Povlečení byste měli převlékat každý týden. Třikrát ročně je vážně málo

Většina lidí se v anketách přiznává, že si povlečení mění mnohem méně často, než doporučují odborníci. Kultura laptopů a mobilů navíc svádí k válení se v posteli v denním oblečení. Někteří lidé si při tom ještě zakousnou svačinu. Toto všechno má potenciálně dlouhodobá zdravotní rizika.

Nejen staří mládenci

Jak často měnit povlečení? Maximální doba pro používání jednoho povlečení je dva týdny, sdělil webu Cleveland Clinic dermatolog Alok Vij. V jiných zdrojích se však často opakuje, že optimální je dokonce jeden týden. Není divu. V posteli s námi přespávají miliony plísní a bakterií, které se živí vločkami odumřelé kůže i potem. Dospělý člověk vypotí v posteli ročně 90 litrů potu. A nesmíme zapomínat na kožní maz, který se otírá především do polštáře. Pochoutkou je také pro mikroskopické příbuzné klíšťat – prachové roztoče, na které má mnoho lidí alergii.

Průměrný Američan si převleče postel jednou za 24 dní. Obšírný průzkum serveru Sleep Advisor přitom ukazuje mnoho dalších věcí, které narušují ložní hygienu v mnoha domácnostech. Počet dní mezi výměnami je v průměru vyšší u osob, které žijí samy, než u párů. Přes 30 procent dotazovaných slintá ve spánku. Více než dvě třetiny lidí si lehá na postel i v botách, čtvrtina v posteli jí a více než polovina hned nepřevléká povlečení znečištěné při sexu.

V Británii vycházejí čísla podobně. Dle studie společnosti Pizuna to až 45 procent nezadaných britských mužů dělá pouze třikrát do roka. Ovšem i ženy s hygienou postele mnohdy otálejí. Skoro pětina lidí se před spaním sprchuje, aby zamezila znečištění postele – to však nestačí.

Když se noviny Deník ptaly českých čtenářů, ukázalo se, že to je u nás podobné. Z necelého tisíce hlasů aktuálně polovina zvolila odpověď jednou měsíčně, menší množství lidí mění povlečení jednou za tři týdny, dva týdny, a pouhých 11 procent lidí každý týden.

Svědění, akné i problémy s dechem

Když v posteli jíte, krmíte své neviditelné spolunocležníky ještě více. A co teprve když mají do ložnice přístup zvířata! Srst, zbytky hlíny z procházek, zrnka kočičího steliva… Ano, toto všechno v posteli máme a ležíme v tom několik hodin denně. Mnoho lidí nad tím mávne rukou, protože to není vidět pouhým okem. A přitom mít v posteli čisto je tak příjemné!

Na pozoru by se měli mít především alergici na roztoče, prach a plísně, kterým se doporučuje převlékat lůžkoviny každý týden. Jinak riskují projevy svědění, rýmy i podráždění očí. Nejsou to však jediní lidé, kterým nedostatečná hygiena snižuje kvalitu spaní. I ostatní mohou kvůli roztočům a prachu zažívat podráždění dechových cest a sípání ve spánku. Velká množství bakterií nacházejí domov na pokožce, takže se může objevit častější akné, ekzém a také záněty vlasových váčků.

Finská studie z roku 2023 ovšem ukazuje, že mikrobiom postele může mít i pozitivní vlastnosti. Vesnické děti jsou vystaveny více alergenům odmala než městské a obvykle to znamená, že si vybudují větší odolnost vůči ekzému a astmatu. Vědci analyzovali prach v postelích několika stovek půlročních dětí: některých žijících na venkově, jiných žijících ve městě. 

Přečtěte si také:

Ženy spí jinak než muži. Jejich spánek je křehčí, říká neuroložka

Když už dětem bylo šest let, testovali je na alergické symptomy. Dohromady se ve vzorcích našlo skoro 19 tisíc variant plísní a přes 43 tisíc variant bakterií. Větší diverzita plísní a bakterií v posteli vedla k menšímu riziku vzniku astmatu a alergické rýmy. Zároveň však souvisela s větším rizikem vzniku ekzému. Ve městě se však vyskytují jiné mikroby a bakterií je více než plísní. Městským dětem postel plná bakterií naopak zvýšila riziko astmatu.

Pokud už jste se však alergikem stali, vystavování se plísním vám už nepomůže – naopak. Navíc svou imunitu může člověk posilovat venku a potom přijít domů do čistoty.

Jak čistit a udržovat výplň

Myslet je třeba i na samotné polštáře a přikrývky. Bylo by velmi naivní myslet si, že potem a mazem nenasákne i jejich výplň. Pokud máte doma sušičku, můžete polštáře naházet do ní. Sice se nevyperou, ale teplo pozabíjí mnoho roztočů a lůžkoviny budou více svěží. Není to však čištění v pravém slova smyslu. Většina produktů má na štítku speciální instrukce pro praní, které se odvíjejí od typu materiálu. Ve skutečnosti lze vyprat většinu peřin a polštářů, když má na to člověk čas a energii. Na blogu značky Dormeo se dokonce píše, že byste to měli provádět aspoň jednou za půl roku.

Ovčí vlna na teplotě přes 40 °C plstnatí a mění tvar. Také se však umí sama dlouho udržovat v čistotě díky lanolinu a je skvělým izolantem, takže méně často vyžaduje drastické čištění. Když už ten čas nastane, řešením je chemická čistírna. Syntetické deky či polštáře lze prát na 60 °C, často i v pračce. Nepodceňte však hmotnost, jinak hrozí poškození pračky. Co se nevejde do pračky, to se může odmočit ve vaně s pracím prostředkem a teplou vodou, poté řádně vysprchovat a dát sušit. Jedná se samozřejmě o trochu náročnější domácí práci. V závislosti na materiálu může mít toto nejasný výsledek a ne každý má doma vhodné podmínky pro řádné vysušení objemné přikrývky. Proto neváhejte se svými peřinami oslovit profesionální čistírnu. Pokud necháte vyčistit peří, dejte si jej zašít do zbrusu nového obalu a duchna bude jako nová.

Když peřiny doslouží

Čím déle nám věci slouží, tím lépe. Všechno ale má svůj konec. Co udělat se starými peřinami a polštáři, do kterých se potila i nebožka prababička? Když už člověk vidí, jak je vnitřní obal polštáře zažloutlý, dává smysl vzdát to i s čistírnou.

Peří je však cenné. Existují programy na jeho recyklaci – strojově vyčištěné a protříděné peří z duchen se dá pak využít jako plnohodnotná náplň nových spacáků a dalšího zboží. Jen v Česku bohužel nejsou tyto možnosti rozšířené.

Galerie: Nejhorší potraviny před spaním

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

Zbývá charita nebo sběrný dvůr. Co se týče dek o nízkém objemu, ty se vejdou do kontejnerů na textil. Pozor – polštáře z molitanu nepatří do plastu, ale do směsného odpadu.

Staré matrace lze také poslat dále, tedy darovat charitě. Ovšem některé už jsou nezdravě proleželé a mohou škodit zádům, nehledě na hygienické riziko. Hodláte-li matraci vyhodit, musíte s ní rozhodně na sběrný dvůr. Počítá se totiž jako velkoobjemový odpad, který do běžných popelnic nepatří. A co ekologičtější alternativy? S matracemi je obrovský problém – jsou prakticky nerecyklovatelné.  V zahraničí existují recyklační centra, která matrace přijímají, ale není to efektivní. Proces separace materiálů z matrací je náročný, stroje se často ucpou a zaseknou. V tomto ohledu je dobré myslet dopředu a koupit něco kvalitního, co nebude do pěti let na vyhození.