Letos v zimě napadlo u nás oproti předchozím rokům neobvyklé množství sněhu. Navíc je dosavadní průběh roku bohatý i na dešťové srážky. Tyto skutečnosti představují riziko pro majitele studní, kteří vodu z nich využívají k pitným účelům.
Co se dozvíte v článku
Kontrola vody je vhodná každý rok na jaře, letos zvláště
Voda ze studní může být kromě mikroorganismů kontaminována také látkami, které spolu s tajícím sněhem a deštěm pronikají do země a následně do vody. Ovlivňují její složení, kvalitu a parametry pitné vody jako takové.
I proto doporučují vodohospodáři kontroly vody ve studních každoročně především v jarních měsících. Letos je ale takový krok vzhledem k vývoji počasí ještě důležitější.
Situaci navíc částečně komplikuje i zrušení doprovodných akcí spojených s tradičním Světovým dnem vody. V minulosti k nim totiž patřily i bezplatné nebo cenově zvýhodněné rozbory vody z privátních studní.
Další komplikací je stále přítomné riziko nakažení koronavirem, kterému mohou snáze odolávat občané s dobrou imunitou. Právě tu přitom může narušit i kontaminovaná voda z domovních studní.
Nebezpečné bakterie ve vodě
Největším rizikem je celá rozsáhlá skupina koliformních bakterií, do nichž spadá i nechvalně známá Escherichia coli (E.coli). Ta způsobuje střevní a zažívací potíže, které oslabují organismus.
I když se ale E.coli ve vodě ze studny nenajde, nemusí být vyhráno – koliformních bakterií je celá řada a jejich interakce může být pro organismus v důsledku srovnatelná, ne-li horší.
Jak přitom vyplývá z dlouhodobých kontrol vzorků vody ze studní, které provádí laboratoř Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), ze zhruba 85 procent vzorků vody ze studní, které v nějakém parametru nevyhovují pro její použití jako vody pitné, se nacházejí koliformní bakterie v polovině z nich.
Ve vodě ze studní bývají i další rizikové látky
Ve vzorcích vody ze studní se také často nacházejí nadlimitní hodnoty dusičnanů, především v oblastech, kde probíhá v okolí studní intenzivní zemědělské hospodaření.
Sůl z komunikací používaná v zimě k zabezpečení jejich sjízdnosti pak může znamenat nadlimitní koncentrace chloridů.
Ve vzorcích ze studní se také často nacházejí nadlimitní koncentrace železa, ty ale zdraví škodlivé nejsou.
Rozbor vody ze studny
Vodu ze studní si mohou lidé nechat zkontrolovat ve vodohospodářských laboratořích, například právě v PVK, ale samozřejmě i jinde.
V Praze činí cena za základní rozbor tisíc korun bez DPH, vyšetření vzorků trvá pět dní, především kvůli mikrobiálním rozborům, neboť množství bakterií se sleduje v průběhu kultivační lhůty, která trvá sama o sobě 72 hodin. Vlastníci studní se tímto způsobem především dozvědí, co voda z nich obsahuje.
To ale neznamená, že vyšetřená voda nutně musí splňovat parametry pitné vody – jde spíše o signalizaci nejdůležitějších rizik. Podle statistik využívá vodu ze studní k pitným účelům v některých regionech až dvacet procent populace, především na venkově. Hodně studní je třeba ve Středočeském kraji, rozbory vody si lze tak udělat buď v laboratořích Středočeských vodáren, nebo i v PVK, na Moravě se lze zase obrátit například na Severomoravské vodovody a kanalizace.
Dezinfekce studny
Zejména v případě nadlimitního výskytu mikroorganismů, což jsou i koliformní bakterie, je třeba studny dezinfikovat. Nejvíce využívaným prostředkem je přitom SAVO Originál, který obsahuje 4,7 procenta chlornanu sodného. Dezinfekční roztok se připravuje přidáním 100 ml tohoto výrobku do 10 litrů vody, v případě jiných dezinfekčních výrobků je nutné řídit se návodem k jejich použití.
Velmi podrobný postup dezinfekce a sanace studní, ale i jejich vhodného umístění lze dohledat na stránkách Státního zdravotního ústavu v kapitole věnované pitné vodě ze studní.
Galerie: Takhle vypadá voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou
ČLÁNKY DO MAILU