Někdy mohou být zpočátku stahy tak slabé, že je v noci zaspíte, ale jakmile zesílí a intervaly se krátí, rozhodně spát nevydržíte. Jakmile jste si jistá, že stahy se opakují pravidelně po 20 minutách, začnete se připravovat k odjezdu do porodnice. Jste-li prvorodička, máte před sebou ještě několik hodin první doby porodní. Pokud čekáte druhé nebo třetí dítě, bude asi porod probíhat rychleji, protože porodní cesty jsou roztaženy předchozími porody. Pokud vše probíhá normálně, stahy jsou pravidelné a vaše těhotenství bylo bezproblémové, nemusíte nikam spěchat. V klidu počkejte, dokud se nebudou stahy opakovat cca po deseti minutách.
Rodina-vztahy-čekáme-dítě-porodní sál
Je zbytečné přijet do porodnice příliš brzy, ale musíte vzít v úvahu také vzdálenost do porodnice a případnou aktuální dopravní situaci. Rodíte-li po několikáté, vydejte se do porodnice raději se stahy po 15 až 20 minutách. Do porodnice se ale doporučuje odjet i v případě, že děložní stahy dosud nezačaly, a to v případě odtoku plodové vody (do dvou hodin poté) nebo krvácení z rodidel (okamžitě).
Přijetí v porodnici
Po přijetí do porodnice absolvujete přípravu k porodu, která bude začínat „natočením monitoru“. Jedná se o kardiotokografii, s jejíž pomocí se dozvíte, jak pravidelné jsou stahy a zda se miminku dobře daří. Pak bude následovat vnitřní vyšetření, které objasní, jaký je stav děložního hrdla – jestli se zkracuje nebo jestli je už pootevřeno a do jaké míry. Podle těchto vyšetření lékař určí, v jaké fázi porodu se nacházíte a jak dlouho bude asi trvat, než bude miminko na světě. Ve většině našich porodnic zahrnuje stále příprava k porodu i podání klystýru a oholení rodidel. Nic z toho nemusíte absolvovat, ale sdělte to personálu včas.
Rodina-vztahy-čekáme-dítě-porod-1
První doba porodní
Neboli doba otevírací, trvá u prvorodičky 8–12 hodin, u vícerodičky 4–8 hodin. První doba porodní je nejdelší, nejbolestivější a rodičku nejvíc vyčerpává. Při první době musí nejvíce pracovat děloha a vy jí jen pomáháte uvolňováním svalů a správným dýcháním. Děložní hrdlo se otevírá a miminko se snaží zaujmout nejlepší polohu pro průchod porodními cestami. Proto se doporučuje v první době porodní co nejvíce relaxovat, využívat různé relaxační techniky (sprcha, míče, žíněnky, ribstole, závěsná lana, masáž, aromaterapii) k dosažení co největší pohody a pohodlí.
Je nutno si zachovat co nejvíce energie pro druhou dobu porodní – vypuzovací, kdy bude nutno protlačit miminko porodními cestami na svět. Po absolvování přípravy k porodu byste měla mít možnost volně se pohybovat a zkoušet najít polohu, která vám k relaxaci nejvíce vyhovuje. V této době by vám mohl hodně pomoci partner nebo přítelkyně, kteří vás mohou podpírat při uvolňování v dřepu, přidržet míč nebo masírovat záda.
Velkou úlevu v první době porodní přináší teplá voda. Sprchování příjemně teplou vodou pomáhá uvolnit stažené svalstvo. Koupel v teplé vodě zase napomáhá otevírání děložního hrdla.
Koncem první doby porodní budete mít patrně pocit, že to už nevydržíte a musíte začít tlačit. Velmi záleží na tom, do jaké míry je otevřeno děložní hrdlo a jestli je cesta pro miminko volná. V opačném případě se snažte co nejvíc nutkání k tlačení oddálit. Kdybyste totiž s tlačením začala příliš brzy, mohlo by to průběh porodu naopak zpomalit a možná i zkomplikovat.
Druhá doba porodní
Ve chvíli, kdy je děložní hrdlo dostatečně otevřeno, můžete začít tlačit. V této fázi je třeba soustředit všechny síly. Není nejlepší porodit miminko co nejdříve. Pozvolnější tlačení je lepší pro tkáň hráze, která má tak delší čas pro dostatečné roztažení. Hlavička dítěte, která prochází ven jako první, otevírá cestu zbytku těla, protože je největší. Probíhá-li vše normálně, bude za hodinu, u vícerodiček cca za půl hodiny, miminko na světě. V průběhu druhé doby porodní se může stát, že už vykukující vršek hlavičky vklouzne zpět. Je to normální průběh porodu, kterým se nemusíte znepokojovat.
Připravte se na to, že tlak, který budete pociťovat v oblasti poševního vchodu a konečníku, bude opravdu velmi silný, může to být i pálení nebo řezání. To bývá často velmi nepříjemné, ale tento tlak vás nesmí odradit od tlačení ve chvíli, kdy vám to porodní asistentka doporučí. Když se objeví hlavička v poševním vchodu, měl by porodník nebo asistentka rozhodnout, jestli nebude nutný nástřih hráze.
Dnes se porodníci snaží ochránit hráz proti roztržení bez nástřihu. Nástřih je ale nutný v případě použití porodnických kleští nebo při nadprůměrné velikosti dítěte.
Rodina-vztahy-čekáme-dítě-porod-2
Třetí doba porodní
Porod končí odloučením lůžka (placenty) od děložní stěny a jejím porozením. Tato část porodu je nebolestivá, placenta je měkká a její průchod porodními cestami je snadný. Někdy se placenta delší dobu neodlučuje – někteří lékaři ještě nějakou chvíli vyčkají, v mnoha porodnicích často aplikují časně od porodu oxytocin pro rychlejší stažení dělohy a odloučení placenty.
Komplikace při porodu
K problémům může při porodu dojít kdykoliv v jeho průběhu. Na komplikace upozorňují určité znaky – lze čekat problémy při porodu dítěte uloženého v děloze koncem pánevním, při porodu dvojčat, trpí-li rodička diabetem nebo jinou závažnou chorobou. Porod se může v některé fázi zastavit, což znamená riziko pro matku i dítě. V takových případech je nutný zásah lékaře.
Porod koncem pánevním
Porod koncem pánevním je situace, kdy se děťátko rodí napřed zadečkem. Takových případů není mnoho, asi 4 porody ze 100. Bývá komplikovaný, a proto pokud lékař ultrazvukovým vyšetřením před porodem zjistí polohu zadečkem napřed, volí někdy raději porod císařským řezem. V některých případech je možno speciálním cvičením nebo zevními hmaty dítě v děloze pootočit, takové metody však patří do rukou odborníků. Pokud se dítě rodí napřed nožičkami, je císařský řez téměř nevyhnutelný.
Porod s použitím kleští nebo přísavky
Rodina-vztahy-čekáme-dítě-porod-operace
Porodnické kleště nebo přísavka se používají v případě, kdy hrozí plodu nedostatek kyslíku nebo rodička už nemá dostatek sil k aktivní spolupráci při porodu – protlačení miminka porodními cestami. O jejich použití rozhodne vždy lékař na základě okamžité situace. Dítě může mít po použití těchto nástrojů otok na hlavě, ten se však během několika dnů úplně ztratí. Přísavka, neboli vakuumextraktor, má oproti kleštím výhodu v šetrnějším působení na dítě a nezpůsobuje rodičce tak velká porodní poranění jako kleště.
Císařský řez
Císařský řez je operativní zákrok, při němž se plod z dělohy vyjme břišní dutinou. Lékaři k němu přistupují v případě, kdy by normální porod představoval riziko pro matku i dítě. Bývá tomu tak v případě, kdy matka trpěla některým vážným onemocněním už před otěhotněním (cukrovka, onemocnění srdce) a nebo když průběh porodu ohrožuje život dítěte (pupeční šňůra se obtočí kolem krku dítěte nebo se porod z nějakých důvodů zastaví nebo pokud nastaly nějaké nepravidelnosti v činnosti srdce dítěte).
Operace se provádí v celkové narkóze, někdy také při místním znecitlivění, a to hlavně v případě, kdy byla zavedena epidurální analgezie už v průběhu porodu. Rána po císařském řezu se zhojí asi po osmi dnech, takže žena zůstává po zákroku déle hospitalizována. I po porodu císařským řezem může žena donosit další dítě a porodit je normálním způsobem. Záleží na způsobu vedení řezu při provedení operace. Pokud je veden příčně, je možnost dalšího normálního porodu velmi pravděpodobná. Při vedení řezu od pupku dolů (používá se tehdy, když je zapotřebí vyjmout dítě z dělohy velice urgentně) je taková možnost mizivá.
Indukce porodu
Indukce neboli vyvolání porodu je často předmětem sporů – vyvolávat nebo nevyvolávat porod? Nutnost umělého vyvolání porodu se nedá stanovit předem a v některých případech může být jedinou možností, jak porod urychlit a zachránit dítě, které je v tísni. Vyvolání porodu může být provedeno několika způsoby: podáním prostaglandinů, které změkčují a otevírají děložní hrdlo (většinou ve formě poševních čípků), nitrožilní injekcí oxytocinu (to je hormon, který způsobuje děložní kontrakce) nebo protržením plodových obalů (pomocí plastického nástroje s háčkem na konci). Někdy je nutno provést postupně všechny tři kroky. Lékař může přistoupit i k oddělení vaku plodových blan od děložního hrdla (tzv. Hamiltonův hmat), k němuž není zapotřebí žádných léků, jedná se o mechanický zásah.
Dítě v inkubátoru
Inkubátor je zařízení, které předčasně narozeným dětem supluje chybějící pobyt v děloze. Pokud jsou tělesné funkce dítěte dostatečně vyvinuty, poskytuje mu inkubátor pouze stabilní okolní teplotu a dostatek kyslíku. Má-li nějaké potíže, inkubátor může podporovat jeho dýchání, doplňování tekutin a další důležité funkce. Přístroje inkubátoru dítě neustále sledují a v případě jakékoliv změny upozorní zdravotníky. Podle potřeby a stavu dítěte monitorují přístroje inkubátoru pomocí speciálních čidel srdeční činnost, krevní tlak a dýchání. Jestliže je nutné podporovat některé tělesné funkce dítěte, používají se k tomu speciální sondy (dýchání, krmení) nebo například dýchací maska – ventilátor pro podporu dýchání.
ČLÁNKY DO MAILU