Názor k článku Jak odmítnout povinné očkování – 1. díl od Blanci - Odmítnutí očkování vyžaduje velkou dávku odvahy. Je nutno...

Odmítnutí očkování vyžaduje velkou dávku odvahy. Je nutno se předem důkladně připravit na to, že Vám pediatr položí zákeřnou otázku, jestli opravdu chcete své krásné a zdravé dítě nechat umřít na černý kašel. Poví Vám zajisté i to, že teď aktuálně řádí v dětském kolektivu strašná žloutenka typu B a že on/ona zná dva čerstvé případy odstranění varlátek chlapečkům, které jejich nezodpovědní rodiče nenechali očkovat proti příušnicím a zatlačí přitom slzu v oku.
Přesvědčení některých pediatrů – ne náhodou - přirovnám k sektářské víře či holému fanatizmu. Posuďte sami: dítě bylo řádně zaočkováno Hexou ve schématu 2+1 a MMR. Po přestěhování do jiného města jsem potřebovala potvrdit přihlášku do školky a v nejbližším okolí byl jen jediný pediatr přibírající nové pacienty. Proto jsem se k němu rozjela s přihláškou v ruce a dítětem ve věku 2roky a 7měsíců. Lékařka cosi pokynula sestře a vyzvala mne, ať dítě svléknu. Když jsem za sebou uslyšela zvuk zavírající se ledničky a křupnutí obalu injekční stříkačky, zeptala jsem se, co to má znamenat. Na to mi doktorka praví, že očkování je NEPLATNÉ a že bude očkovat celé očkovací schéma 3+1 ihned od znova. Měla jsem problém fyzicky uchránit napůl svlečené dítě před vpichem jehly a obě se chovaly tak, že by klidně dítěti byly schopné vpíchnout „včeličku“ i za cenu, že by mne obelstily odvedením pozornosti a pak by mi strčily kluka do náruče se slovy – no vidíte, už to má za sebou a ani to nebolelo …
Velmi nepříjemným, zvýšeným, přímo podrážděným a autoritativním tónem mi bylo sděleno, že pokud se do týdne nedostavím se synem k zahájení opakovaného očkování, udá mne na sociálku, neb jsem (cituji): „dítě NEPOSKYTLA k očkování, ač přítomno bylo“. To se jinak než fanatismem nazvat prostě nedá - o duplicitním očkování již naočkovaného, dva a půl roku starého dítěte jsem jaktěživ neslyšela.