nicméně vydají tento gastronomický poklad až za několik týdnů. Jahody, které jsou dnes k mání na každém tržišti a samozřejmě v maloobchodních sítích, tedy nejsou původem z ČR, ledaže by pocházely z některého z mála domácích skleníků.

Původ jahod, pokud to někoho zajímá, by měl být poměrně snadno odhalitelný. Ovoce a zelenina (tedy i jahody) totiž patří mezi tu menší část potravin, u nichž existuje povinnost uvádět zemi původu, a nestačí tak označení typu „vyrobeno v EU“. Pokud se prodávají jahody nebalené, musí prodejce svým zákazníkům poskytnout informaci o tom, odkud jahody pocházejí a měl by k tomu mít i příslušné dokumenty.

Poznat, zda jsou jahody ze skleníku nebo zvenku, ale na první pohled nejde. Obecně nicméně platí, že jahody ze skleníku jsou po ochutnání méně sladké, protože na ně prostě nesvítilo skutečné sluníčko, které vytváří v ovoci a zelenině (ale také třeba v cukrovce či vinné révě) vyšší obsah cukrů (cukernatost).

V ČR začíná sezóna produkce jahod tradičně koncem května a trvá maximálně do konce července, podle typu odrůd a podle počasí v tom kterém roce. Produkční sezóna tak v našich podmínkách trvá asi pět týdnů. Jako první se na trh dostávají tuzemské rychlené odrůdy jahod, přibližně měsíc po nich pak klasické jahody z polí.

Jahody balené

  • musí být uvedena země původu, nestačí např. EU

Jahody volné

  • prodejce je povinen poskytnout informaci o původu a mít příslušné dokumenty

Velký jarní přehled: Kdy koupíte české ovoce a zeleninu

Jahody jsou sice sladké, ale ne kalorické

Stejně jako u jakýchkoli potravin platí i v případě jahod, že nejvhodnější ke konzumaci jsou takové druhy, které se přirozeně vyskytují v prostředí, v němž žije i jejich spotřebitel. V případě jahod jsou vůbec nejvhodnější pro lidský organismus jahody lesní, jejich sběr je ale dost titěrná práce, takže většinou konzumujeme jahody průmyslové.

To už sice takové terno není, přesto mají i tyto vyšlechtěné plody pro řadu spotřebitelů nepříliš známé, ale překvapivé účinky. A je třeba zdůraznit, že to platí pro jahody jakéhokoli původu. Například američtí výzkumníci z Národního ústavu zaměřeného na problematiku stárnutí před několika roky zjistili, že konzumace jahod umožňuje efektivněji pracovat, a dokonce chrání mozek proti negativním vlivům kosmického záření. Konzumace jahod tak podle vědců „může přispět k ochraně osob před nebezpečnými fyzikálními a psychickými vlivy navozenými všude tam, kde je přítomna zvýšená radiace“. I proto jsou zmražené jahody nedílnou součástí jídelníčku kosmonautů.

Jahody ale také podle dosavadních poznatků působí příznivě na srdce, neboť jsou zdrojem folátů a vitaminů skupiny B, které jsou významné pro zdraví pro správnou činnost srdce a s ním propojených orgánů.

Jahody, ač jsou jedním ze symbolů sladkosti, kupodivu obsahují méně cukru než jiné typy ovoce, mají tak nízkou kalorickou hodnotu a jsou tedy i vhodnou dietní potravinou.

Jako každá strava rostlinného původu obsahují i jahody vlákninu a celou řadu vitamínů, jako jsou kromě již zmíněné skupiny B také vitamíny A, C, E a K. Z dalších pro organismus příznivých látek je v jahodách velké množství manganu, součástí složení je i hořčík a měď nebo kyselina listová.

Termíny, aktuality, vyhledávání v celé ČR: Vitalia.cz/FAR­MÁŘSKÉ TRHY

Čerstvé jahody jsou nad „jahodové potraviny“

Pro některé jedince ale mohou být jahody alergenem, zejména ty, které nejsou tuzemského původu. Alergie se může projevit vyrážkou, v ojedinělých případech i astmatickým záchvatem. Nejsou také vhodné pro osoby trpící nemocemi ledvin nebo žlučníků kvůli obsahu kyseliny šťavelové.

Pecičky z jahod na druhou stranu v sobě obsahují látky, které povzbuzují sexuální apetit (odtud afrodiziakum šampaňské s jahodami), který ve svých důsledcích celkově omlazuje organismus. Listy jahodníku jsou pak také častou součástí bylinných čajů a jak jahody, tak vývar z jejich listů působí proti akné.

Každopádně, čerstvé jahody poskytují skutečnou záruku, že opravdu kupujeme jahody. Naopak celá řada „jahodových potravin“ toto ovoce v přirozené formě neobsahuje. Docela dobře to před časem vystihla někdejší spolková ministryně zemědělství Renate Künast, která konstatovala, že kdyby měly být jen ve všech jogurtech s jahodovou náplní skutečné jahody, nezbyla by už žádná jahoda k přímé konzumaci…

Podmínky prodeje jahod v tržní síti

Do tržní sítě se jahody dodávají ve třech třídách jakosti (výběr, I. a II. jakostní třída). Pro všechny platí, že prodávané plody musí být celé, nepoškozené, zdravé, bez plísní či hnilob a čisté. Nesmějí být také poškozeny škůdci. Každý plod musí mít kališní lístky a krátkou, neuschlou stopku.

Výběr
Plody vynikající jakosti, tvaru a vybarvení typického pro danou odrůdu. Musí být vytříděny tak, aby byly v jednotném stadiu zralosti, vybarvení i velikosti. Pro tuto třídu je stanoven nejmenší příčný průměr plodu 25 milimetrů.

I. jakostní třída
Připouštějí se lehké vady tvaru a bělavé zbarvení malé části špičky plodu.

II. jakostní třída
Jsou povoleny i větší vady tvaru, bělavé zabarvení plodu může být až na jedné pětině povrchu. Jsou přípustné i otlaky, které však musí být zaschlé.

Pro I. a II. jakost je stanoven příčný průměr 22 milimetrů.

Jahody patří mezi nejchoulostivější ovocné druhy. Jsou-li po sklizni zchlazeny na 4–6 °C, vydrží i několik dní. Taková úprava se používá u dovozu, proto se u nás objevují plody španělské, francouzské, a dokonce i brazilské.

Jahody z domácí zahrady obvykle nevydrží v chladničce v obstojné jakosti více než dva dny. Výhodnější je ranní sklizeň, dokud jsou plody přirozeně chladné.

Zdroj: SZPI

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).