Co je zácpa, tuší asi každý z nás, většina s ní má i osobní zkušenost. Dokonce téměř polovina seniorů trpí chronickými obtížemi. Proti zácpě pomáhají nejen léky, ale také minerální voda. S obojím se musí nakládat uvážlivě.
Zácpa je zjednodušeně řečeno stolice, která neodchází dostatečně a pro člověka příjemně. Dle nestora české gastroenterologie, profesora Zdeňka Mařatky, je zácpa definována jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice, či dokonce nemožnost spontánně vyprázdnit stolici u těžkých forem. Tyto problémy jsou spojené se sníženou frekvencí stolic a subjektivními obtížemi nemocného.
Za zácpu (obstipaci) se považuje stav, kdy má nemocný méně než tři stolice za týden.
Zácpa významně zhoršuje kvalitu života. Trpí jí řada seniorů
S občasnou zácpou, například v důsledku dietní chyby, si zdravý člověk celkem snadno poradí. Horší situace nastává, pokud jde o dlouhodobý stav a navíc u ohroženějších skupin, typicky u seniorů.
Na tuto kategorii se zaměřila Petra Rožďalovská ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která ve své bakalářské práci ukázala, jaký bio-psycho-sociální problém způsobuje chronická zácpa u starších pacientů.
Typy zácpy:
- 1. prvotní zácpa
a) akutní zácpa – vzniká akutně, např. při změně prostředí
b) chronická zácpa – návyková - 2. druhotná zácpa
symptomatická, příznak jiné nemoci či následek léčby nemoci
Onemocnění zácpou má vliv na psychiku a sociální život pacientů a tedy vliv na kvalitu života. Petra Rožďalovská zmapovala, jak často se zácpa u seniorů vyskytuje a nakolik ovlivňuje kvalitu jejich života. Výskyt chronické zácpy byl zjištěn téměř u poloviny respondentů (48 %), 52 % účastníků výzkumu bylo bez chronické zácpy.
Výzkum potvrdil předpoklad, že zácpa u seniorů je jevem častým (u mužů je přítomna častěji, v 67 %, než u žen – 41 %). Celkově se přitom v populaci udává zhruba pětina obyvatel trpících zácpou.
Šetření ukázalo dramatické poklesy kvality života u seniorů se zácpou ve všech parametrech – sleduje se např. fyzické či emoční omezení, bolest či vitalita. „Lidé se zácpou mají pouze třetinovou hodnotu života, pokud jde o fyzické funkce, “ komentuje závěry práce její vedoucí doc. Petr Petr z Nemocnice České Budějovice. „Kvalita života je snížena na jednu polovinu až jednu čtvrtinu očekávaného standardu kvality života evropské populace. Zácpa je častý jev a dramaticky zatěžuje kvalitu života svých nositelů.”
Léčba projímadly: pozor na špatný návyk
K odstranění zácpy se užívají zejména projímadla (laxativa). Dráždí střevo a umožňují tak vyprazdňování. Většinou se dají koupit bez lékařského předpisu. Lidé postižení zácpou s nimi někdy nakládají nerozumně, neuvědomují si riziko neuváženého užívaní. Předávkování laxativy může způsobit průjem, při dlouhodobém užívání hrozí také nebezpečí návyku. Čili bez projímadla „už to nepůjde“.
„I chronická zácpa je považována za jistý typ návyku, ´špatného´ návyku. Stejně tak i při léčbě zácpy můžeme vytvořit jiný ´špatný´ návyk, jehož odstranění může být stejně obtížné jako odstranění zácpy samotné,“ říká doc. Jitka Patočková z FN Královské Vinohrady a vysvětluje rozdíly mezi projímadly: „Léky k odstranění zácpy (projímadla) můžeme dělit podle různých kriterií. Jedním z nich je šetrnost, která je zejména u seniorů v popředí našeho zájmu.“ Záleží samozřejmě na individuálních potřebách a možnostech, jak k léčbě zácpy přistupovat.
Pro osmotická projímadla, mezi která patří i projímavé minerální vody, platí zejména důraz na správné dávkování. Šetrné dávkování minimálně předejde nechtěným obtížím z předávkování (průjmu).
Pro objemová projímadla, kam patří např. i vláknina, zase platí zejména důraz na dostatečnou hydrataci. Bez dostatečného přísunu vody mohou tyto látky totiž zácpu naopak zhoršit. „Mimochodem obecně platí, že dostatečný přísun tekutin je prevencí zácpy sám o sobě. Vedle pitného režimu jsou v prevenci zácpy důležitá i další režimová opatření. Pohyb je jedním z nich. Ostatně každý, kdo si někdy po ránu šel zaběhat, to jistě rád potvrdí,“ říká Jitka Patočková.
Konečně kontaktní projímadla, látky, které dráždí střevní sliznici, jsou skupinou, kde je dle lékařky asi třeba největší opatrnosti: „Podráždění sliznice může vést ke zvýšenému vstřebávání z této části střeva, a to včetně toxinů. Dlouhodobé používání látek z této skupiny může vést k výše zmíněnému ´špatnému´ návyku, nelze zcela vyloučit ani poškození střevní stěny a v žádném případě jej nelze doporučit.“
V léčbě chronické zácpy je vždy třeba dle možností upravit režim (příjem tekutin, pohyb). Léčebné látky je dobré střídat a pečlivě dávkovat. „Výbornou alternativou jsou minerální vody, při respektování jejich složení a z toho vyplývající dávkování,“ říká doc. Patočková. Léky a minerálky při léčbě zácpy nejsou v protikladu, mohou se doplňovat. „Minerální voda je přirozený lék a splňuje slavnou zásadu vyslovenou již Hippokratem: Aby tvá strava byla tvým lékem, a tvé léky stejně přirozené jako tvá strava,“ doplňuje doc. Petr Petr.
Minerální vody – přírodní pomoc při zácpě
Zácpu lze částečně regulovat dietními opatřeními, dostatečným pohybem a přísunem tekutin. Tekutiny mohou hrát i významnější roli, některé minerální vody totiž obsahují látky, které pomáhají přírodnímu řešení zácpy. Jedná se zejména o Zaječickou hořkou (známá také jako Zaječice či nesprávně Zaječická kyselka) s převážným podílem síranu hořečnatého či populární Šaratici.
Doc. Petr Petr představil na Mariánskolázeňském symposiu přírodní léčby zjištění ohledně účinku projímavé minerální vody Zaječická hořká. Seniorům trpícím zácpou podávali zdravotníci po dobu šesti dnů 150 ml vlažné minerální vody. V dalších dnech již pacienti vodu užívali podle své chuti. „Za šest týdnů neměl ani jediný z pacientů znaky zácpy,“ říká Petr Petr a shrnuje závěry: „U téměř poloviny seniorů lze očekávat výskyt zácpy. U sta procent seniorů se zácpou lze očekávat při opatrném podávání minerální vody Zaječická hořká úpravu obtíží.“
I s minerálkou opatrně
Opatrné podávání minerálních vod lékaři nezmiňují náhodou. Zaječická hořká i Šaratice patří mezi velmi silně mineralizované vody určené pro léčebné využití, nikoli např. k pokrytí celodenního pitného režimu.
U minerálních vod obecně je třeba rozlišovat, o jakou vodu se jedná a pro koho je, či není vhodná. Silně mineralizované vody se například spíše nedoporučují malým dětem.
Složení minerálních vod
I. velmi slabě mineralizované
s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l
- Evian < 50
II. slabě mineralizované
s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l
- Excelsior 351
- Rajec 289
- Dobrá voda 187
- Aquilla 136
- Toma natura 116
III. středně mineralizované
s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 až 1500 mg/l
- Magnesia 1375
- Ondrášovka 991
- Korunní 970
- Mattoni 962
- Vratislavická kyselka 683
IV. silně mineralizované
s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l až 5 g/l
- Odysea 2995
- Poděbradka 2844
- Hanácká kyselka 2473
V. velmi silně mineralizované
s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l
- Zaječická hořká 33 144
- Šaratice 14 660
- Vincentka 9667
- Bílinská kyselka 7389
- Mlýnský pramen 6211
„Ve skupině velmi silně mineralizovaných vod vede Zaječická hořká, která obsahuje síran hořečnatý ve vysokém množství a skutečně účinně uvolní peristaltiku,“ říká Miroslav Verner z Nemocnice České Budějovice, ale dodává: „Ovšem pozor, je třeba si minimálně přečíst návod, je vhodné ji podávat po skleničkách, kojencům po lžičkách. Vypijete-li celou láhev, skončí to minimálně průjmem.“
Silné minerálky je třeba užívat cíleně a uvážlivě. „Silně mineralizované vody by měly být užívány s ohledem na stav a nemoci pacienta, ideálně spolu s doporučením lékaře,“ říká Miroslav Verner. Výjimkou je podle lékaře právě zácpa. „Máte-li zácpu, dáte si Zaječickou hořkou, která je silně mineralizovaná, silnější než Šaratice. Dáte-li si sklenici, přesně a cíleně, pak je to v pořádku. Ale musíte vědět, k čemu ji používáte a zvážit svůj stav, pokud máte například potíže s ledvinami,” upozorňuje lékař.
Pokud si nebudete jistí, měl by vám být schopen poradit každý lékař, určitě nefrolog (zabývá se ledvinami) a internista, i dobří specializovaní poradci pro výživu.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Jitka Patočková M.D., Ph.D.
FN Královské Vinohrady
Senior Medical Officer, Country Director QPS Czech s.r.o.
Doc. MUDr. Petr Petr, Ph.D.
Vedoucí Pracoviště klinické farmakologie, Nemocnice České Budějovice a.s.
Člen Výboru ČSKF (České společnosti klinické farmakologie) a ČLSJEP. Působí také na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
MUDr. Miroslav Verner
Ředitel Centrální laboratoře Nemocnice České Budějovice
Působí také na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.