Pravým otužilcem se člověk údajně stane až po dvou letech pravidelného otužování. První účinky této procedury na sobě ale budete moci zpozorovat mnohem dřív, už asi po měsíci.
Co se dozvíte v článku
Lepší pocity po fyzické i psychické stránce
„Při otužování dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a cytokinů, tedy proteinů důležitých při imunitní odpovědi v krvi. Tím se zrychluje obranyschopnost organismu,“ vysvětluje Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU, a pokračuje:
„Dochází též k vyšší produkci endorfinů, což jsou hormony štěstí, a hormonů dřeně nadledvin, tedy adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu. To vede k příjemnému pocitu po těle i na duši.“ Při pravidelném otužování se tak budete cítit mnohem lépe jak po fyzické, tak i psychické stránce.
Dalším jevem, ke kterému při otužování dochází, je odbourávání tuků. „Člověk má v těle dva druhy tuku, a to bílý a hnědý. Nadbytek bílého tuku vede k nadváze, zvyšuje riziko cukrovky a dalších onemocnění. Hnědý tuk štěpí ten bílý, čímž pomáhá udržovat tělesnou teplotu. Na biochemické úrovni dochází v chladném prostředí k vytváření více tepla, krev rychleji proudí a tím tělo cvičí. Chlad je tedy jakýsi pohyb bez pohybu,“ dodává Lánová.
Tím ale výčet přínosů stále nekončí. Mezi další patří například i zmírnění alergií, chronických bolestí, zlepšení psychické nálady nebo lepší prevence proti vysokému krevnímu tlaku a nachlazení.
Začít se musí hlavně pozvolna
Jak tedy s otužováním začít? Určitě neskákat hned na první dobrou do studené vody, je potřeba na to jít pomalu a postupně. Nicméně způsobů je celá řada. Pro ty, pro koho je studená voda zpočátku nemyslitelná, bude stačit spát při pootevřeném okně. Později lze přidat cvičení na čerstvém vzduchu nebo alespoň při otevřeném okně.
Zdravý je jakýkoliv pohyb na vzduchu, při kterém je alespoň trochu zima. „Studený vzduch má stejné účinky jako studená voda, avšak tyto účinky jsou pomalejší. Voda je 25krát vodivější, tudíž z organismu dokáže teplo vytáhnout 25krát rychleji než vzduch,“ vysvětluje Ivana Lánová.
Důležité je vyhnout se přetápěným místnostem a umožnit vzduchu přístup k tělu, tzn. oblékat se lehce a dopřát tak tělu tzv. vzdušnou lázeň.
Sprchovat pravidelně a od nohou
Dalším stupněm je ochlazování nohou během sprchování a postupně prodlužování času a současně chlazení větší části těla – přes lýtka a stehna až po trup. Odborníci doporučují se při sprchování pohybovat a studenou vodou nenamáčet vlasy a hlavu.
Aby mělo otužování dlouhodobé účinky, doporučují sprchovat se studenou vodou každý den, a to nejlépe ráno, protože pak nás rituál perfektně probudí a naladí na celý nadcházející den.
Co si myslíte o otužilcích?
Plavat nikdy nechoďte sami
Před tím, než půjdete plavat do „terénu“, je ideální se otužovat sprchou každý den po dobu alespoň 3 týdnů. Zpočátku několik sekund, později i několik minut. Až to vydržíte zcela bez problému, bude to ta správná doba, kdy si můžete říct, že jste připraveni jít ven.
I tady platí jedno zásadní pravidlo: nikdy nechoďte do chladné vody sami. Nastanou-li jakékoliv komplikace, je dobré mít kolem sebe lidi, kteří pomohou. Pokud chcete jít do rybníka či do řeky, volte místa, kde je postupný vstup do vody. Žádné skákání rovnou pod hladinu.
Pokud chcete z otužování vynechat sprchu a jen se nořit do rybníka za domem, můžete. Začněte ale v létě. Jak se bude venkovní teplota a teplota vody snižovat, bude si i tělo na chlad přivykat.
„Důležité je s otužováním začínat pozvolna a tělo nižším teplotám potupně přivykat. Změny tepu a dechové frekvence přestávají postupně asi po 14 dnech pravidelného trénování otužování,“ shrnuje Lánová.
Ve vodě stačí být půl minuty
Nezapomeňte, že otužování není závod s někým jiným ani sám se sebou. Nese s sebou vystoupení z vlastní komfortní zóny, ale k dosažení pozitivních efektů stačí krátká doba, 30 sekund až tři minuty. Ve sprše si nejspíš neublížíte, při ponoru do chladné vody se to však stát může.
Při plavání v chladné vodě jsou varovnými známkami pocit chladu končetin a horší pohyblivost, určitě byste neměli pociťovat přeskakování srdce, bolest na prsou nebo ztížené dýchání.
Často si lidé také berou k otužování čepici, protože si myslí, že jim pomůže se zahřát. Čepice má ale spíše význam v tom, aby si lidé nenamočili vlasy, případně jim nenamrzaly. Ztráta tepla „přes“ hlavu je víceméně mýtus.
Může se otužovat opravdu každý?
Vlastně ano, existuje jen pár výjimek. „Plavávání v ledové vodě nebo dokonce pod ledovými krami je extrém, a ten už pro každého není. Otužování ledovou sprchou a aktivní pobyt v chladné vodě mohou provádět zdraví jedinci po postupné adaptaci na nízkou teplotu. Tato aktivita ale není vhodná pro lidi s onemocněními srdce, vysokým krevním tlakem a plicními onemocněními,“ říká doktorka Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě, který informuje o rizicích kardiovaskulárních onemocnění a jejich prevenci.
Samotný kontakt s velmi chladnou vodou cévy stáhne a krevní tlak se výrazně zvýší, což může být pro kardiaka nebezpečné. Proto je opatrnost více než na místě.
„Pacienti dlouhodobě léčení pro vysoký krevní tlak nezřídka trpí tlustší svalovinou srdce, my lékaři tomu říkáme hypertrofie myokardu, což je situace, ve které je srdce náchylnější ke vzniku arytmií. Chladná voda práh pro vznik arytmie snižuje,“ říká Eva Kociánová a dodává: „Víme, že dlouhodobé a pravidelné střídavé vystavování teplu a chladu zlepšuje pružnost cév. Toho se dá dosáhnout saunováním nebo třeba i střídavými koupelemi. Cévy, které jsou pružné, jsou zároveň mladé.“
Pobyt ve studené vodě není vhodný ani pro osoby s vážnějším onemocněním močových cest a ledvin nebo pro pacienty s neurologickým onemocněním, jako je například epilepsie. Pokud si člověk není jistý, zda je pro něj otužování vhodné, měl by se poradit se svým lékařem.
Dále se doporučuje otužování přerušit i při akutním onemocnění, rýmě či kašli. Po odeznění příznaků je možné se k němu vrátit, je ale nutné myslet na to, že na nízké teploty si musí tělo opět postupně přivykat.
ČLÁNKY DO MAILU