Finanční krize ovládla celý svět a vypadá to, že to nejhorší zdaleka nemáme za sebou. Tisíce lidí přišly o svou práci a snad každý se bojí, aby se nedobrovolně nezařadil do armády nezaměstnaných. Vlády i firmy šetří. Nejinak jsou na tom peněženky lidí. I oni musejí šetřit. Jako první v řadě úsporných opatření domácností přichází na řadu výdaje za jídlo. Jak ale ušetřit na jídle, aby to bylo k jídlu a současně zdravé a my nezačali tloustnout?
Dáte si polévku z vrány?
Krize, při kterých bylo nutné utáhnout si opasky, provází lidstvo odnepaměti. Už od pravěku naši prapředci věděli, že když není mamut, přežít se musí jen na koříncích. Obecně v každé krizové době platilo, že maso bylo drahé, a tedy nedostatkové, a řešilo se, jak drahé suroviny nahradit levnějšími.
Jednoznačným příkladem tohoto přístupu je kuchyně našich babiček a prababiček za druhé světové války. Maso bylo jen na příděl, a tak se využívaly i nejrůznější „podřadné“ části hospodářských zvířat jako vnitřnosti nebo krev, ta husí se považovala za náramnou pochoutku. Případně se na vesnici jedly i veverky nebo vrány. Současně ten, kdo neměl zdroje na venkově, choval králíky nebo slepice na pražské pavlači. Za války se také objevily nejrůznější náhražky. Kvalitní suroviny chybělo, tak jídlo vznikalo, jak se dalo. Víte, že margaríny, pro nás symbol zdravého stravování, vznikly jako náhražky, které se jedly jen, když nebylo máslo nebo sádlo?
Česnek místo muškátů
Určité zkušenosti našich babiček a prababiček se dají použít i v současné krizi. Ovšem nenabádáme vás ke konzumaci polévky z vran. Základem krizového přístupu je mít maximální množství surovin z vlastních zdrojů. Pokud tedy ještě nemáte zeleninovou zahrádku na své zahradě, vytvořte ji. Řádek brambor, záhonek mrkve a petržele, k tomu cibule a česnek, se bude hodit. Když nemáte vlastní zahradu, využijte široké příbuzenstvo a známé. Prostě začněte jezdit na venkov za nákupy. Oproti cenám v supermarketech výrazně ušetříte.
Naše babičky a dědečky za války ani nenapadlo, že by každý den chodili na oběd do restaurací. Bylo to drahé. Stejně tak i vy popřemýšlejte, zda by nebylo levnější nosit si do práce jídlo z domova. Pravidelný oběd s kolegy vám odčerpává nemalou finanční částku. Vařit si doma je levnější a navíc můžete lépe kontrolovat suroviny, které zpracováváte. Čekat, že si udržíte štíhlou postavu z „hotovek“ v místní hospodě nebo z jídla od „Číňanů“ by bylo bláhové. Navíc není žádnou ostudou, přinést si krabičku z domova. Při troše kuchařské fantazie se možná dočkáte závistivých pohledů svých kolegů.
Levně a zdravě, jde to?
Nákupy s poloprázdnou peněženkou jsou vždy dobrodružství. Nikdy nevíte, co bude zrovna ve slevě, a zda nakonec nekoupíte zajíce v pytli. Velmi rozumné je nakupovat podle toho, co zrovna v našich zeměpisných šířkách nabízí matka příroda. Nechtějte tedy jahody v zimě, jsou drahé a hnusné, ale logicky sáhněte po rajčatech v létě, budou vonět, protože uzrály na slunci. „Češi hodně zapomínají na klasiku. Brambory, zelí, cibule, kořenová zelenina, to vše je levné a může být základem mnoha jídel,“ vysvětluje Mgr. Karolína Hlavatá, nutriční terapeutka z Endokrinologického ústavu v Praze. Podle ní je možné nakupovat v krizi levně a přitom neublížit vlastnímu zdraví. „Chléb, tvaroh, zakysané mléčné výrobky jsou cenově dostupné a znamenají zdravou alternativu vůči bílému pečivu, sušenkám a uzeninám,“ dodává.
Při krizových nákupech se vyplatí dost uvažovat o mase a masných výrobcích. Neplatí, že levné je zároveň lepší. Jistě, kilo bůčku v akci vypadá velmi lákavě, ale při pravidelné konzumaci nejen ztloustnete, ale můžete si přivodit zdravotní problémy, jejichž řešení je nakonec mnohonásobně dražší. „Vyplácí se sázet na kvalitu před kvantitou. Lépe dva plátky libového masa než kilo bůčku. Stejně tak je lepší koupit si málo kvalitní šunky než hodně špekáčku,“ popisuje nutriční terapeutka. Mimochodem, v měkkých salámech je obtížné hledat jen stopu kvalitního masa, většinu obsahu tvoří mouka, sója a masný separát, což je hnus obsahující rozemleté kůže, šlachy a jiné zbytky. Stejně rizikové jsou různé hotovky v podobě majonézových salátů nebo konzerv.
Nechci slevu zadarmo
I u nákupu potravin funguje magické slovo sleva. Je zboží v akci ale automaticky levnější? Opak bývá často pravdou. „Slovo sleva funguje u některých lidí na všem, tedy i na jídle. Někteří objíždějí autem různé hypermarkety, aby pořídili levněji. Zapomínají, že výdaje za benzín jsou mnohdy vyšší, než kdyby to koupili v nejbližším obchodě, nehledě na čas,“ vysvětluje psycholožka Šárka Slabá z Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle ní stejně fungují i velká balení výrobků. Zákazníci si tak koupí větší množství, než jsou schopni spotřebovat. V konečném výsledku se jim nákup vlastně prodraží.
Obecně platí, že podezřele levné jídlo bývá nekvalitní. „Pomocí éček nahrazují potravinářské suroviny, které jsou pro člověka důležité. Potravina je ochuzena o minerální látky, vitamíny, bílkoviny i sacharidy. Když je tyto látky uměle nahradí, výrobek má podstatně nižší nutriční hodnotu. Je vlastně ošizen,“ varuje Ing. Dana Winklerová ze Státního zdravotního ústavu. Spotřebiteli se může snadno stát, že si pořídí výrobek, který se jen tváří jako kvalitní potravina. Například kečupy a rajčatové protlaky jsou často nastavovány moukou, vodou a zahušťovadly. Skutečný obsah rajčat nemusí být příliš vysoký.
Duel: Škodí „éčka“ v potravinách, nebo spíše pomáhají?
Nejrizikovější jsou nákupy prošlého, ale zlevněného zboží. V Česku dokonce existují obchody, které se specializují na potraviny po záruce. „Jsou zákazníci, pro které je lákadlo sleva tak silná, že si koupí i prošlý jogurt. Říkají si, že není po záruce tak dlouho, a vlastně mu nic není,“ dodává psycholožka.
Nejhorší levná jídla
Obecně platí, že podezřele levné výrobky, bývají často ošizené. Neobsahují to, co mají, ale levnější náhražky. Proto nesledujte jen cenovky, ale i informace o složení na obalech výrobků.
Měkké salámy a uzeniny: nebuďte naivní a nevěřte tomu, že jsou opravdu z masa. Většinu obsahu tvoří mouka, sója, masný separát, tj. rozemleté šlachy, vnitřnosti, odřezky a jiné nehezké věci, které byste normálně nejedli.
Majonézové saláty: základem salátů jsou právě nekvalitní uzeniny. K tomu hromada konzervantů, zahušťovadlem a jiných éček. Nutriční hodnota nulová.
Hotová jídla: balená hotová jídla s dlouhým datem spotřeby obsahují hodně umělých náhražek, chybí čerstvé suroviny a nutriční hodnota je opět mizerná.
Podezřele levné jogurty: pečlivě si projděte informace o obsahu. Snadno narazíte na výrobek, který obsahuje především zahušťovadla a barviva.
Kečupy a rajčatové protlaky: podívejte se, kolik rajčat výrobek obsahuje. Můžete zažít nepříjemné překvapení v podobě ošizeného výrobku s dostatkem zahušťovadel a konzervantů.
Sýry bez mléka: pozor na nápisy jemný tavený nebo alternative, skrývají se za nimi výrobky, které se tváří jako sýry, ale nemají z mlékem nic společného, jsou vyrobené z rostlinného tuku.
Marmelády s minimem ovoce: příliš nízká cena signalizuje, že výrobek je spíše hmotou s ovocnou příchutí, než ovocnou marmeládou. Podívejte se na obsah ovoce. Může se vám stát, že si koupíte třešňovou marmeládu, která bude obsahovat jablka, ale po třešní v ní bude minimum, naopak zahuštovadla budou mít navrch.
Sirupy bez ovoce: cenové rozpětí sirupů je obrovské. Levné výrobky obsahují pouze sladkou vodu a barviva, s ovocem nemají nic společného.
Čokoládové cukrovinky: Nevěřte tomu, že všechno, co se tváří jako čokoláda, je čokoláda. Na obale musí být uvedený obsah kakaa, pokud je příliš nízký, výrobek nekupujte
Tipy pro levný a zdravý nákup
- Využijte sezóny. Nechtějte předražená vodnatná rajčata v prosinci, ale počkejte si na červenec.
- Investujte do kvality. Raději si kupte méně často kvalitní výrobek než častěji ošizený. Raději si dejte jednou týdne steak než každý den bůček.
- Sledujte, zda je velké balení opravdu výhodné. Ve větších prodejnách je v regálu uvedená i cena za jednotku. Porovnávejte, než výrobek vložíte do košíku.
- Nakupujte základní suroviny a vařte.
- Zapomeňte na prošlé potraviny. Jsou rizikem pro vaše zdraví.
ČLÁNKY DO MAILU