Jak nemít rakovinu: Lepší je předcházet než léčit

Jaké je desatero v prevenci onkologických onemocnění? Proč rypoš lysý nikdy netrpí rakovinou? Které potraviny drží rakovinu na uzdě? Proč lze některá plemena psů vycvičit na vyhledávání rakoviny? To jsou jen některá z mnoha témat, jimž se věnuje kniha kanadských onkologických badatelů Richarda Béliveaua a Denise Gingrase Jak předcházet rakovině a snižovat její riziko. Publikaci autorů úspěšných titulů Výživou proti rakovině a Zdravým vařením proti rakovině vydává Vyšehrad. České vydání zaštítil prof. Jan Žaloudík, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. 

„Každý člověk, i ten, u něhož nebyla rakovina klinicky zjištěna, v sobě má četné prekancerózní léze, které se v těle v průběhu života spontánně vytvářejí. Ve většině případů právě životní styl rozhodne, zda zůstanou v mikroskopickém stavu, tedy nebolestivé a neohrožující, nebo zda se jim podaří rozbujet do zralých nádorů,“ píší Richard Béliveau a Denis Gingras ve své knize. Přečtěte si ukázku:

Vzdávat boj s rakovinou není na místě, právě naopak – možnosti prevence této nemoci jsou neskutečné! Odhaduje se, že jen čtvrtina všech případů rakoviny vzniká pouhou náhodnou mutací a že v příštích desetiletích by se úmrtnost na rakovinu mohla zásadně snížit, pokud budeme ochotni zaměřit se na prevenci a na včasnou depistáž, tedy na cílené vyhledávání této nemoci.

Prevence opravdu představuje realistický přístup, zvláště když výzkumy z posledních let umožnily vytyčit základní linie, jimiž je třeba se řídit, chceme-li riziko rozvoje řady typů rakovin, především těch, které postihují obyvatele průmyslově rozvinutých zemí (plíce, prs, tlusté střevo, prostata), podstatně snížit. Prvním a zásadním krokem je omezit vliv toxických látek, jako je cigaretový kouř, alkohol a UV záření. Tyto faktory útočí přímo na DNA a vnášejí do ní chyby, jež zvyšují pravděpodobnost mutací v genech nezbytných pro kontrolu růstu buněk. Časté vystavování orgánů vlivům kancerogenů (u plic je to tabák, u úst alkohol, u kůže UV záření) usnadňuje maligní progresi buněk, o čemž svědčí zvýšené riziko rakoviny těchto orgánů (desetkrát až čtyřicetkrát) u osob, které takto žijí.

Většina lidí ale nekouří, alkohol pije uměřeně a nadbytečně se slunci nevystavuje, a přece řadu z nich rakovina postihne. Příčinou jsou různé další jejich životní návyky a jejich vliv na prostředí, v němž se rakovinné buňky nacházejí. Řada studií nade vší pochybnost prokázala, že mohutný rozvoj rakoviny u obyvatel průmyslových zemí je především důsledkem tří základních faktorů životního stylu:

1) nadbytku tuku, který po překonání určité hranice vede k obezitě;

2) nekvalitní stravy, složené z příliš kalorických potravin s nedostatkem vlákniny, minerálů a fytochemických látek rostlinného původu;

3) příliš sedavého způsobu života moderní společnosti. Vše tedy vyplývá ze zautomatizování života a z technologického pokroku.

Díky výjimečné aktivitě mnohých zdravotnických organizací, zejména Světového fondu pro výzkum rakoviny (World Cancer Research Fund) a Americké onkologické společnosti (American Cancer Society), se podařilo shrnout současné poznatky o prevenci rakoviny do deseti hlavních doporučení.

Tato doporučení jsou výsledkem pečlivého vyhodnocení mnoha set tisíc studií, jejichž autory jsou největší kapacity na poli onkologického výzkumu, a znamenají největší badatelský přínos za několik posledních desetiletí.

Naše kniha si klade za cíl vysvětlit vědecké objevy, které k doporučením vedly, co nejjednodušeji, aby čtenář lépe pochopil nejen to, jak každý z jeho návyků může ovlivnit riziko rakoviny, ale i to, že je nezbytné některé životní návyky pozměnit, aby se riziko rakoviny snížilo. Takový přístup je nezbytný především proto, že prevence není západní kultuře vlastní – ta se zaměřuje hlavně na výsledky okamžité, nikoli na ty dosažitelné až v dlouhodobém horizontu, nehledě na to, že většinou ještě vychází vstříc finančním zájmům nadnárodních společností. Ty se snaží propagovat spotřebu svých produktů, ať už jde o tabák, sycené nápoje nebo průmyslově upravené potraviny, zbavené základních živin, a to bez ohledu na to, že mají značně negativní dopad na zdraví lidí.

Galerie: Aniela McGuinness: My breast choice

• 
• 
• 

Dalších 24 fotografií

Řídit se těmito deseti doporučeními má pozoruhodné výsledky, jak už v uplynulých letech dokázala řada studií. Kupříkladu jedna, která zkoumala ženy v přechodu, uvádí, že už přijetí pěti z těchto doporučení přineslo snížení invazivního rizika rakoviny prsu o šedesát procent. Obdobné výsledky vědci zaznamenali u žen, které přežily rakovinu prsu, a u mužů s rakovinou prostaty. Což je jasný důkaz toho, jakou měrou mohou tato doporučení ovlivnit úmrtnost na rakovinu.

Přijmout tato doporučení je nezbytné, aby se podařilo zvrátit současné tendence a konečně se v boji s rakovinou pohnout kupředu. Tento preventivní přístup není zdaleka tak složitý, jak by se mohlo zdát.

Richard Béliveau, Ph.D.

Stojí v čele Katedry prevence a léčby rakoviny Quebecké univerzity v Montréalu, kde vede laboratoř molekulární medicíny. Dále působí jako profesor chirurgie a fyziologie na lékařské fakultě Univerzity v Montréalu a vedoucí Katedry neurochirurgie v Centre hospitalier de l’Université de Montréal. Je autorem mnoha odborných článků a společně s Denisem Gingrasem též knih Výživou proti rakovině a Zdravým vařením proti rakovině.

---

Denis Gingras, Ph.D.

Původně doktor fyziologie, posledních patnáct let se specializuje na onkologický výzkum v Laboratoři molekulární medicíny při hematologicko-onkologickém oddělení Nemocnice Sainte-Justine v Montréalu. Spoluautor knih Výživou proti rakovině a Zdravým vařením proti rakovině.