1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (LF UK) v květnu uspořádala tradiční bohoslužbu za dárce těl. Ta letošní byla již pětadvacátá. Anatomický ústav i celá fakulta jí vyjadřuje vděčnost a úctu všem, kteří svým rozhodnutím darovat po smrti své tělo pomáhají vědě, výzkumu a vzdělávání zdravotníků.
Co se dozvíte v článku
Myšlenka na důstojnou podobu vzpomínky na dárce vzešla od anatomů a studentů medicíny. „Uskutečnění bohoslužby je důležité pro vyučující, studenty i pozůstalé. Studentům připomene, že pitva se týká skutečného člověka, ne modelu. Pozůstalí pak mají možnost se se zemřelým rozloučit,“ říká přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Ondřej Naňka.
Jak darovat tělo
Pro to, aby tělo sloužilo rozvoji medicíny, je nezbytný souhlas potenciálního dárce. Tím se může stát každý občan ČR starší 18 let. Zdravotní stav není pro podpis čekatelské smlouvy rozhodující. „Cukrovka, choroby srdce nebo onkologické onemocnění. Tyto a další nemoci při podpisu smlouvy nehrají roli,“ podotýká Ondřej Naňka.
V případě uvedeného Anatomického ústavu 1. LF UK jde fakticky o přihlášku do registru dárců, nikoliv k samotnému darování těla. Ne každý čekatel se totiž stane nakonec dárcem.
„Pokud se někdo rozhodne vstoupit do registru, což je zcela dobrovolné a svobodné rozhodnutí, stačí, aby nám poslal e-mail na adresu anat@lf1.cuni.cz. My mu pošleme znění smlouvy s průvodním dopisem,“ popisuje proces registrace Ondřej Naňka. „Jediným zádrhelem je, že podpis na smlouvě musí být ověřený. Zájemce tedy kvůli tomu musí na poštu nebo stanoviště Czech POINT. Poté smlouvu pošle zpět nám či ji přinese, následuje podpis z naší strany a jedna kopie se následně vrací registrovanému zájemci,“ dodává lékař.
Udělený souhlas nemusí být navždy. Anatomický ústav je připraven také na to, registrovaného zájemce vyřadit, pokud mu ukončení smlouvy oznámí písemně. Tentokrát již bez ověřeného podpisu.
Jak se pozná dárce
Po podpisu smlouvy dárce obdrží poštou kartičku, kde je informace o jeho záměru, kontakt na příslušný anatomický ústav a jméno potenciálního dárce. Tuto kartičku pak nosí mezi doklady. O záměru darovat tělo může informovat svého praktického lékaře a je vhodné jej sdělit i zdravotníkům v nemocnici před např. složitým chirurgickým zákrokem.
A pak se, v ideálním případě, desítky let nic neděje. „Tím, že někdo uzavře smlouvu a stane se zájemcem o dárcovství, samozřejmě neznamená, že si přejeme jeho smrt. Naopak, věříme, že bude mít dlouhý a šťastný život,“ říká přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK.
Kdo (ne)může být dárcem
Ve chvíli, kdy se ovšem život zájemce o darování těla naplní, jeho pozůstalí nebo zdravotnické zařízení, ve kterém zesnul, kontaktují anatomický ústav. Ten následně rozhodne o tom, zda si tělo převezme, či nikoliv. „Existují zdravotní i organizační důvody, proč tělo nemůžeme přijmout. Jde o situace, kdy se např. o úmrtí dozvíme s větším zpožděním. Nebo mu přecházel rozsáhlý lékařský zákrok, který znemožňuje pitvu. Nepřijímáme ani těla dárců zemřelých na infekční chorobu a těch zemřelých v zahraničí, protože si nemůžeme dovolit hradit náklady na repatriaci,“ vyjmenovává lékař.
Pokud anatomický ústav tělo přijme, využije jej při výuce mediků, ale také při vzdělávání lékařů v předatestační přípravě nebo hledání a ověřování nových léčebných postupů. Právě tady všude je zkušenost při pitvě nezastupitelná a klíčová. „Dárci tedy jednak přispívají ke kvalitní výuce budoucích lékařů a jednak díky nim může dojít k objevu nových typů léčby pro pacienty, kteří ji potřebují,“ uvádí 1. LF UK v tiskové zprávě.
„Učíme na tělech dárců mediky anatomii, takže jsou zdrojem poučení další generace lékařů. Již vystudovaní lékaři pak mají možnost si na tělech vyzkoušet a ověřit nové léčebné postupy, které hodlají v léčbě zavést či se díky nim dále školí lékaři na různé medicínské specializace. Jde o to, aby ty chirurgické postupy, které budou dělat v nemocnici, nezkoušeli poprvé na živém pacientovi,“ doplňuje Ondřej Naňka.
Dárcovství je bezplatné
Pokud o tělo má anatomický ústav zájem, zajistí následně na vlastní náklady jeho zpopelnění a popel, dle přání vysloveného ještě za života dárce, buď rozptýlí, nebo předá příbuzným. „Pro rodinu proto odpadají náklady spojené s pohřbem,“ podotýká Ondřej Naňka.
Právě úhrada spojená s přesunem těla i kremací může být motivací, proč tělo darovat. Samotné dárcovství ale zpoplatněno není. „Je to otázka, řekl bych, svědomí, ušlechtilosti a toho, že je myšleno na další generace lékařů,“ říká Ondřej Naňka.
Pokud se lékařská fakulta rozhodne, že tělo není vhodné pro dárcovství, v takovém případě pohřeb zajišťuje rodina zesnulého včetně úhrady nákladů na něj.
Galerie: Zádušní mše na uctění památky dárců těl
Darovat lze i mimo Prahu
Jen 1. LF UK ročně k výuce nezbytně potřebuje 50 až 60 těl. Na dárcovské čekací listině je nyní kolem šesti tisíc zájemců. Ačkoliv čísla to jsou nepoměřitelná, podle Ondřeje Naňky se stává, že některý rok je zemřelých dárců minimum, takže medici a lékaři si musí vystačit s málem. „Proto určitě stojíme o každého zájemce o registraci, protože se tím zvyšuje pravděpodobnost, že těl dárců budeme mít více,“ říká anatom a dodává: „Těch 50 až 60 je pro nás nezbytné minimum. Když je těl více, nevadí to, protože studenti či lékaři mohou pitvat třeba v menších skupinách a důkladněji. Horní hranice počtu dárců za rok proto není omezená a určitě bychom dokázali využít i vyšší počet těl. Nicméně kolik jich každý rok bude, to nedokážeme ovlivnit,“ upozorňuje přednosta ústavu Ondřej Naňka.
Roli v tom hraje i jeden fakt – v současné době je počet studentů medicíny vyšší, než tomu bylo např. před 20 či 15 roky. A to obnáší i potřebu více pitev. Vyšší je poptávka také u postgraduálních studentů a ve výzkumu, jenž se v poslední době velmi rychle rozvíjí. Těla všech vhodných dárců proto anatomické ústavy využijí a jsou za ně vděčné.
Ondřej Naňka ale zároveň upozorňuje, že nejsou jediným anatomickým ústavem, jenž dárce vítá. Vlastní dárcovské programy mají všechny tuzemské lékařské fakulty. Darovat tělo tedy lze také např. na Masarykově univerzitě v Brně nebo Univerzitě Hradec Králové či Ostravské univerzitě. V Praze pak vlastní anatomické ústavy mají také 2. a 3. LF. „Pokud je tedy někdo např. z Moravy, může být pro něj lepší darovat tělo fakultě v Brně nebo třeba v Olomouci,“ vyjmenovává lékař.
Anatomické ústavy jsou za každého čekatele a potenciálního budoucího dárce rádi. Jak uvádí 1. LF UK, bez dárců těl by totiž nebyla možná kvalitní výuka anatomie, a to ani v dnešní době animací, virtuální reality a tištěných 3D modelů. Možnost učit se na skutečném těle přitom není samozřejmá a v řadě evropských zemí chybí.
Odborná spolupráce:
doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D.
Přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK a předseda České anatomické společnosti. Je podepsán pod desítkami původních publikací z oboru anatomie, embryologie a molekulární biologie.
ČLÁNKY DO MAILU