Ono to naslouchátko není všemocné. Zjednodušeně řečeno nejde o nic jiného než o mikrofon, zesilovač a reproduktor. Bez ohledu na to, zda jde o zesilovač analogový, digitálně řízený atd.
A teď si udělejte malý pokus. Vezměte mobilní telefon, zapněte nahrávání zvuku a položte ho 2 metry od sebe. A nahrávejte zvuky v místnosti, kde mluví několik lidí, hraje rádio atd.
Asi vás nepřekvapí, že na nahrávce uslyšíte hlahol podobný hlaholu hospody ale jeden konkrétní hlas z toho prostě nevyfiltrujete. A tohle přesně slyší majitel naslouchátka. Čili slyší mluvit několik lidí ale není schopný rozumět ničemu.
Teď to zkusíme venku. Na nahrávce bude slyšet přehšel zvuků od dopravy, směsici hlasů procházejících lidí a hlavně vítr (typické chrrrr chrr chrrrrrrrr). Dokážete z tohohle vyfiltrovat jeden (mnohdy tichý) hlas?
On totiž mikrofon zachycuje zvuky trochu jinak než ucho.
A nic jiného než mikrofon k zachycování (a dalšímu zpracování) zvuku nemáme a neznáme.
Už chápete, proč to mnohým nevyhovuje a nefunguje?
Ono je to těžké, vadím mi přenášení starostí na ostatní místo snesení mírného nepohodlí při používání naslouchadel. Že nejsou všemocná, je asi každému jasné, ale nechápu proč bych měl mít zvláštní ohledy na lidi, kteří celkem snadno mohou fungovat normálně.
Specificky na "hluché"(a je to naznačeno i v souvisejícím článku http://www.vitalia.cz/clanky/zcela-hluchy-rozumi-reci-diky-kochlearnimu-implantatu/), pohlížím dost negativně, páč si dobře pamatuji rozhovor z jedním z jejich představitelů, který víceméně shrnul jejich postoj takto: Starejte se o nás, zařiďte nám speciální školy, všechno to zaplaťte, ale my se rozhodně nebudeme učit mluvit, nám stačí znaková řeč. Pokud se spolu nedomluvíme, je to vaše vina, máte umět znakovat. Na úřadech pak samozřejmě vyžadoval tlumočníky a zvláštní ohledy.
To radši tu pomoc (čas, peníze, zařizování) věnuji někomu, kdo ji opravdu bude potřebovat a kdo si ji také bude vážit.
Vy by jste zaslouzi zaramovat jako priklad arogantniho "cloveka" co nemysli na nikoho jineho nez na sebe. Preju prijemne stari, ve svem okoli vidim dost prikladu kam to takovi dotahli =P
Prectete si predchozi prispevek, mimochodem +1, velmi vystizny, jeste jednou, a pokud nepochopite, tak znova, ono to casem prijde, v nejhorsim holt pochopite az v 70+...
Na jedne strane "proč bych měl mít zvláštní ohledy na lidi, kteří celkem snadno mohou fungovat normálně"
- A na druhe strane priklad s hluchym... To uz jsem se musel vylozene smat, si myslite ze ten implantat udelali technologii StarTreku ne =D
Lidi co ho maj slysi ze v okoli je nejaky hluk, a rozlisit zda je to clovek nebo lokomotiva. Dava se jen malym detem ( tusim mladsim nez 2 roky ) nebo lidem co uz v minulosti slyseli ale prisli o sluch nejakou nehodou. A tem jeste jen pokud od doby co ho ztratili neuplynulo moc dlouho ( dobu nevim, male jednotky let )
"To radši tu pomoc (čas, peníze, zařizování) věnuji někomu, kdo ji opravdu bude potřebovat a kdo si ji také bude vážit."
- jedine dobre, prijimat pomoc od nekoho jako vy je jak nechat si kvuli korune plivnout do xichtu, tim muzete obstastnit koho chcete, on tak nekdo obstastni i vas, nebojte.
Proč tolik nenávisti? Ale pak píšete, že jsem vás pak rozesmál, tak to je pozitivní.
Nedorozumění možná vzniklo tím, že jsem svůj příspěvek omylem umístil pod první reakci místo pod článek. Jinak na svých názorech tam trvám. Jen ve velké zkratce vysvětlení - narážel jsem na neochotu učit se mluvit u neslyšících a jinak postižených - to z toho asi nebylo jasné.
Jinak na názoru, že napřed se starám sám a až pak se obracím na ostatní, nevidím nic špatného a sám se tím řídím. Pokud mi někdo pomůže, nepovažuji to za samozřejmost a té pomoci si cením. Ano, takto funguji a za aroganci to nepovažuji, dokonce spíše naopak, připadá mi to ohleduplné. Moje chyba možná je, že to čekám i od ostatních, to uznávám.
Lukáši, přečtěte si někdy nějakou knížku od M. Norbekova, a rozhodně Vám hodně napoví, jak se nemocní lidé chovají k nabízené pomoci, a jak je možné se vypracovat z postiženého člověka svou vlastní vůlí a disciplínou. Před paralympiádou v Londýně jsem slyšela v rádiu tuto humornou poznámku: "Podle průzkumu zdravotních pojišťoven pobírá invalidní důchod čtvrtina lidí neprávem: tudíž máme veliké šance na olympijské medaile!" :-))