S rozvojem studií chemikálií a objevy nových látek se setkáváme v 19. století, na jehož konci byl vynalezen umělý proces barvení vlasů. Velkou zásluhu na tom měla práce s PPD (p-Phenylenediamine, též P-fenylendiamin) a dalšími látkami, fungujícími jako vývojová činidla pigmentace. Ty se dodnes používají jako stěžejní látky v trvalých barvách na vlasy.
Co se dozvíte v článku
Co obsahují barvy na vlasy
K tomu, abychom mohli namíchat trvalou barvu na vlasy, potřebujeme celou škálu chemických látek. Vývoj pigmentace je totiž závislý na reakcích mezi aromatickými aminy, jako je právě PPD, toluene-2,5-diamine, aminophenol, p-methylaminofenol, resorcinol a hydrogen peroxid.
Kromě těchto látek se do barev na vlasy přidávají různá pěnidla, změkčovače, prostředky pro lepší konzistenci, strukturu a pohodlnější nanášení, parfemace. Barva na vlasy by jinak nebyla schopná poskytnout spotřebiteli to, co od ní vyžaduje. Dobrou pigmentaci, krytí šedin, stálost.
Zakázaný a znovu povolený P-fenylendiamin
PPD a další uvedené látky jsou dlouhodobě zkoumány jako možné faktory, které hrají roli v alergických reakcích na barvy na vlasy nebo při vzniku kontaktní dermatitidy, obzvlášť mezi profesionálními kadeřníky a také fotografy.
PPD je označován jako vůbec nejfrekventovanější složka barev na vlasy, která nejčastěji může za projevy kožní nesnášenlivosti barvicích směsí. Stojí za zmínku, že P-fenylendiamin byl v minulosti kvůli bezpečnostním rizikům, které vykazuje, na nějakou dobu zakázán ve Švédsku (1943), Německu (1906) a Francii (1951). Tedy dávno před vznikem Evropské unie. Následně byl však opět povolen.
PPD je v trvalých barvách na vlasy, ale i v černé henně
PPD nenajdeme jen v klasických barvách na vlasy, ale můžeme se s ním setkat také v tzv. černé henně. Tento název se používá pro barvicí směs, která se prodává jako „tetovací henna“. Není to čistá, přírodní Lawsonia inermis, která sama o sobě barví po nanesení kůži do hněda. PPD v tetovací henně vykazuje černé barvicí schopnosti. Na tento přípravek, který se prodává hojně v některých zemích například v levných obchodech a na ulici, jsme již upozorňovali v článku Tetování hennou způsobí jizvy a spustí alergie. Jako velmi časté příklady toho, jak se lidé dostali k tetování „černou hennou“ a následné alergické reakci, jsou uváděny různé dovolené.
Dočasné tetování je poměrně frekventovanou nabídkou hotelových center nebo plážových podnikavců. Pokud chcete bezpečné dočasné tetování, ujistěte se, že vám ho dělá člověk, který používá čistou hennu Lawsonii, maximálně s příměsí dalších bylin.
Na PPD můžeme narazit také jako na barvivo textilu, v kosmetice, jejíž obsah má tmavou barvu, v černých gumových výrobcích, ve fotografických vývojkách, v náplních do kopírek.
Jak se projevuje alergická reakce
Alergie na PPD se projevuje v nejmírnější formě svěděním pokožky hlavy. Ta se může začít olupovat nebo na ní vznikat malé vřídky, které praskají a mokvají.
Silná alergie na P-fenylendiamin může vyvolat otoky očí, celé tváře, jazyka, krku, což způsobuje dýchací problémy. Dalším projevem alergické reakce na PPD je bolest hlavy, která může přejít až do stavu migrény.
Alergie se nemusí projevit při prvním barvení, ale až při dalších aplikacích.
Co v kosmetice umožňuje evropská legislativa
V současné době je v evropské legislativě povoleno 114 látek, které se mohou přidávat do trvalých barev na vlasy. Dalších 181 látek, donedávna používaných jako součást barvicí vlasové kosmetiky, je z možného používání vyřazeno a přímo zakázáno.
Galerie: Nebezpečná kosmetika
Legislativní úpravy EU v případě kosmetické výroby zakazují používání více než 1300 prokázaně škodlivých látek a tento seznam stále roste. Evropská komise nechává průběžně zpracovávat analýzy jednotlivých surovin, které se používají v kosmetice, drogerii a čisticích prostředcích.
Není výjimkou, že se po letech povoleného používání, nějaká látka, donedávna braná jako bezpečná, zcela zakáže nebo silně omezí její možné procentuální zastoupení v konečném produktu. Děje se tak po přezkoumání látky Vědeckou komisí pro bezpečnost spotřebitele, která navrhuje přijetí důležitých opatření týkajících se jejího dalšího používání.
Další zákaz na spadnutí?
Zákaz látky nebo její omezení se vztahuje na výši rizik, která nese pro člověka. Například může kromě toho, že působí jako alergen, mít spojitost s rakovinovým bujením, fungovat jako endokrinní disruptor (narušuje funkce hormonálního systému).
U p-fenylendiaminu je evidováno potenciální riziko podílu na vzniku rakoviny močového měchýře. Od roku 2007 bylo PPD povoleno používat v trvalých barvách na vlasy v koncentraci tvořící 6 % celkového obsahu výrobku. Nyní je toto množství sníženo na 4 %.
V Evropské unii musí výrobci uvádět přítomnost PPD na obalu výrobku s doplňujícím varováním o jeho možných rizicích. V roce 2019 byl na půdě Evropské unie zakázaný 2-Chloro-p-Phenylenediamine, látka, která se používala do barev na vlasy fialových a červených odstínů a do barvicích směsí na obočí. Stejný osud může prakticky kdykoli potkat i PPD.