Odborníci se shodují, že vyvážená strava je základním klíčem k lidskému zdraví. Musíme ale opravdu pořizovat na vaření ty nejdražší suroviny, abychom zůstali fit? Zdravější alternativy potravin jsou většinou nákladnější, ale z dlouhodobého hlediska se po nich doporučuje sáhnout. Investice do zdraví jsou totiž nenahraditelné, připomíná odborník na výživu Pavel Suchánek.
Jak nakoupit levně a dobře je otázka, která trápí kde koho
Je poctivé přiznat, že zdravější alternativy jednotlivých druhů potravin jsou ve většině případů dražší. Například šunkový salám stojí asi polovinu toho, co nejkvalitnější šunka, nízkotučný tvrdý sýr je dražší než tvrdý sýr plnotučný, mozzarela light bývá o pár korun dražší než mozzarela klasická. „Pokud se na stravování podíváme touto optikou, tak musíme dát kritikům za pravdu. Nacházíme však jedno velké ale, a to množství prázdné energie, kterou přijímáme v méně kvalitních a přitom levnějších potravinách,“ varuje nutriční specialista Pavel Suchánek.
Nižší cena je útokem na lidské zdraví
Nekvalitní potraviny se vyznačují několika základními vlastnostmi. Náhradou za bílkoviny jsou v nich použity mouka a tuk, kvalitnější máslo nebo sádlo pak suplují oleje. Místo vhodného kořenění je pro výrobce snazší a levnější produkt přesolit, tím získá na výraznosti.
To dostává naše cévy a samozřejmě i srdce do ohrožení. „Problémem levnějších a tedy často méně kvalitních potravin je fakt, že ukládají do organismu zbytečné tuky, sacharidy i cukry. Místo vitamínů, minerálních látek, vlákniny nebo bílkovin pak konzumujeme velké množství živočišných tuků bohatých na nasycené mastné kyseliny,“ objasňuje Pavel Suchánek. Ty zvyšují nejen hmotnost, ale i riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Stejně nebezpečné pak jsou nejlevnější rostlinné oleje – kokosový, palmojádrový nebo sojový, které obsahují velké množství nasycených mastných kyselin nebo omega-6 mastných kyselin a i jejich příjmem stoupá cholesterol a hrozí riziko srdečně cévních onemocnění.
Výrazně slaná chuť může vést k nadváze
„Největším problémem současných potravin je ovšem výrazné přesolování a to nejen klasickou kuchyňskou solí, ale i solí pro posílení masové chuti pokrmu – glutamátem sodným,“ vysvětluje Pavel Suchánek. Vztah mezi větším množstvím soli a vysokým krevním tlakem je známý velmi dlouho. Proč tedy i přes známá zdravotní rizika výrobci potraviny stále přesolují? Sůl svou výraznou chutí dokáže překrýt nedostatky v chuti zejména polotovarů a méně kvalitních potravin, nejčastěji uzenin. Sůl také konzervuje, a proto potraviny vydrží déle, aniž by se zkazily. „Podle posledních potvrzených výzkumů sůl a z ní odvozené sloučeniny podporují chuť k jídlu a tím i riziko nadváhy a obezity. Dokonce vyvolávají návyk na výrazně slanou chuť a podporují velmi rizikové chování, kdy se slanost kompenzuje velkým objemem sladkých nápojů nebo množstvím sladkostí. Spojitost s nadváhou, vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou je tak více než jistá,“ říká Pavel Suchánek.
Opravdu platí „Kdo šetří, má za tři“?
Každý zákazník by si měl vždy uvědomit, že nižší cena potraviny je vykoupena jejím horším složením a složky, které nahrazují chybějící živiny u kvalitní potraviny, nepřináší našemu zdraví nic pozitivního. Je tedy otázkou, zda opravdu ušetříme, pokud následně v lékárně zaplatíme několikanásobně více peněz na léky, které musíme užívat, aby alespoň zčásti omezily následky konzumace méně kvalitních a levnějších potravin. „Z průmyslově rozvinutých zemí víme, že ti, kteří konzumují kvalitní potraviny, jsou v průměru štíhlejší i výrazně zdravější a utratí za léky výrazně méně, než lidé, kteří vydají za potraviny méně peněz, a upřednostňují potraviny levné, tedy mnohdy méně kvalitní,“ doplňuje Pavel Suchánek.
Zdroj: TZ Žij zdravě
ČLÁNKY DO MAILU