Vlákno názorů k článku Jak poznat blížící se infarkt? A s čím si ho můžete splést? od Asterixx - Prijezd sanitky „az“ po 10 minutach je pozde? Chapu,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 18. 11. 2009 17:27

    Asterixx (neregistrovaný)

    Prijezd sanitky „az“ po 10 minutach je pozde? Chapu, ze jde o minuty a sekundy. Ovsem predstavte si, ze pri zavolani na linku prvni pomoci chvili trva komunikace, pak operator vyhleda volnou sanitku nebo sanitku uz nekde na ceste, zakomunikuje s posadkou, sanitka vyrazi, priplete se ji do cesty nejaky „dynamicky“ trouba, sanitka dorazi na misto, lekar se orientuje, hleda a doufejme, ze i vcas nachazi pacienta? Jaky je prumerny cas od zavolani pomoci do zahajeni osetreni lekarem? Je takova statistika dostupna?

  • 18. 11. 2009 18:36

    Tomáš Bertók (neregistrovaný)

    Volání na tísňovou linku cca 3 minuty (přičemž jakmile dispečer zná místo události a základní údaje o pacientovi a předmětu výzvy je předána výzva nejbližší dostupné posádce záchranné služby – což může být i minutu po začátku hovoru). Pak už jen záleží na vzdálenosti posádky od místa události. Řádově lze říci, že posádka RZP ujede 1 km za cirka 35 sekund (zprůměrován 1 km ve městě a mimo město) – záleží na hustotě provozu, na počtu idiotů na 1 km :), na počasí a na složitosti architektury daného místa. Pokud je vše optimální můžeme na místo vzdálené 10 km dorazit za 5–8 minut od předání výzvy dispečerem.

  • 19. 11. 2009 11:18

    Michal Šebek (neregistrovaný)

    Zdravím tě Tome,
    Máš pravdu. Za běžných okolností ve velkoměstských aglomeracích je dojezd v průměru za 8 minut od přijetí první výzvy. Jak je tomu na perifériích, tedy míst vzdálených od velkoměst, tam je situace jiná. Jsou však ZZS střediska, která spravují i území o rozloze několika desítek kilometrů. Tam je dojezdnost vozidel RLP zpravidla kolem 10 až 15 minut. Proto také v těhle otázkách sehrává důležitou roli okolí pacienta a včasná První pomoc. To ale sám jako Paramedik víš a já taky :-)
    To že stále více lidí se dostává vlivem infarktů do kardiogenního šoku a často to končí právě smrtí je dáno jednak stavem toho nemocného, jednak i rozsahem infarktu, který jej postihl. Obecně ale platí, že pokud nastoupí šokový stav vzniklý z neschopnosti srdce dál udržet svoji funkčnost, končí to smrtí – často právě vznikem „Cardiac Arrest – Náhlá srdeční smrt, projevující se okamžitou zástavou srdce“. Tam je otázka přítomnosti náhodných zachránců z řad přihlížejících a první pomoc těmito osobami zásadním momentem, neboť bez včasné KPR resuscitace ten člověk umírá, což z praxe jistě sám víš, stejně jako já.
    Jinak tě zdravím a měj se.

    Michal

  • 25. 11. 2009 15:00

    krakonoš (neregistrovaný)

    Pokud dojde k zástavě srdce, umírá po pěti minutách mozek a nastává nevratný stav biologické smrti, takže ano, deset minut může být a v takovýchto případach také je, opravdu moc.

  • 1. 2. 2010 7:58

    Milan (neregistrovaný)

    Dostat pomoc do deseti minut je rekordně krátký čas.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).