Vlákno názorů k článku Jak jíst v krizi a neztlousnout? od Obyvatel - V zadnem pripade. Stravuji se vyhradne v restauracich, cca 15 let,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 9. 6. 2009 16:26

    Obyvatel (neregistrovaný)

    V zadnem pripade. Stravuji se vyhradne v restauracich, cca 15 let, sedm dni v tydnu. Nikdy bych nemenil. Cenove obed v rozmezi 80 az 200 Kc, stale vychazi daleko lepe, nez spotrebovany cas a energie pri vareni a naslednem uklidu. Samozrejme pokud cloveka vareni bavi, tak to nelze kalkulovat jen ciste ekonomicky, to je jina vec. Me ovsem ne a ani to nehodlam zkouset :-)

  • 12. 6. 2009 15:22

    Jan Potůček

    Pokud střídáte různé druhy restaurací a národní kuchyně, asi to jde. Jenom české hospody ale moc dobré nejsou.

  • 27. 6. 2009 15:30

    Cook (neregistrovaný)

    Záleží na tom co si představujete pod tím „vychází daleko lépe“. Cenově jen pro málo lidí, pro dobré kuchaře nevychází lépe ani kvalitou, pro gurmány zase pestrostí (doma si mohou uvařit na co mají chuť, v restauraci to chtít nemohou), takže každodenní stravování v restauraci vychází „lépe“ opravdu leda pro ty, kteří by si doma vařit 1) nechtěli (ať už z jakého koliv důvodu od lenosti po averzi vůči vaření), nebo 2) chtěli ale neumí, nebo 3) prostě mají rádi restaurace, stravování ve společnosti a podobně. Takových lidí není tak moc :)

  • 10. 7. 2010 0:09

    Jarda_P

    Kdyz nekdo umi varit, sfoukne si dobre jidlo za chvili. Treba indicka upma se da zvladnout snad i za ctvrt hodiny, takze za pul hodiny je clovek najedeny, coz v restauraci casto ne, navic do ni clovek musi dorazit a pak zpet. K tomu posloucha rev ozralu, kteri tam jsou v kterekoliv denni dobe, protoze pivo maji i k snidani. A jeste clovek cucha smrad ze zvetraleho piva a cigaretoveho koure a okno tam uz aspon pul roku nikdo neotevrel.
    BTW, kolik vazite?

  • 29. 3. 2012 22:12

    Mareš (neregistrovaný)

    A víte, jak to ty restaurace dělají? Je to prosté, vaří ve velkém (a nechají si to zaplatit tak, jako by vařily každou porci zvlášť). Proto je domácí vaření v podstatě tím výhodnější, čím vyšší je počet strávníků. Vařit si sám pro sebe nemá v podstatě smysl, vařit pro čtyři už ano.

    Když vařím jen pro sebe, osvědčuje se mi tradiční hospodský přístup: v pondělí udělám kotel jednoduchého nezahuštěného guláše z libovolného masa. V úterý do jednoho dílu nasekám okurku a mám znojemskou. Ve středu do jiného dílu zvrhnu sáček zelí a mám segedín. V příštích dnech dále modifikuji s použitím dalších ingrediencí, jako jsou vařená vajíčka a hořčice ("rozmotaný ptáček"), houby (houbový guláš) či všemožná zelenina (pravý německý eintopf). Úhrnem mám na týden uvařeno do tří stovek včetně příloh. Zbyde-li něco ještě v neděli, zavařím do toho rýži a hrášek, nastrouhám sýr a říkám tomu "rissiko". :-)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).