Po loňské metanolové kauze týkající se především černého trhu s lihovinami by se mohlo zdát, že kromě trhu s destiláty je v naší zemi s daněním alkoholu prakticky vše v pořádku. Není tomu tak, daňově lze podvádět například také v kategorii vín. Konkrétně pak vín šumivých, známých veřejnosti spíše pod sjednocujícím a obecným názvem „šampaňské“.
Sekty jsou vyráběny obdobně jako šampaňské, pocházejí však i z jiných odrůd a mohou být i červené
Základním problémem jsou podmínky kategorizace šumivých vín a takzvaných tichých, opět lidově řečeno „normálních vín“. Jedním z kritérií při zařazování vín do jednotlivých skupin je totiž natlakování nápoje, přičemž klíčovou hranicí jsou tři bary při teplotě 20 stupňů Celsia.
K tématu: Nejsou bublinky jako bublinky: jak se dělí šumivá vína
Čachry s tlakem a daní
Nápoje s natlakováním tři bary a více jsou přitom zatíženy spotřební daní ve výši 23,40 koruny za litr, zatímco tichá vína mají daň nulovou. To v praxi znamená, že se „normální“ víno s nižším natlakováním může tvářit z pohledu spotřebitele jako „šampaňské“, a prodávat se za vyšší cenu, nebo se naopak může „šampaňské“ méně natlakované prodávat levněji, protože se jej netýká zmíněná spotřební daň.
V prvním případě se jedná „jen“ o klamání spotřebitele, v druhém případě o nekalé konkurenční praktiky a daňový únik. Podle lidí pohybujících se v oblasti vín se takové přecházení z kategorie do kategorie při označování vín skutečně děje. Není přitom příliš zřejmé, jak rozsáhlé tyto praktiky jsou.
Perlivé, nebo šumivé? Natlakování nikdo nesleduje
Je tomu tak i proto, že šumivá, perlivá či šampaňská vína nejsou a z neznámých důvodů v praxi nebyla součástí dnes tolik oblíbených testů potravin, v tomto případě nápojů. Pokud někdy nějaké testování bylo (osobně si nevzpomínám, ale mohu se mýlit), pak šlo o správné podmínky skladování, chuťové vlastnosti, případě obsah alkoholu, který je také jedním z kritérií při zařazování „šampaňských“ do jednotlivých skupin. Natlakování ale myslím nikdo nějak systémově nesleduje. Nebylo by proto od věci, aby se příslušné dozorové orgány věnovaly i tomuto atributu. Pokud se zjistí, že je vše v pořádku, bude to jen dobře. Ovšem – záležet asi bude na výběru vzorků…
Současná tuzemská legislativa rozlišuje celkem šest kategorií šumivých vín. Rozlišení podle natlakování je přitom následující:
Kategorie vína tlak
- Perlivé víno minimálně 1 a maximálně 2,5 baru při 20 °C
- Perlivé víno sycené CO2 minimálně 1 a maximálně 2,5 baru při 20 °C
- Šumivé víno minimálně 3 bary při 20 °C
- Šumivé víno sycené CO2 minimálně 3 bary při 20 °C
- Aromatické šumivé víno minimálně 3 bary při 20 °C, výroba min. 1 měsíc
- Jakostní šumivé víno minimálně 3,5 baru při 20 °C, výroba min. 6 měsíců
Právě poslední kategorie – jakostní šumivá vína, jsou v praxi známé sekty. Vyrábějí se kvašením jakostních nebo stolních vín, obsah skutečného alkoholu v hotovém výrobku musí být minimálně 10 procent. V praxi jde zřejmě o nejkvalitnější šumivá vína. Prakticky srovnatelnou kvalitu, degustátoři by možná občas protestovali, že v konkrétních případech i vyšší, mají aromatická šumivá vína, která se vyrábějí pouze z odrůd schválených pro produkci aromatických šumivých vín.
Přečtěte si: Stříbrná lžička je mýtus, bublinky v sektu nezadrží
Šumivým vínem na zdraví a paměť? Snad
Přiměřená konzumace šumivých vín (šampaňského) je podle dosavadních výzkumů, ostatně jako v případě jakéhokoli alkoholu, pro lidský organismus spíše pozitivní. Přiměřená konzumace.
Podle výsledků výzkumů anglického týmu na Reading Univerzity mohou prý tři skleničky šampaňského týdně snížit riziko Alzheimerovy choroby a obecně vylepšit, zejména v případě seniorů, jejich paměť. Výzkum byl nicméně, jak to v těchto případech bývá, proveden jen na pokusných potkanech, a navíc se týkal látky obsažené v hroznech odrůd vína Pinot. Vědci nicméně slibují, že další etapa výzkumu bude již zahrnovat přímý vliv konzumace šampaňského na lidi. Tak uvidíme.
Čtěte dále: Falšovaných vín jsou desítky, vedou podvody se zemí původu a ředění vodou
ČLÁNKY DO MAILU