Opičí neštovice patří k zoonózám, tedy nemocem přenosným ze zvířete na člověka. Zároveň jde o infekční chorobu, jež se přenáší mezi lidmi. Za onemocněním stojí nákaza orthopoxvirem.
Co se dozvíte v článku
V ČR se nemocí zatím nakazilo 41 lidí
V ČR dosud hygienici zaznamenali 41 potvrzených případů této nákazy. První byl ohlášen již v květnu. „Výskyt je stále sporadický, přibývají pouze jednotky případů. Celkově ve srovnání s ostatními státy EU patří toto číslo mezi nižší počty, zmínkou například ve Španělsku je hlášeno téměř 6 tisíc případů tohoto onemocnění a v sousedním Německu pak více než 3 tisíce případů,“ uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví (MZ) Ondřej Jakob.
Podle dřívějších informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jsou v ČR nakaženými zatím jen muži, nejčastěji ve věku 25 až 44 let. Nejvyšší počet nemocných (dle MZ podíl činí 75 %) evidují hygienici v Praze. „Nejvíce jde o případy v partnerské souvislosti, kdy k přenosu nákazy došlo převážně při úzkém osobním a intimním kontaktu,“ uvedl SZÚ v tiskové zprávě z 11. srpna.
Jeden z informačních letáků, které k nákaze vydal SZÚ.
Přestože je choroba dosud spojována zejména se šířením mezi homosexuály, ve světě jsou známy případy nákazy i u žen a dětí. „Nakazit opičími neštovicemi se může každý, bez ohledu na svou sexuální orientaci a pohlaví. Riziku infekce jsou vystaveni lidé, kteří jsou v úzkém kontaktu s někým, kdo je infekční. Riziko nákazy je vysoké zejména u osob s mnoha sexuálními partnery. Potenciálně jsou v riziku také členové domácnosti a zdravotníci,“ vysvětluje ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Proč opičí neštovice vzbuzují pozornost
Opičí neštovice nejsou novou nemocí, pozornost na ni se ale začala upírat letos v létě, protože onemocnění se začalo chovat jinak, než je u něj obvyklé. Nemoc, jejíž nejčastější výskyt je v Africe, se začala šířit Evropou, kde se dříve objevovala jen sporadicky a u pacientů, kteří si ji nejčastěji přivezli z cest nebo se nakazili od dovezených zvířat.
Pozornost úřadů, které napomáhají ochraně veřejného zdraví, vzbudilo také to, že v Anglii byl nedávno popsán vůbec první případ, kdy se opičí neštovice přenesly z člověka na psa. Ve vědecké komunitě proto panují obavy, že by se nositeli viru mohla postupně stát doma chovaná zvířata, a rozšířil by se tak počet dosud známých přenašečů, mezi které patří některé druhy veverek, gambijské krysy, plši, primáti a lidé.
Existuje také riziko zavlečení viru opičích neštovic do populace divokých zvířat žijících na evropském území. To by mohlo vést k tomu, že by se Evropa stala oblastí s tzv. endemickým výskytem této nemoci. Tedy územím, na kterém bychom tuto nemoc zaznamenávali velmi často.
Řada neznámých kolem podstaty onemocnění i jejího šíření jsou důvodem, proč Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila tzv. stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. A to i přesto, že jsou opičí neštovice mnohem méně nakažlivé než třeba neštovice plané, s nimiž ty opičí nemají až na název a některé projevy nic společného, a existuje na ně vakcína, kterou máme k dispozici i v ČR. Úřady navíc nedávno rozhodly o novém postupu v očkování, který umožní podat vakcínu více lidem.
K vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu WHO přistupuje, pokud je výskyt onemocnění vážný, neočekávaný a neobvyklý. „Cílem takového opatření je mobilizovat celosvětové společenství k přijetí koordinovaných opatření ke kontrole šíření této choroby a ochraně komunit,“ říká Hana Orlíková, epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
SZÚ proto vydal informace, jak nemoc rozeznat, a také doporučení, jak jí předcházet. Ústav tím chce zvýšit povědomí veřejnosti o rizicích nákazy tak, aby se před ní každý mohl vědomě chránit svým odpovědným chováním.
Rady k opičím neštovicím vydané SZÚ
Jak se můžu nakazit?
Abyste se nakazili opičími neštovicemi, musíte se dostat do blízkého kontaktu s nakaženou osobou.
Infekce je přenosná i kapénkami, nemusí jít tedy jen o kontakt kůže na kůži (při sexu), rizikem je jakýkoli dlouhodobý kontakt s nakaženou osobou nebo jejími kontaminovanými předměty (oblečení, ložní prádlo, sexuální pomůcky).
Na jaké příznaky si mám dát pozor?
- Vyrážka s puchýři na kterékoli části těla (počínaje ústy, konečníkem nebo genitáliemi, pokud se přenáší při sexu),
- zánět a bolest konečníku,
- zduření lymfatických uzlin,
- horečka.
Tyto příznaky mohou být doprovázeny bolestmi hlavy a svalů i únavou.
Jak můžu snížit riziko nákazy?
- Seznamte se s příznaky opičích neštovic a jejich šířením.
- Pravidelně si myjte ruce, používejte dezinfekční prostředek na bázi alkoholu.
- Praktikujte bezpečnější sex: Omezte počet sexuálních partnerů, protože vícečetné a časté sexuální kontakty mohou zvýšit riziko nákazy. Používejte kondom, ale mějte na paměti, že jen on nemusí zcela zabránit nákaze opičími neštovicemi. Sexuální hračky by se měly udržovat v čistotě a neměly by se sdílet.
- Pokud se u vás objeví příznaky opičích neštovic, typicky vyrážka, přestaňte se účastnit festivalů a akcí s velkým počtem lidí a kontaktujte svého lékaře.
Co mám dělat při podezření na nákazu?
- Vyhledejte lékařskou pomoc a nechte se otestovat, pokud je to doporučeno.
- Izolujte se a řiďte se radami zdravotnických orgánů.
- Dejte si pauzu od sexu, dokud nebude výsledek testu negativní.
- Dbejte na správnou hygienu rukou.
- Zeptejte se svých blízkých kontaktů a sexuálních partnerů, zda mají podobné příznaky.
Jak se mám chovat, pokud mi lékař diagnostikuje opičí neštovice?
- Izolujte se a řiďte se radami zdravotnických orgánů.
- Dejte si pauzu od sexu, dokud příznaky nevymizí a neodpadne poslední strup.
- Dokud se neuzdravíte, vyhněte se kontaktu s těhotnými ženami, malými dětmi a osobami s oslabenou imunitou.
- Vyhýbejte se kontaktu se savci chovanými jako domácí mazlíčci. Mezi ně patří psi, kočky, ale i křečci, morčata, králíci a další hlodavci.
- Sdělte údaje o blízkých a sexuálních kontaktech zdravotnickým orgánům nebo informujte své kontakty sami.
- Vzhledem k současným nejistotám ohledně přenosu infekce používejte kondom po dobu 12 týdnů po úplném uzdravení.
Zdroj: SZÚ, Vitalia.cz
ČLÁNKY DO MAILU