Lidé užívají omamné látky od nepaměti a zcela jistě je budou užívat, co svět bude světem stát. Představa společnosti prosté všech prostředků měnících vědomí patří do říše utopie. Upřímně, kdo z vás nikdy nevypil pivo, nezkusil cigaretu, trávu nebo si nevzal pilulku na spaní či pro dobrou náladu?
přečtěte si také: Na tripu s LSD
Každý uživatel nebo jen drogový průzkumník by měl ale znát všechna nebezpečí užívané látky. Co je škodlivější – tabák, nebo marihuana? Alkohol, nebo extáze? Sestavit žebříček škodlivosti není snadné, mísí se zde řada faktorů, jako je návykovost, nebezpečí předávkování, škody způsobené společnosti a podobně. Přesto se o to odborníci čas od času pokoušejí.
Lékařský časopis The Lancet zveřejnil v roce 2010 závěry, k nimž dospěli členové Nezávislého vědeckého výboru pro drogy (ISCD) v Británii, kteří vyhodnotili dvacet drog podle šestnácti kritérií: 9 z nich zahrnovalo poškození, které drogy způsobují jednotlivci, 7 se týkalo škodlivosti pro společnost. Takový způsob hodnocení, který bere v úvahu řadu kritérií, se nazývá MCDA (multicriteria decision analysis). Drogy byly vyhodnocovány z maximálního počtu stovky bodů a byla zvážena relativní důležitost jednotlivých kritérií.
Výsledek? Velké překvapení
Ukázalo se, že závěry komise jen velmi málo odpovídají současné britské klasifikaci, která není postavena na prostém zvážení škod. V hodnocení došla Velká Británie k závěru, že nejnebezpečnějšími drogami pro jednotlivce je heroin (34 bodů škodlivosti), crack (37) a metamfetamin (pervitin) (32 bodů).
čtěte také: Speciál: Marihuana jako lék i jako droga
Zatímco nejvíce poškozující vůči jiným je alkohol (46 bodů), heroin (21), a crack (17). Celkově nejškodlivější drogou byl alkohol (celkové skóre škodlivosti 72), následován heroinem (55) a crackem (54). Další pořadí drog podle celkové škodlivost: metamfetamin (33), kokain (27), tabák (26), amfetamin/speed (23), marihuana (20), GHB (18), benzodiazepin (například valium) (15), methadon (14), mephedrone (13), butan (10), khat (9), extáze (9), anabolické steroidy (9), LSD (7), buprenofin (6), houby (lysohlávky) (5).
Jsou drogy opravdu jen tvrdé a měkké?
U nás rozdělujeme drogy na měkké (marihuana, hašiš, kofein, thein, někdy se k nim řadí i LSD, peyotl, nebo psilocybinové houby). Mezi tvrdé drogy patří pervitin, kokain, toluen a opioidy. Někde uprostřed stojí extáze (MDMA). Alkohol je navzdory legální dostupnosti lékaři považován za tvrdou drogu, neboť vyvolává fyzickou závislost a přímo poškozuje buňky. Mozkové buňky nejvíce ohrožuje nárazové pití.
Britský zákon klasifikuje drogy podle škodlivosti do skupin A, B, C. Šéf Nezávislého vědeckého výboru pro drogy David J. Nutt považuje současný způsob klasifikace drog za nevědecký. Kritizuje i skutečnost, že na jeho základě dochází k perzekuci držitelů extáze, marihuany či LSD, zatímco je povolena reklama na mnohem škodlivější alkohol či tabák. Již při svém dřívějším výzkumu z roku 2007, jehož závěry byly rovněž zveřejněné v The Lancet, usiloval tým profesora Nutta o racionální, důkazy podloženou metodu klasifikace drog, která by analyzovala skutečnou míru způsobené škody.
Tehdejší vědecká klasifikace týmu profesora Nutta brala v potaz:
1. fyzickou škodu, kterou uživateli droga způsobuje
2. návykovost drogy
3. dopad užívání drogy na rodiny, komunity, společnost
K čemu vědci dospěli? Výsledek byl překvapivý. Zde je tabulka škodlivosti drog:
1. heroin
2. kokain
3. barbituráty
4. metadon
5. alkohol
6. ketamin
7. benzodiazepin
8. amfetamin
9. tabák
10. buprenorfin
11. kanabis
12. rozpouštědla
13. 4-MTA
14. LSD
15. metylfenidát
16. anabolické steroidy
17. GHB (anestetická taneční droga)
18. extáze
19. alkylnitráty
20. L-cathinon (Khat)
Nejvíce překvapujícím zjištěním bylo, že alkohol, rozpouštědla a tabák (všechno neklasifikované drogy) byly vyhodnoceny jako nebezpečnější než extáze, 4-MTA a LSD (všechno – skupina A). Alkohol by v britském systému měl správně patřit do skupiny A a tabák do skupiny B.
Drogová kultura se liší
Zdravý rozum napoví, že žebříček škodlivosti drog je třeba brát s výhradami. Zjištění, že například alkohol je daleko škodlivější než extáze, jistě neznamená, že bychom svou denní sklenici vína pro zdraví měli nahradit tabletkou LSD nebo si přičichnout k toluenu. Umístění alkoholu do čela žebříčku lze do značné míry přičíst na vrub jeho rozšířenosti a společenským škodám, které způsobuje, přičemž se pozapomíná na to, že milióny lidí umějí pít zodpovědně, což se o spoustě uživatelů jiných drog říct nedá.
Faktem je, že droga, jejíž užívání je v určité kultuře zažité, jako je u nás pití piva, přináší společnosti méně škody, než látka, která k její tradici nepatří (vzpomeňme, co Indiánům způsobila ohnivá voda, nebo si naopak všimněme, že země, odkud pocházejí opiáty, nemají mladistvé narkomany).
Že k nejškodlivějším drogám patří heroin a kokain (hlavně v podobě cracku), vám potvrdí odborník i laik. Každý feťák ví, že začít si píchat „háčko“ do žil znamená poslední štaci. „Kouření cracku je ještě horší, heroin vás na pár hodin hodí do pohody, kdežto cracku nemáte nikdy dost, takže se snadno předávkujete…“ (z knihy bývalé newyorské narkomanky).
S naším pervitinem to nebude o nic slavnější. Zato zařazení barbiturátů do čela může být diskutabilnější, ale má svou logiku. Lékaři dnes jen zřídkakdy předepisují barbituráty na deprese, úzkosti a nespavost. Ilegální uživatelé se cítí společensky a uvolněně. Problém je v tom, že je velmi těžké odlišit normální a nadměrnou dávku, což vede k snadnému předávkování. Proto jsou barbituráty, zvláště v kombinaci s alkoholem, extrémně nebezpečné.
Nevinná marjánka?
Kanabis a taneční drogy najdeme v žebříčku škodlivosti na nižších příčkách. Podle odborníků ale ani kanabis není tak nevinná, jak se mnozí kuřáci trávy domnívají. V malých dávkách droga vyvolává euforii, uvolnění a úlevu od bolesti, ale ve větším množství může vést k paranoie a krátkodobé ztrátě paměti. Užívání může vést k určité formě závislosti. Počet uživatelů ve Velké Británii se odhaduje na 500 000, z nichž 27 ročně zaplatí za svou vášeň životem (údaje z roku 2007).
přečtěte si také: Češi odsuzují drogy, alkohol, tabák jim nevadí
Mezi taneční drogy patří především extáze, rozšířená od 80. let. Požití v dávkách mezi 50–150 mg vyvolává přibližně 4–6 hodin trvající euforii, pocity lásky, empatie a sounáležitosti s okolím. Stimulační účinky drogy umožňují intenzivní tanec bez únavy, zvyšují hovornost, sbližují. Má rovněž afrodizikální efekt a snižuje zábrany při navazování sexuálních styků. Nebezpečí jsou ale varovná: poruchy srdečního rytmu a jiné kardiovaskulární komplikace (krvácení do mozku, infarkt).
Asi nejobávanější komplikací, která hrozí zvláště v kombinaci s jinými drogami, je serotoninový syndrom, charakterizovaný nárůstem tělesné teploty (často nad 40°C), postupnou změnou vědomí až ke kómatu, selhání orgánů, a často i smrti. O dlouhodobých následcích užívání extáze se vedou odborné diskuze. Přesto prý riziko závislosti není příliš velké.
čtěte dále: Psst! Piju a potřebuju pomoc
Profesor Nutt je přesvědčen o relativní bezpečnosti extáze. "Navzdory tomu, že třetina mladých lidí tuto drogu vyzkoušelo a že má kolem půl miliónu uživatelů každý víkend, způsobuje méně než 10 úmrtí ročně. Jedna osoba denně zemře v důsledku akutní alkoholické otravy a tisíce lidí následkem chronického užívání…“
Další látky jako PMA nebo PMMA se objevily jako náhražky extáze, ale mají opožděný nástup účinku. Uživatelé mohou mít pocit, že látka nefunguje a mohou se předávkovat. Poměr látek vydávaných za extázi se oproti osmdesátým letům dramaticky změnil. Tehdy zhruba 80 procent prodávaných tablet obsahovalo skutečné extázi. Dnes je poměr téměř opačný. Analýzy policie v roce 2009 údajně prokázaly přítomnost účinné látky v méně než dvaceti procentech tablet.
Nabízí se otázka. Když si koupíte místo extáze nějaký fake, víte, co za látku vlastně konzumujete? I takový je důsledek drogových represí…
Zvláštností je ketamin
Ketamin je droga, ve Velké Británii zařazená do třídy C, která se užívá jako anestetikum. V nižších dávkách vyvolává halucinogenní stavy. Látka je snadno přístupná a oblíbená zejména na techno scéně. Ketamin zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci, způsobuje sucho v ústech, i nevolnost. Je součástí sirupu proti kašli a zneužívají jej zejména mladiství na hiphopové scéně. Ze sta britských uživatelů bylo zaznamenáno jedno úmrtí v důsledku užívání (údaj z roku 2007).
Jak již bylo zmíněno, je obtížné správně určit míru nebezpečnosti jednotlivých drog. Jisté ale je, že kvalifikovanější pohled tradiční dělení drog přinejmenším zpochybňuje. Anglicky rozumějícím čtenářům doporučuji k lepšímu obeznámení se zhlédnout dokumentární pořad Is Alcohol Worse than Ecstasy – BBC Horizon, který lze nalézt na YouTube.
ČLÁNKY DO MAILU