Budeme zobat berberin či bramborový extrakt? Vánoce jsou svátky klidu a ovšemže i stresu, opilství a obžerství. Během svátků a ještě víc po nich se proto řada lidí začne zabývat otázkami, jak zhubnout či jinak napravit zdevastovaný organismus. Samozřejmě nejenom změnou stravovacích návyků, ale i pomocí různých doplňků, které nám třeba umožní dietu různě ošidit.
Středomořská dieta: Funguje jen jako celek?
V British Medical Journal se objevil článek o blahodárnosti středoevropské diety, která způsobuje pomalejší sestřihování telomer, což lze interpretovat jako snížení pravděpodobnosti kardiovaskulárních chorob či oddálení stárnutí. (O telomerách, telomeráze a těžkém dilematu mezi stárnutím a rakovinou viz na serveru Vitalia.cz např. v článku Kofein a alkohol mají vliv na geny. Jenže opačný.)
Středomořská dieta se obvykle chápe jako vysoký příjem ovoce, zeleniny, olivového oleje, produktů moře a vína. Naopak příliš se nekonzumuje červené maso, vejce a mléčné výrobky (takže ani nasycené tuky). Samozřejmě už dlouho všichni pátrají po tom, jaká složka stravy má vlastně příslušné „zázračné“ účinky: je to resveratrol v červeném vínu nebo něco dosud neznámého v olivovém oleji? (Třeba řepkový olej má čistě z hlediska mastných kyselin zřejmě ještě příznivější složení než olivový, takže eventuální prospěšnost olivového oleje by asi byla v něčem jiném.) Tým, v jehož čele stála Immaculata De Vivo z Harvard Medical School, ukázal, že strava středomořského typu je skutečně spojena s pomalejším zkracováním telomer, alespoň u jinak zdravých žen středního věku.
Zajímavé na výsledcích je, že se ale nepodařilo identifikovat žádný faktor středomořské diety, který by byl účinný samostatně, možná příslušný mix opravdu funguje jen jako celek a polít si stejk olivovým olejem a k tomu si dát v kapsli resveratrol je k ničemu. Samozřejmě možné je i to, že středomořská strava je účinnější pro lidi se „středomořskými geny“, tomu ale studie provedená v USA nijak nenasvědčuje. Také by bylo dobré vědět, zda rubem delších telomer nebude zvýšená pravděpodobnost nádorových onemocnění.
Glykemický index nepřeceňovat
V Journal of American Medical Association vyšla studie vědců z Johns Hopkins University School of Medicine a Harvard Medical School. Jejím závěrem má být, že glykemický index a jeho vliv na zdraví je přeceňován.
Glykemický index znamená rychlost, jíž se sacharidy z potravy „dostanou do krve“, tj. jak rychle po jídle stoupne koncentrace glukózy. Potraviny s vysokým glykemických indexem se pokládají za rizikové z hlediska vzniku diabetu či kardiovaskulárních chorob. Nová studie ale nic takového nepotvrdila.
Kdo jí dost ovoce, zeleniny či celozrnných výrobků se prý proto nemusí obávat dopřát si potraviny i s vysokým glykemickým indexem, třeba těstoviny, banán či meloun. Glykemický index skoro nijak nekoreloval ani s hubnutím/tloustnutím nebo krevním tlakem. Tedy alespoň u lidí, kteří se stravují „celkově zdravě“. Takže i když meloun má vysoký glykemický index, a naopak třeba jablka nízký, o prospěšnosti jednotlivých druhů potravin to samo o sobě moc nevypovídá. Autoři studie praví, že chce-li být člověk zdravý či zhubnout, má se vyhnout třeba slazeným nápojům, ale už nemusí studovat všemožné tabulky a řešit, jaké si koupit ovoce.
„Hubnoucí“ doplňky stravy
Kromě změny samotných stravovacích návyků představují populární cestu hubnutí i jiné očisty organismu také výživové doplňky. Na Shanghai Institute of Endocrine and Metabolic Diseases nyní jako nového favorita doporučují berberin.
Jedná se o rostlinný alkaloid, který je v principu jedovatý, nicméně v malých dávkách se třeba v tradiční čínské medicíně používá při léčbě jater, ledvin a žlučníku, či dokonce proti rakovině (i když se nedá říct, že by prospěšnost byla prokázána nějak přesvědčivě, jak už to u lidových medicín bývá).
Novinkou je, že berberin by mohl fungovat i jako prevence obezity, má vychylovat poměry příznivého hnědého vs. nepříznivého bílého tuku (zase bráno samozřejmě krajně zjednodušeně, podobně, jako když se mluví o hodném a zlém cholesterolu) a v zimě třeba také zvyšovat odolnost k chladu. Též má pomáhat proti cukrovce. V zásadě asi proto, že prostě zrychluje metabolismus odbourávání cukrů i tuků. To vše tedy u obézních myší, ale třeba i u člověka. Příslušná studie byla publikována v Nature Communications.
Protože jde pořád o jed, lze důrazně doporučit moc neexperimentovat, tj. nezkoušet třeba při hubnutí jíst dřišťál či koptis čínský, v nichž je berberin obsažen.
Další výzkumy diet a stravovacích návyků
U dětí může riziko obezity výrazně zvyšovat nedostatek spánku (Jeshiva University, publikováno v Journal of Pediatrics). Přitom se na problém může zakládat už v raném věku, tj. problémy se spánkem v šesti letech mohou výrazně zvýšit obezitu v patnácti. A potíže se spánkem nejsou dány jen životosprávou, hraním počítačových her až do rána, ale způsobuje je třeba i to, že člověk špatně spí a stále se budí třeba kvůli potížím s dýcháním (někdy pomůže odstranit mandle apod.).
Kdo chce zhubnout, v zásadě si může vybrat, zda se cpát čímsi nekalorickým, nebo si odbourat pocit hladu a chuti. Kromě samotného mechanického pocitu v žaludku jde i o signály, které nám pak doproudí do mozku – existují i záměrně nestravitelné tuky, které však v mozku vyvolají pocit sytosti. Inulin, respektive inulin-propionát ester (IPE) se ve střevech uvolňuje v souvislosti se vstřebáváním potravy, když se střevní bakterie pustí do vlákniny, a pak tlumí pocit hladu. K dosažení příslušného efektu je třeba vlákniny sníst hodně, nicméně IPE lze do potravin přidávat i jako aditivum (výzkum University of Glasgow, časopis Gut). Možná tedy brzy budeme obklopeni právě reklamou na IPE?
A nakonec, po vánočních orgiích s bramborovým salátem snad i něco dobrého o bramborách a jejich zdravotním účinku (mimochodem, brambory byly po přivezení do Evropy nejprve pokládány za lék či okrasnou rostlinu, naopak jejich přijetí jako potraviny trvalo poměrně dlouho). Výzkum McGill University ukazuje, že strava doplněná extraktem z brambor může výrazně snížit obezitu, i když se jinak stravujeme nezdravě. Konkrétně za příslušný účinek mají odpovídat polyfenoly z brambor, ideální dávka odpovídá asi třiceti bramborám denně – což by už samozřejmě k žádnému úbytku na váze nevedlo, nutný je extrakt. Zase vznikají otázky, zda by nešlo polyfenoly získávat i jinak (namátkou je obsahují čaj, chmel/pivo, vinná réva/víno, borůvky či různě ořechy), jsou všechny v účinku stejné? Zdá se, že vzhledem k ceně by nicméně extrakt z brambor mohl být nejlevnější.
Pro vytvoření přehledu jsme použili především databázi tiskových zpráv zdravotnických výzkumných institucí na MedicalXpress.com.
ČLÁNKY DO MAILU