Jedním ze suvenýrů, které si z cest přivážíme, bývá koření. Za pár korun si můžeme domů přivézt další dobrodružství, s nímž lze objevovat nové chutě, a to v podstatě celou zimu, a vracet se tak alespoň ve vzpomínkách ke svým cestám. Koření přímo ze zemí, kde vyrůstá, bývá mnohem aromatičtější – nemuselo totiž vážit dlouho cestu, přežít dlouhé skladování kdesi, bývá i levnější, určitě se tedy vyplatí si jej přivézt, vlastně i jako dárek.
Na trhu okukujte místní
Pro koření se určitě vypravte na místní trh, už jen kvůli atmosféře a všem těm vůním. Nemůžete se zmýlit, když budete nakupovat tam, co domorodci; podobně jako to platí pro restaurace – kde je plno a sedí tam místní, tam se rozhodně dobře vaří.
Velikou bolestí bývá to, že v daleké cizině jsme my, Evropané, snadno rozpoznatelní od místních obyvatel, a to se také často projevuje v cenách. Je dobré chvíli pozorovat domorodce, kolik platí za které zboží (a netýká se to pouze koření), až pak přistoupit k nákupu.
Pokud se vám cena nezdá úplně korektní, klidně odejděte – odhaduji, že uděláte tak tři kroky a prodavač už za vámi bude křičet cenu mnohem zajímavější. Vyplatí se vždy znát alespoň pár slov místního jazyka, před odjezdem se stačí naučit třeba jen dobrý den, děkuji – je to dobrá investice, přístup k vám se hned změní. Dobré je také být trochu pokorný, přiznejme si, těžko se dává příjemná cena někomu, kdo je arogantní a nepříjemný.
V „akci“ výhodně nenakoupíte
Další bolístkou cestovatelů bývají nákupy v „akci“. Turista má radost, že udělal dobrý obchod. Mohu vás ujistit, že rozhodně neudělal. Každý trhovec musí živit rodinu (a mnohdy dost početnou), takže vám jako cizinci, kterého už nikdy neuvidí, rozhodně nebude dělat charitu.
Pokud si tedy například na trhu v Tunisku koupíte balíček čtyř druhů koření za jedno euro, může se stát, že později, při pojídání tajinu (pomalu dušené maso), vám bude chroupat mezi zuby jemný písek, kterým bylo koření „naředěno“. Je tedy lepší kupovat koření na váhu než předem připravené balíčky, o nichž nevíte, jak dlouho již tam na slunci leží a co vám ke koření ještě přibalili…
Pokud máte možnost vybrat si, při koupi dejte přednost koření celému před mletým. Mleté koření rychle ztrácí vůni i barvu. Je tedy nejlepší celé koření upravit až těsně před přípravou – zachová si tak co nejvíce svých vůní a váš zážitek bude o to intenzivnější. U celého koření je třeba si dát pozor na to, aby bylo správně vyschlé: například pokud budete kupovat celou skořici v těch nádherně fotogenických ruličkách, rozhodně nesmí být měkká či plesnivá. Totéž platí pro chilli papričky, hřebíček, badyán a další.
Co si přivézt?
Ze severu Afriky kurkumu, římský kmín, šafrán, ale například i okvětní lístky růží, kterými si můžete ovonět černý čaj nebo je použít na ozdobu sladkého pečiva.
Z Turecka a Izraele určitě šafrán či sumah (sumac, sumak), který je výborný do salátů či na jogurtové dipy.
Z Asie pak místní koření, která se pěstují pouze tam: skořici, hřebíček, čerstvý pepř.
Galerie: Poznáte koření „před a po“?
Nejde však jen o nákup jednotlivých druhů koření, své cesty je dobré využít také k nákupu směsí. Ty dobré najdete opravdu jen v těch konkrétních zemích, kde jsou míchány lidmi, kteří mají s místní kuchyní zkušenosti. Této činnosti se věnují mnohdy celý život. A i když se recepty na směsi koření dají najít i na internetu, pořád to nebude tak dobré jako od místní babičky.
Takže z Indie a Srí Lanky směsi na různá kari, garam masalu či biryani, z Indonésie rendang a nasi goreng. Z Vietnamu doporučuji kořeněné pálivé omáčky, tak dobré v Čechách těžko seženete. Z arabských zemí rozhodně směsi na kuskus a Ras el-Hanout.
Jak poznat kvalitní šafrán
Kapitola sama o sobě je šafrán – ač se veškeré koření kdysi vyvažovalo zlatem a dnes se dá sehnat za pár korun, šafrán je výjimka – je drahý i dnes. Sbírá se totiž ručně, sklízejí se pouze blizny a jeho pěstování je náročné. Na druhou stranu vám na dochucení pokrmu stačí opravdu málo.
Další problém u šafránu je ten, že se jeho vůně rozvine až ve vlažné vodě (smetaně), na trhu tedy moc dobře nepoznáte jeho kvalitu. Seriózní obchodník vám na ukázku zalije jednu bliznu vlažnou vodou a vy podle jemné vůně poznáte, že jste správně.
Pokud je šafrán levný, nekupujte ho – s největší pravděpodobností si přivezete domů sušený květ měsíčku zahradního za velice luxusní cenu.
Až se vrátíte domů, nezapomeňte své koření uzavřít do temné, vzduchotěsné nádoby a uchovávejte jej v suchu – pokud koření necháte v papírovém či jiném sáčku, vůně rychle vyprchá či koření nasaje jiné vůně a kouzlo je pryč.
ČLÁNKY DO MAILU