Stárnutí člověka a zvýšení rizika úmrtí určují zásadním způsobem střevní bakterie. Jejich složení se během života dosti výrazně mění. Např. bifidobakterií, které bývají označovány jako „bakterie věčného mládí“, mívají kojenci ve střevě až devadesát procent, u sedmdesátiletého seniora však bývá jejich množství sníženo na pouhé tisíciny procenta.
V Brně proto vznikl projekt pro studium mikrobiomového stáří, který přináší nový pohled na určování věku člověka, a dokonce určení rizika předčasného úmrtí, na základě studia složení střevního mikrobiomu. Čeští vědci tak umějí predikovat délku života a riziko předčasného úmrtí na základě určení mikrobiomového věku jedince. „Jedná se o průlom v určování reálného věku člověka,“ vysvětluje Petr Ryšávka, vedoucí výzkumu společnosti Medi Pharma Vision. „Díky molekulárně-biologické analýze dokážeme stanovit, zdali například třicátník není z důvodu narušení střevního mikrobiomu na úrovní devadesátiletého seniora.“
V rámci projektu analyzovali výzkumníci přes čtyři tisíce vzorků mikrobiomů a na základě jejich vyhodnocení vyvinuli algoritmus pro stanovení skutečného věku podle zastoupení jednotlivých bakterií. Projekt úzce spolupracuje s Masarykovou univerzitou, která se zabývá studiem mikrobiomu a jeho vlivu na lidské zdraví, např. rakovinu tlustého střeva, antibiotickou rezistenci u bakterií apod.
Vláknina a probiotika místo stresu a konzervantů
Poznání mikrobiomového věku představuje důležitý ukazatel zdravotní kondice, který nejenže odhalí reálné stáří člověka, ale současně může predikovat i riziko vzniku řady onemocnění včetně smrtelných. Díky včasnému odhalení velkého rozporu mezi nominálním věkem jedince a jeho věkem mikrobiomovým lze totiž nepříznivý trend zastavit a změnou životního stylu předejít fatálním důsledkům.
„Kondici mikrobiomu ovlivňuje celá řada faktorů a při včasném zásahu lze u jedince, jehož mikrobiomový věk přesahuje i devadesát let, opět vytvořit mikrobiom dvacetiletého mladíka s optimistickou životní prognózou,“ uvádí Petr Ryšávka. Kromě nadužívání antibiotik a konzumace potravin s konzervanty, které v řadě případů způsobují stárnutí mikrobiomu, lze totiž na střevní bakterie působit také pozitivně.
Mezi možnosti omlazování střevní mikroflóry patří konzumace fermentovaných mléčných pokrmů, jako jsou jogurty a kefíry, nebo fermentované zeleniny (tedy kvašené zeleniny).
Druhy zeleniny vhodné pro rychlé domácí kvašení
Protože během kvašení zelenina mírně měkne, je lepší volit tvrdší druhy a ideálně takové, které obsahují dostatek cukru, díky kterému se tvoří kyselina mléčná. Ideální je zelí, mrkev, cibule, červená řepa, květák, brokolice, kedlubna, ředkvičky a samozřejmě okurky. Jak si zeleninu nakvasit, se dočtete v článku Zdravá pochoutka: Kvašená zelenina pickles.
Nejmodernější forma omlazováni mikrobiomu je postavena na individualizovaném přístupu obohacování střevního mikrobiomu probiotickými bakteriemi.
Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách
Výzkumný tým, který vedl Petr Ryšávka, byl úspěšný i v minulosti, kdy dokázal uměle vyrobit jednou z látek potřebných pro zdravá střeva, tzv. butyrát, a dokázal ji dopravit do střev. Tam působí jak preventivně, tak by mohla pomoci při zánětech střev a dalších nemocech, kdy je butyrátu nedostatek, nebo zlepšit cukrovku. Více v rozhovoru Bakterie ve střevech řídí naše životy víc, než jsme mysleli.
ČLÁNKY DO MAILU