V Česku jsou na trhu tisíce léků, desítky z nich ale aktuálně v lékárnách neseženete. Na nejpalčivější výpadky opakovaně upozorňujeme také na webu Vitalia.cz.
Co se dozvíte v článku
Aktuálně rodiče trápí nedostupnost volně prodejného Nurofenu na bolest a horečku u dětí, a to ve všech formách. Pacientům po velkých ortopedických operacích zase chybí nenahraditelný Wobenzym.
Jak postupovat, když se lék nedá sehnat
Záměna léku
Pokud lék na trhu není plošně, jen málokdy se stane, že za něj není náhrada. Pokud náhrada existuje a na receptu není poznámka lékaře „nezaměňovat“, může vám lékárník s vaším souhlasem vydat lék, který má sice jiný název a obal, účinná látka u něj je ovšem stejná jako u toho, který má výpadek. Tento postup se nazývá generickou substitucí.
„Nevyznačí-li předepisující lékař na receptu nesouhlas s generickou substitucí, ukládá zákon o léčivech lékárníkovi povinnost informovat pacienta o možných alternativách k vydávanému léčivému přípravku a s jeho souhlasem generickou substituci provést,“ uvádí doporučení České lékárnické komory (ČLnK).
Zaměňovat lze léky shodné z hlediska účinku a bezpečnosti a s obsahem stejné léčivé látky, se stejnou cestou podání a stejnou lékovou formou. „U přípravků aplikovaných lokálně je generickou substituci možné doporučit pouze při respektování lékové formy (tedy například mast za mast, krém za krém; nikoli mast za krém a podobně.),“ podotýkají instrukce lékárníkům.
Nemohli jste někdy sehnat lék, který vám předepsal lékař?
„Někteří pacienti samozřejmě mohou přijímat s nevolí, že není dostupný přípravek, na který jsou dlouhodobě zvyklí. Tady je při generické substituci na lékárníkovi, aby byl schopen poskytnout expertní konzultaci,“ uvádí mluvčí sítě lékáren Dr. Max Michal Petrov.
„Generická substituce není možná ani se svolením pacienta, jestliže ošetřující lékař označí recept příznakem ‚nezaměňovat‘. V takovém případě musí pacient požádat lékaře o vystavení dalšího receptu na jiný přípravek. Podmínkou pro to je, že na trhu taková vhodná alternativa existuje,“ dodává.
Pokud jsou vyprodané všechny alternativy se stejnou účinnou látkou, může vám lékárník s vaším souhlasem vydat lék s jinou účinnou látkou, ale stejným léčebným účinkem. „Takovou náhradu může lékárník provést pouze v případě, že s ní souhlasí pacient a po telefonické dohodě s předepisujícím lékařem. V některých případech lékař s náhradou nemusí souhlasit nebo může být v okamžiku výdeje nedostupný, v takovém případě musí pacient lékaře navštívit znovu kvůli předpisu jiného léčivého přípravku,“ říká Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.
Individuální příprava léku
V některých případech lékárníci umí za chybějící lék se stejnou účinnou látkou připravit náhradu přímo v lékárně. Jde o tzv. individuální přípravu. Týká se mastí, gelů, suspenzí, kapslí, kapek, roztoků, čípků i vaginálních globulí.
„Individuální příprava je možná, pouze pokud je dostupná surovina. Když je však výpadek jednoho léku, často nastane řetězová reakce: postupně dojdou přípravky, kterými se lék dal nahradit, a pak dojde i surovina. To se stalo například u přípravků s ibuprofenem pro děti,“ podotýká Michaela Bažantová.
Specifikem individuálně připravovaných léčivých přípravků je jejich cena, která je vyšší než u hromadně vyráběného léku. „Také použitelnost individuálně připraveného léku je kratší, v závislosti na typu přípravku, maximálně 3 měsíce,“ doplňuje Michaela Bažantová. Individuálně připravené léky navíc nejsou v některých případech hrazené zdravotními pojišťovnami a například u suspenzí lékárník nedokáže namíchat příchuť, kterou dítě zná z volně prodejných sirupů.
Vyzvednutí receptu v zahraničí
Další, poněkud méně schůdnou možností, je vyzvednout si recept s nedostupným lékem v zahraničí. U této varianty je ale třeba počítat s nutností mít recept v papírové podobě, protože připravované přeshraniční eRecepty zatím ještě nefungují.
„Je však možné, že se lék předepsaný v jedné zemi nemusí v druhé zemi prodávat, případně, že se prodává pod jiným názvem,“ uvádí stránky Vaše Evropa zřízené Evropskou unií. Na nich také stojí upozornění, že prodej některých léků může být v zahraničí ilegální. Úskalím také je, že vydání léků se řídí vnitřními předpisy země, kde si lék vyzvedáváte, takže se může lišit třeba doba pro vyzvednutí receptu, která je v Česku 14 dnů.
Individuální dovoz
Jinou přeshraniční variantu zmiňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v aktuální tiskové zprávě. Jde o individuální dovoz v tuzemsku neregistrovaného léku ze zahraničí do ČR. V takovém případě je ale nutné, aby neregistrovaný lék předepsal lékař. Pacient následně nikam necestuje, ale dovoz mu domluví přes distributora lékárník.
„Pokud je to nezbytné, lze zajistit mimořádný dovoz neregistrovaného léku ze zahraničí, ve výjimečných případech i ze země mimo Evropskou unii. Mimořádný dovoz obvykle trvá 3 až 4 týdny,“ uvádí Michaela Bažantová s tím, že mimořádný dovoz není možný u léků, které by si pacienti chtěli pořídit k samoléčbě.
Lékárník v takovém případě zjistí možnosti dovozu, zejména konkrétní název přípravku a jeho cenu, a informuje o nich lékaře. Ten následně může pacientovi neregistrovaný lék předepsat.
„Při předepsání neregistrovaného léku má řadu povinností a odpovědnosti a není jeho povinností to udělat. Ale často je to jedinou možností, jak pro pacienta potřebnou léčbu zajistit,“ upozorňuje Michaela Bažantová. Lékař také může požádat revizního lékaře o schválení mimořádné úhrady, protože neregistrované léky pojišťovna bez schválení revizního lékaře nehradí.
Dalším úskalím mimořádného dovozu léku je dokumentace, včetně příbalového letáku v cizím jazyce (třeba i řecky nebo bulharsky). „Navíc pokud je i v zahraniční nedostatek daného léku, tak také ostatní země z důvodu dostupnosti léku pro vlastní pacienty mohou zakázat jeho vývoz, podobně jako v ČR zakazuje vývoz některých léků Ministerstvo zdravotnictví,“ podotýká mluvčí ČLnK.
Kde si lze ověřit dostupnost léku
Pokud se dozvíte, že váš lék chybí, můžete si sami ověřit, zda má výpadek, jak dlouho případně na trhu nebude a co je příčinou toho, že jej výrobce nedodal.
„Pokud pacient přijde do lékárny a lékárník mu oznámí, že jeho lék nemá, tak se mohou podívat do naší databáze, kde se dozvědí, zda lék má výpadek. Pokud ne, je vhodné se obrátit na jinou lékárnu, kde lék může být dostupný,“ říká pro Vitalia.cz ředitelka SÚKL Irena Storová. „Pokud výpadek je nahlášen, tak lékárník se souhlasem pacienta může provést generickou substituci. Pokud to není možné, měl by se pacient obrátit na svého lékaře,“ shrnuje základní postup Irena Storová.
Máte-li přístup k internetu, můžete se například přes mobilní telefon podívat, zda lék, který sháníte, má výpadek v dodávkách. Pokud ano, je možné si vyhledat i jeho příčinu a kdy lék bude opět dostupný. Zjistit to lze jednoduše v databázi SÚKL, kam se lze dostat i přes záložku Výpadky léků, která je levé liště na webu SÚKL. Pokud lék výpadek v distribuci má, databáze vám vypíše jiné preparáty, které jej mohou nahradit. V této databázi mohou sledovat dostupnost léčiv také lékaři a lékárníci.
Přečtěte si také:
V lékárnách chybí dětský Nurofen i Wobenzym, výpadky mají stále i oční antibiotika
Databáze změn dodávek je užitečná v tom, že pokud v ní potřebný lék nenajdete, je pravděpodobné, že není výpadek zásadní nebo rozsáhlý a lék mohou mít v jiné lékárně. Lékárny si proto můžete buď obtelefonovat, nebo můžete lékárníka požádat, aby vám ověřil dostupnost léku v jiné pobočce lékárenského řetězce. Pokud můžete na lék čekat a lék je v distribuci, lze si jej objednat. Menší lékárny vychází pacientům vstříc třeba i tím, že mají soupis zájemců, a jakmile požadovaný lék dorazí, pacientovi zavolají, že si pro něj může přijít.
Databáze vychází z povinnosti výrobců léčiv hlásit SÚKL zahájení, přerušení, obnovení či ukončení dodávek. Až na výjimky je vesměs spolehlivá. Je potřeba ovšem počítat s tím, že ohlašovací povinnost nemají výrobci zdravotnických prostředků, jež neléčí, ale zmírňují projevy nemoci. Proto v databázi není možné dohledat některé krémy, masti, kapky, spreje, čípky, roztoky, testy nebo chladivé gely.
Proč léky chybí
SÚKL v minulých dnech věnoval mezerám v distribuci tiskovou konferenci, na kterou si přizval i zástupce farmaceutických firem. Podle zúčastněných se podíl chybějících léčiv za poslední léta nijak výrazně neproměnil a nezvyšuje se.
„Je to setrvalá záležitost. Jen v poslední době se o výpadcích v distribuci více mluví, je to větší téma a řeší se i na celoevropské úrovni, takže to budí dojem, že je výpadků více. Ve skutečnosti se výpadky jen přesouvají mezi jednotlivými lékovými skupinami, ale co do počtu jich nepřibývá,“ podotýká ředitelka SÚKL Irena Storová.
Nejčastější příčinou, proč léky chybí, bývají potíže při jejich výrobě nebo dodání. Stále častěji se výrobci generických a nepatentovaných léčiv, která tvoří 70 procent evropského trhu, potýkají například s tím, že na trhu není dostatek surovin vyráběných v Asii. To je aktuálně motorem k tomu, aby farmaceutické firmy postupně přesouvaly výrobu účinných látek zpět do Evropy.
Za absencí léků mohou být ale i důvody, které farmaceutické firmy neovlivní. Například lokální nedostupnost, která je dána nerovnoměrnými zásobami u distributorů a v lékárnách, kdy v jedné je pár balení léku, zatímco v jiné jich leží desítky. „Další druhotnou příčinou je zvýšení poptávky například poté, kdy je ve výpadku jiný, konkurenční lék,“ uvádí Filip Vrubel, ředitel České asociace farmaceutických firem.
Zvýšení poptávky může přijít i proto, že nemocných je najednou třeba dvojnásobně více, než v daném ročním období bývá obvyklé. Výroba je plánována měsíce předem a farmaceutická firma není schopna ji ze dne na den změnit, takže na zvýšenou nemocnost reaguje s měsíčním i delším zpožděním. Vyšší nemocnost se podepsala loni například na nedostatku dětských antibiotik ve formě suspenzí nebo letos na dostupnosti očních antibiotických kapek. V případě antibiotik navíc hrálo roli to, že dva roky předtím byla nemocnost nižší kvůli covidovým opatřením, a výrobce proto o něco snížil dodávky na český trh. K druhotným příčinám výpadků může patřit i nutnost stáhnout z trhu šarži léku, protože se u něj objeví pochybnost o jeho kvalitě.
ČLÁNKY DO MAILU