Odmítnutí očkování vyžaduje velkou dávku odvahy. Je nutno se předem důkladně připravit na to, že Vám pediatr položí zákeřnou otázku, jestli opravdu chcete své krásné a zdravé dítě nechat umřít na černý kašel. Poví Vám zajisté i to, že teď aktuálně řádí v dětském kolektivu strašná žloutenka typu B a že on/ona zná dva čerstvé případy odstranění varlátek chlapečkům, které jejich nezodpovědní rodiče nenechali očkovat proti příušnicím a zatlačí přitom slzu v oku.
Přesvědčení některých pediatrů – ne náhodou - přirovnám k sektářské víře či holému fanatizmu. Posuďte sami: dítě bylo řádně zaočkováno Hexou ve schématu 2+1 a MMR. Po přestěhování do jiného města jsem potřebovala potvrdit přihlášku do školky a v nejbližším okolí byl jen jediný pediatr přibírající nové pacienty. Proto jsem se k němu rozjela s přihláškou v ruce a dítětem ve věku 2roky a 7měsíců. Lékařka cosi pokynula sestře a vyzvala mne, ať dítě svléknu. Když jsem za sebou uslyšela zvuk zavírající se ledničky a křupnutí obalu injekční stříkačky, zeptala jsem se, co to má znamenat. Na to mi doktorka praví, že očkování je NEPLATNÉ a že bude očkovat celé očkovací schéma 3+1 ihned od znova. Měla jsem problém fyzicky uchránit napůl svlečené dítě před vpichem jehly a obě se chovaly tak, že by klidně dítěti byly schopné vpíchnout „včeličku“ i za cenu, že by mne obelstily odvedením pozornosti a pak by mi strčily kluka do náruče se slovy – no vidíte, už to má za sebou a ani to nebolelo …
Velmi nepříjemným, zvýšeným, přímo podrážděným a autoritativním tónem mi bylo sděleno, že pokud se do týdne nedostavím se synem k zahájení opakovaného očkování, udá mne na sociálku, neb jsem (cituji): „dítě NEPOSKYTLA k očkování, ač přítomno bylo“. To se jinak než fanatismem nazvat prostě nedá - o duplicitním očkování již naočkovaného, dva a půl roku starého dítěte jsem jaktěživ neslyšela.