Jak poznat ADHD? Dospělí si o sobě myslí, že jsou k ničemu, popisuje psychoterapeutka

Co všechno víme o poruše pozornosti a poruše pozornosti s přidruženou hyperaktivitou a jakými dalšími překvapivými způsoby se tyto poruchy projevují? Jak lze ADHD diagnostikovat u dětí a dospělých a proč to někdy vede k lepší kvalitě života? „Diagnostika ADHD mnohdy pomůže oddělit člověka od problému a vysvětlit mu jeho zkušenosti, reakce, chování,“ říká v rozhovoru psychoterapeutka Markéta Závěrková.

V online přednášce v úterý 22. března pak podrobněji přiblíží aktuální poznatky o poruchách pozornosti společně s projevy a problémy, které je doprovází od dětství až po dospělost. Poskytne také konkrétní tipy a doporučení, jak zvládat náročné situace i každodenní život, a názorně ukáže, jak efektivně kompenzovat ADHD a jeho časté sekundární komplikace (deprese, úzkosti, agresi, závislosti, obsese, paranoiu) prostřednictvím systemického přístupu a narativní psychoterapie.

S ADHD si většina lidí pojí všeobecné projevy nesoustředění, hyperaktivity nebo špatných školních výsledků u dětí. Jak se ale projevuje v běžném životě, práci nebo v mezilidských vztazích dospělého člověka?

ADHD v období dospělosti se projevuje všemi vyjmenovanými projevy, ale z hlediska následků pro život je dominantní impulzivita – projevy a rozhodnutí, které nelze vzít zpět a které ovlivní život (rizikové chování jako řízení auta, drogy, výpověď v práci, rozchod, nákup či hazard), kdy člověk koná dřív, než myslí; konání pod vlivem emocí, které velmi ovlivňuje vztahy. Dále je to nespolehlivost, kam patří prokrastinace, nedodržování termínů nebo dohod.

Jaký má nediagnostikované ADHD vliv na psychický stav a sebeobraz člověka? Může diagnóza tento stav zlepšit?

Lidé netuší, co stojí za jejich problémy, že je vůbec něco spojuje. Myslí si, že jsou k ničemu, neschopní, líní, hloupí, drzí, že nic nedokáží…, tedy to, co o nich často říká okolí a jakou mají vlastní zkušenost. Diagnostika mnohdy pomůže oddělit člověka od problému a vysvětlit mu jeho zkušenosti, reakce, chování. Lze najít rozvojové oblasti, jichž se ADHD netýká, díky nimž se může člověk cítit dobře, být úspěšný, schopný.

Diagnostika může stav ale i zhoršit, a to u jedinců, kteří nechtějí nebo nezvládnou mít tuto nálepku. Mají tak další problém – jsou to ti s ADHD. A jsou jedinci, kteří, jak říkají, diagnostiku nechtějí, protože by měli omluvu pro svoje chování a chovali by se ještě hůř.

Jakým způsobem lze diagnostikovat ADHD u dospělého člověka?

Diagnózu stanovuje psychiatr na základě jasných parametrů mezinárodní klasifikace nemocí.

V současné době jsme svědky fenoménu, kdy si stále více dospělých žen na základě informací na sociálních sítích myslí, že celá léta žijí s nediagnostikovanou poruchou pozornosti. Opravdu se může ADHD projevovat rozdílně u žen a u mužů? A pokud ano, proč je ten „mužský“ model dominantní?

Tento fenomén nesleduji, ale mám zkušenost, že se někteří lidé na přednáškách a seminářích poznají jako ti s ADHD. Rozložení diagnostiky mezi muže a ženy je přibližně stejné (předtím se uvažovalo o poměru i 3:1) a výskyt v populaci v čase také, jenom projevy jsou rozdílné z hlediska rozdílnosti mužů a žen.

Tedy u mužů jsou projevy intenzivnější, například v oblasti agrese, hyperaktivity, impulzivity v „mužských“ oblastech, jako jsou hraní, auta či sporty. Pro ženy to bude více o „ukecanosti“, nestálosti ve vztazích, emočních výkyvech. V oblasti nepozornosti, prokrastinace, nespolehlivosti nebo „bytí mimo“ je to velmi podobné.

Na jakých pilířích stojí terapie při ADHD? Proč je přínosné ji adresovat?

ADHD by se mělo léčit komplexně, tedy mělo by se spojit více oborů a oblastí. A to od psychologie, diagnostiky a farmakoterapie, přes psychoterapii až po edukaci jedinců, rodiny, partnerů, dětí a dalších osob, které chtějí pomáhat. Bez pojmenování problémů a zjištění jeho vztahu k problému nelze začít ani efektivně postupovat, ani pracovat na změně a zmírnění problémů.

Jak ulehčit životy dospělým s ADHD v práci? Existují kroky, které by mohli  zaměstnavatelé na pracovišti podniknout?

Tato otázka je dost široká. Záleží, jaké pracoviště a jaký člověk. Teoreticky se to dá, už jenom to vědět a respektovat. Bránit jedince jako člověka, a ne jako nemocného či exota, je podpůrné. Další opatření či podporu by se hodilo vyjednat konkrétně a individuálně pro každého jedince a pracoviště.

Je ADHD doopravdy „porucha“, anebo se jedná spíše o odlišný způsob fungování mysli?

Záleží, jakou optikou se na ADHD díváte. V očích psychiatra či psychologa je to určitě porucha se všemi důkazy, které medicína potřebuje. Jinou optikou je to strategie pro život, další zase neschopnost rodičů vychovávat dítě, další zase příležitost žít jinak než většina. Záleží tedy, jak se na to chcete dívat.

Mgr. Markéta Závěrková

Psychoterapeutka, lektorka, supervizorka a autorka odborné literatury o ADHD. Je absolventkou Zdravotně sociální fakulty JU v Českých Budějovicích a výcviku Umění pomáhat a Umění terapie v ISZ-MC Praha se zaměřením na systemickou a narativní terapii. Od roku 2008 pracuje v soukromé terapeutické praxi na týmovém psychoterapeutickém pracovišti Psychoklinika Děčín, kde poskytuje individuální, rodinnou i párovou terapii. Kromě terapie se věnuje také vzdělávání a supervizi, a to hlavně v psychoterapeutickém, sociálním a zdravotním kontextu. Je matkou dvou synů s ADHD a poruchám pozornosti se jako terapeutka věnuje v individuální, rodinné i skupinové podobě. Na téma ADHD napsala dvě knihy a několik odborných článků. Je členkou České asociace pro psychoterapii a certifikovanou evropskou terapeutkou ECP.

Online webinář ADHD v každodenním životě s Markétou Závěrkovou se koná v úterý 22. 3. 2022 od 19 hodin.