Jak by měly pít těhotné a kojící ženy a malé děti?

Ať už jste ve fázi plánování potomka, rostoucího bříška anebo už z vedlejší místnosti posloucháte spokojené oddychování miminka, dozvíte se, jak je důležité neopomenout během těchto náročných období správný pitný režim jak maminky, tak dítěte.

Správně pijte a vyhněte se studeným zídkám

Zejména v průběhu těhotenství se v těle ženy děje mnoho změn. Jedná se o fyzicky i psychicky náročné období a je nutné mu přizpůsobit životní styl, výživu i pitný režim. Zejména v prvním trimestru, kdy některé ženy trápí nevolnosti, je třeba hodně pít, neboť zvracení velmi silně dehydratuje celý organismus; navíc se vyhnete nebo alespoň výrazně snížíte riziko zánětu močových cest a zácpy. Vlivem hormonálních změn jsou k těmto obtížím těhotné ženy náchylnější.

Možná si říkáte, to zas není tak hrozné, to už jsem měla a nějak jsem to taky zvládla, ale taková močová infekce je v těhotenství výrazně nebezpečnější než onemocnění před ním či po něm. Močové infekce postihující ledviny totiž mohou ohrozit nejen nastávající maminku, ale hlavně plod, mohou vyvolat předčasný porod, nebo dokonce potrat. Studené meze, kávička na zahrádce a krátká trička v chladném počasí tedy raději ne.

Co v těhotenství pít a proč

Pokud žena o svůj jídelníček dbala už před těhotenstvím, určitě do něj ve velké míře nezařazovala přeslazené limonády. Nedělejte to ani v těhotenství (i když chutě jsou chutě). Zásobovaly byste tělo zbytečným množstvím energie, kterého byste se špatně zbavovaly, zejména jste-li v pokročilém stádiu těhotenství. Nesázejte raději ani na svlažování hrdla některými bylinnými čaji, nedoporučuje se zejména zázvor a šalvěj, které obsahují látky způsobující překrvení pánve a zvyšují tak riziko potratu. Zcela nevhodná je i káva a veškeré potraviny s obsahem kofeinu. V těhotenství se totiž až čtyřikrát zpomaluje jeho odbourávání, takže koluje v krvi mnoho hodin, může snižovat průtok krve placentou a tím přívod živin k plodu. Jednoznačně nevhodný je alkohol a tonik.

Vsaďte raději na nekalorické nápoje typu kojenecká voda, pramenitá voda nebo minerální vody s mírnou či střední mineralizací. Bublinkám se také raději vyhněte, mohou vyvolávat plynatost. Pijte pravidelně a v menších dávkách. Nečekejte na pocit žízně, noste s sebou lahev s pitím a pijte průběžně celý den, abyste se nepotkaly s žízní, která předchází dehydrataci. Těhotné ženy by měly vypít deset až dvanáct sklenic kvalitní vody, což odpovídá asi dvěma litrům tekutin denně (v létě více).

Nezapomínejte na minerály

Příjem některých látek je třeba během těhotenství zvýšit a jiné naopak z jídelníčku selektovat. Dle příručky Stravování v těhotenství je nesmírně důležité optimální doplňování vápníku, jódu, železa, hořčíku a zinku. Důvody jsou nasnadě. Vápník je důležitý pro tvorbu a udržení dobrého stavu zubů jak těhotné, tak jejího budoucího potomka, navíc mírní těhotenské křeče zejména ve třetím trimestru a působí proti hypertenzi. Jód slouží k dobrému tělesnému a duševnímu vývoji plodu, přičemž nejcitlivější chvílí pro nedostatek jódu je počáteční fáze těhotenství. Jódem tedy nešetřete, a to ani během celého těhotenství. (Rozhodně tím ale není myšleno nadužívání soli s jódem.)

Nezapomeňte ani na železo, které je důležité pro tvorbu krevního barviva zajišťujícího funkci červených krvinek. Jeho nedostatek se projevuje únavou, závratěmi, bušením srdce, ale může být spojen i s následnou nižší porodní váhou dítěte. Hořčík je další prvek, jehož potřeba je v těhotenství zvýšena, jeho nedostatek může vést jak k mírným svalovým křečím, tak i předčasným děložním stahům. Pátým důležitým minerálem je zinek, který se stará o správný vývoj pohlavních orgánů a mozku dítěte.

Aby nastávající maminky všechny minerály doplnily, mohou vsadit na vyšší konzumaci mořských ryb, řas (jód), vajec, červené řepy (železo), máku, ořechů (hořčík) nebo pšenice a vepřového masa (zinek) anebo všechny prvky dodat minerální vodou. Za ideální volbu jsou minerálky považovány zejména proto, že si přímo na etiketách může každý pohlídat, kolik kterých minerálů či vitaminů obsahují, resp. v těhotenství mít přehled, které jste pro sebe a své dítě přijaly.

V období těhotenství i kojení je třeba dávat si velký pozor i na obsah dusičnanů ve vodě. Ty se v zažívacím traktu člověka přeměňují na dusitany, které se váží na červené krvinky a snižují tak schopnost krve přenášet kyslík. Pro dospělého člověka však neznamenají takové riziko jako pro kojence – v tomto případě může vysoký příjem dusičnanů způsobit i smrt. Nenarozený plod je před dusičnany částečně chráněn metabolismem matky. I přesto je však dobré si obsah dusičnanů ve vodě hlídat i v období těhotenství. Zdrojem dusičnanů často bývá studniční voda, která se nachází v blízkosti zemědělských pozemků, proto je vhodné nechat studniční vodu často kontrolovat. Maximální přípustné množství těchto sloučenin ve vodě je méně než padesát miligramů na litr. Pro kojeneckou vodu, která se využívá pro přípravu kojenecké stravy, pak hodnoty nesmí překročit patnáct miligramů v jednom litru.

Správný pitný režim přispívá k dobré laktaci

Ihned po porodu dochází k rozvoji laktace, během jednoho dne žena vyprodukuje až litr mateřského mléka. Jde o jeden litr tekutin, který ale svému tělu musí opět vrátit, lépe řečeno, o tento objem musí svůj běžný pitný režim navýšit. A protože se s mateřským mlékem „ztrácejí“ z těla ženy nejen tekutiny, ale i minerální soli, i ty je třeba tělu navrátit.

Nejde totiž o zanedbatelnou hodnotu, na jeden litr mateřského mléka připadají dva gramy minerálních solí. I zde se tedy osvědčuje zvýšit přísun mírně mineralizovaných vod, které tento deficit hravě naplní. Mimochodem správný pitný režim během laktačního období se příznivě projevuje i na množství produkovaného mléka.

Kojenci mohou kohoutkovou až od půl roku

Pitný režim kojenců je do půl roku věku obvykle zcela bez problémů, obstarává ho totiž matka, a to kojením. Více než osmdesát procent mateřského mléka je tvořeno právě tekutinou. Pokud však z nějakého závažného důvodu nemůže být dítě kojeno, přichází na řadu umělá výživa, která se mateřskému mléku snaží co nejvíce přiblížit. Je ovšem potřeba k její přípravě používat kvalitní vodu určenou pro kojence, nikoliv jen tak ledajakou (Kohoutková, nebo kojenecká voda? Rozdíl tkví v dusičnanech). Pro děti do půl roku věku je zcela nevhodné používat k přípravě umělé výživy jen převařenou kohoutkovou vodu, a to kvůli riziku methemoglobinémie – nebezpečí otravy dusičnany u kojenců. Od půl roku do devíti měsíců už kohoutkovou využívat můžete, ale výhradně převařenou. Naproti tomu kojeneckou vodu v lahvi převařovat nemusíte nikdy, takto označená voda splňuje přísné limity zejména na obsah rizikových dusičnanů. Musí pocházet z kvalitního podzemního zdroje, nesmí být chemicky ošetřena a může být upravena výhradně UV zářením.

Určitě se nespoléhejte na tvrzení babiček, které říkají, že ony také vyrostly na vodě ze studny, tak jaképak s tou vodou cavyky. Jenže tenkrát byla doba jiná, ovzduší i příroda čistější a už jim nikdo nevyprávěl, jak časté byly průjmy právě u kojenců.

Neslaďte, najděte jinou fintu

Ať už byly děti kojené nebo pouze přikrmované, kolem šestého měsíce jim tekutiny v podobě mléka přestanou stačit, je třeba se zaváděním příkrmů dodat dětem i odpovídající přísun tekutin. Batolata a děti předškolního věku by proto v rámci zdravého pitného režimu měly vypít asi půl litru mléka, zbytek množství je vhodné doplnit od samého začátku vodou. Nepřislazujte, nezvykejte děti na sladkou chuť, kterou následně budou vyžadovat, nemáčejte pítka lahví do medu ani cukrových rozvarů. Vyhněte se instantním čajům, které jsou extrémně sladké. Děti cumlají lahve jen tak z nudy, sem tam upijí, mají tak neustále v ústech cukr, který zvyšuje riziko zubního kazu, byť mají zoubek jen jeden.

Sladké nápoje způsobují průjmy a vytlačují z jídelníčku s láskou připravené zdravé obědy i večeře, ale i ovocné svačinky. Protože děti mají snížený pocit žízně, je třeba je neustále pobízet a lákat. Pomůže nová lahev, zajímavé úchyty, obrázky či měkká pítka u lahví, vlastní hrneček nebo sklenička s oblíbeným motivem. Nedostatek tekutin u kojenců a batolat vede stejně jako u dospělých k bolestem hlavy, zácpám a nedostatečnému močení – vyprazdňování odpadních látek.