Názory k článku Jak přežít v nóbl restauraci

Drahý neznamená kvalitní, bohužel. Restaurace, a nejenom ty dražší (v opravdu hogo fogo jsem nebyla), si vybírám na doporučení, nebo podle obsazenosti. Když podnik zeje prázdnotou, něco asi není v pořádku. A při cestování je poměrně jasný ukazatel narvané parkoviště.

taky miluji McDonalda !!!

Ano, nejvíc je mi na těchto restauracích odporné ten snobský personál, který neumí ani mluvit, z kapsy jim kouká Nokia 3310 (ne, že by to byl špatný telefon) a ohrnují nos nad jakoukoli kritikou. Navíc mají všichni utkvělou představu, že oběd není určen k jídlu, ale pro oči. Nemusím mít vepřovou s dvanácti, ale to, co nám přinesli v Intercontinen­tálu, na to udiveně koukali kolegové „hlavouni“ jak z Francie tak Německa.

V obchodu nevidím, jediný důvod dávat někomu korunu zadarmo. Dary dávám charitám. Když není obsluha schopná (přístup, vhodné tipy dle hosta atd.) tak co by chtěla?

Nějak nechápu proč maj na lístku ceny v dolarech.

Protoze Vitalia vytahla obrazek jidelnicku z nejake zahranicni fotobanky?

Ja tam vidim konaky V.S.O.P. a podobne piti…

Mohu se zeptat, jak je to dávno, kdy jste byl v Intercontinentalu nespokojen? Zlatá Praha je mezi pražskými restauracemi můj favorit a vždy jsem byl spokojen.

To dá přece rozum, že ve správné luxusní restauraci musíte trpět hlady, dostat nedochucené jídlo a zaplatit obnos, který se podobá rozpočtu ministerstva obrany. Tak to má být, to je nejlepší kšeft, tam se zákazníci moc rádi vracejí.
Ledaže by ne. Ledaže by tenhle článek by recyklátem hospodských předsudků & tlachů, naprosto nezakotvených v realitě. Kdyby byl autor co k čemu, prozradil by aspoň, kde se tak špatně najedl. Ta schválně: Allegro, La Degustation, Terroir? Pochybuju, opravdu pochybuju; opravdu to působí, jako by si to autor vycucal z prstu. Ale co čekat od člověka, který vaří dle Babicy, že.

Myslim ze jste to trefil presne. Clanek je vymysleny, historce s „pritelem“ by neuveril ani nejvetsi hltac urban legends. Myslim, ze clanek mel byt jakoze vtipny, ale povedl se presne opak a je presne tou trapnou snuskou post-socialistickych hospodskych tlachu a klise. Tohle neni ani na tu nejokurkovatejsi sezonu. Minimalne sefredaktor by to mel videt.

Takovou snusku nesmyslu uz jsem opravdu dlouho necetl. Asi neni nahoda, ze tam neni uvedena jedina informace, ktera by mohla vest k identifikaci daneho podniku – nemam pochyb, ze si to nekdo cele vymyslel. Kola v cene nekolika litru plzenskeho piva, vazne jste me pobavili. Smula, ze kamarad zavolal az kdyz autor v te restauraci sedel a pak uz tam musel zustat, vazne dojemny pribeh.
Tohle by se v nektere z nej prazskych restauraci (nektere uvedl Viktor, napr. Allegro, La Degustation nebo treba Alcron) nejspis nikdy nestalo. Pokud nekdo ma pocit, ze mu dava cisnik najevo pohrdani, byva to vetsinou hlavne v jeho vlastni hlave. V hlave hosta, ktery se neciti v prostredi luxusni restaurace jako ryba ve vode (coz je jiste pochopitelne) a ze sveho vlastniho pocitu nejistoty vini vsechny kolem, tedy hlavne personal.
Pokud nekdo nerozumi jidelnimu listku jiste mu obsluha poradi, ale samozrejme neni na miste mozne vyresit vse. Pokud se jako host nevyznam v zakladni kulinarske terminologii a pouzivani slov jako posirovat nebo blansirovat povazuji za skryty utok na svou inteligenci, tak tam ani nejlepsi cisnik nic nezmuze.

Clanek je oznaceny jako fejeton. Ne reportaz, nebo recenze…

Autor ocividne nebyl v luxusni restauraci, protoze tam se mi neco takoveho jeste nikdy v zivote nestalo. Tohle je mozna predrazena turisticka zradelna na Vaclavaku, kam strizlivy a svepravny konzument nikdy nevkroci.
Takhle spatny a nenavistny clanek o jidle plny paroubkovskych invektiv jsem uz dlouho necetl. Pokud mi nekde nechutnalo, neresim a vickrat tam nejdu. Jak rikaji Americane, „let your dollars vote“. Informacni hodnota clanku je nulova, jidlu autor nerozumi, nezbyva nez mu poprat, aby casem pochopil, o cem haute cuisine je.

Priste nelez kam nepatris a nechovej se jak grand, kdyz to neumis. Jsou veci, ktere nedokazes docenit, kvalitu surovin a zpracovani, cumis jen na cisla a protoze na to nemas, zatemnuje ti to mozek, nebo jeho zbytky prozrane zavisti, jdi na veproknedlo zelo a dej si sest knedli. Abramovic taky nechodi do nadrazniho bufetu, si priste vyber podle toho na co se citis a kde budes mezi svymi ve vnitrni pohode, to, ze neumis odejit z restaurace, kdyz ti neprijde kolega/kamarad a strach z toho, aby to nevypadalo blbe je etalonem prizemnosti a ceske priposranosti, tva hra na granda je idiotstvim, neobratne maskujicim komplexy…ostatne te podeziram, ze sis to cele vymyslel. B-)

He, ty seš taky dobrej. Kvalitu surovin. Fakt dobrej vtip. No každej si to svoje musí nějak obhájit, byť je to sebeblbější, co? Nenosíš i spodky z biopšenice?

Zrovna z takových jako ty mi je na blití a kazí nám pověst. Když nedokážeš být nadvěcí, tak se necpi, kam nepatříš.

Jedl jsem už v několika luxusních (rozuměj kvalitních a dražších) restauracích – přeci jen si z platu chci jednou za čas dopřát něco pro radost – a ani v té nejdražší jsem za plnohodnotnou večeři pro dva (od předkrmu po dezert) nenechal víc než 3 tisíce, včetně vína a tučného tuzéru pro obsluhu. A že bych odcházel nějak neuspokojen se říct nedá. Naopak – z poloviční porce, než jakou bych dostal v závodce, jsem se dokonale najedl bez nutnosti si jídlo dochucovat nebo hojně zapíjet (což je u přesolených blafů ve většině hospod normální)…
Nevím kde autor jedl, ale dobrý podnik to rozhodně nebyl (pokud si celý článek rovnou nevycucal z prstu).

A jen pro doplnění – ty 3 tisíce jsou skutečně strop – většinou se dá vejít do poloviční sumy za jídlo pro dva včetně pití.

ale jistě si z platu z našich daní dopřej večeři za 3.000,–

Pokud chcete vědět, kde se to všechno stalo, tak vás musím zklamat – nikde. Jde prostě o fejeton, inspirovaný vyprávěním a několika zážitky. Někomu to buranství přišlo vtipné a někomu ne (stejně jako v případě „Sám doma“), to je prostě život. Neberte prosím všechno tak vážně :-)

V tom případě se nejedná o fejeton! Dnes se stále snaží dělat žurnalistiku vážně kde kdo. Vypadá to, že někteří stále zůstávájí v džungli 90. let. :-(

Ja bych tenhle „fejeton“ situoval nekam do Dikobrazu z roku 1987. Tak slabe to bylo.