Názory k článku Jak jíst v krizi a neztlousnout?

V zadnem pripade. Stravuji se vyhradne v restauracich, cca 15 let, sedm dni v tydnu. Nikdy bych nemenil. Cenove obed v rozmezi 80 az 200 Kc, stale vychazi daleko lepe, nez spotrebovany cas a energie pri vareni a naslednem uklidu. Samozrejme pokud cloveka vareni bavi, tak to nelze kalkulovat jen ciste ekonomicky, to je jina vec. Me ovsem ne a ani to nehodlam zkouset :-)

Záleží na tom co si představujete pod tím „vychází daleko lépe“. Cenově jen pro málo lidí, pro dobré kuchaře nevychází lépe ani kvalitou, pro gurmány zase pestrostí (doma si mohou uvařit na co mají chuť, v restauraci to chtít nemohou), takže každodenní stravování v restauraci vychází „lépe“ opravdu leda pro ty, kteří by si doma vařit 1) nechtěli (ať už z jakého koliv důvodu od lenosti po averzi vůči vaření), nebo 2) chtěli ale neumí, nebo 3) prostě mají rádi restaurace, stravování ve společnosti a podobně. Takových lidí není tak moc :)

A víte, jak to ty restaurace dělají? Je to prosté, vaří ve velkém (a nechají si to zaplatit tak, jako by vařily každou porci zvlášť). Proto je domácí vaření v podstatě tím výhodnější, čím vyšší je počet strávníků. Vařit si sám pro sebe nemá v podstatě smysl, vařit pro čtyři už ano.

Když vařím jen pro sebe, osvědčuje se mi tradiční hospodský přístup: v pondělí udělám kotel jednoduchého nezahuštěného guláše z libovolného masa. V úterý do jednoho dílu nasekám okurku a mám znojemskou. Ve středu do jiného dílu zvrhnu sáček zelí a mám segedín. V příštích dnech dále modifikuji s použitím dalších ingrediencí, jako jsou vařená vajíčka a hořčice ("rozmotaný ptáček"), houby (houbový guláš) či všemožná zelenina (pravý německý eintopf). Úhrnem mám na týden uvařeno do tří stovek včetně příloh. Zbyde-li něco ještě v neděli, zavařím do toho rýži a hrášek, nastrouhám sýr a říkám tomu "rissiko". :-)

Co nejí můj pes nebo ikocour,NEJÍM!!!Oba totiž nádherně poznají v které uzenině je soja a jak ji ucítí utíkají pryč…proto raději koupím maso a upravím si ho dle vlastní chuti.