Jak probíhá transplantace kostní dřeně

Lidé se někdy domnívají, že darování kostní dřeně bolí, a když se rozhodnou, téměř okamžitě je čeká darování kostní dřeně. Tak to ale není, nejprve jste zařazeni do registru dárců. K zařazení do registru je potřeba kromě splnění vstupních kritérií jen běžný odběr krve. K vlastnímu darování kostní dřeně dochází až v případě, kdy je identifikována vhodná dvojice dárce/pacient.

Na rozdíl od dárcovství krve není u transplantací kostní dřeně důležitá shoda v krevní skupině, ale vhodnost dárce se hodnotí podle deseti tkáňových znaků bílých krvinek. Ty se liší ve světovém i regionálním měřítku. „Dárcem se může stát sourozenec, který od obou rodičů zdědil stejné tkáňové znaky. Většinou je ale třeba hledat dárce mimo rodinu, takového, jehož imunitní systém se příjemci nejvíce podobá,“ říká prof. Petr Sedláček, vedoucí lékař Transplantační jednotky ve FN Motol v Praze.

Jak transplantace probíhá

Transplantace se liší od obecně vžitých představ mnohých lidí. Nejde totiž o chirurgický zákrok, jak by sám název mohl napovídat, netrvá dlouho a nebolí. „Samotný proces transplantace kostní dřeně je bezbolestný, provádí se přímo kapačkou do žíly. U nás trvala samotná transplantace zhruba půl hodiny, protože byl Kryštůfek malé desetikilové miminko,“ říká Michaela Hájková, maminka čtyřletého chlapce. Byl mu sotva jeden rok, když onemocněl juvenilní myelomonocytární leukémií. Ta patří k vzácným poruchám krvetvorby, které nelze léčit jinak než právě transplantací.

Samotná transplantace je tedy prováděna formou nitrožilní infuze. „Buňky cestují krví příjemce. Když se dostanou do kostní dřeně, zachytí se v její struktuře, kde se začnou množit a zrát. Proto musí samotné transplantaci předcházet pečlivá příprava, po které je vlastní krvetvorba příjemce značně potlačena, nebo dokonce zcela zničena,“ vysvětluje prof. Petr Sedláček a pokračuje: „Celý proces je podpořen podáváním přípravků potlačujících obranyschopnost (tzv. imunosupresiva) kvůli snížení rizika, že by transplantované buňky byly odmítnuty vlastním imunitním systémem léčeného dítěte a/nebo by imunitní systém dárce poškodil orgány příjemce.“

Dojde-li po transplantaci kostní dřeně k dostatečnému uchycení dárcovských zárodečných buněk krvetvorby v kostní dřeni, buňky se začnou množit a dozrávat a zhruba po dvou až třech týdnech se zralé krvinky začnou objevovat v krvi. Prof. Petr Sedláček vysvětluje: „Rizikovým obdobím je následujících mnoho měsíců, během kterých si tělo musí zvyknout na cizí imunitní systém, který transplantací získalo. Nesmí mu škodit, ale naopak mu pomáhat při potlačení běžných infekcí a v počáteční fázi i v potlačení či likvidaci leukemických či nádorových buněk, které přežily.“ 

Komu kostní dřeň pomáhá

Transplantace kostní dřeně v současné době vyléčí sedmdesát procent dětí s maligním onemocněním, v případě nenádorových onemocnění je to až osmdesát pět procent. Na pražské Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole lékaři ročně provedou 30–40 transplantací štěpy rodinných či nepříbuzných dárců.

Zachránit život mohou jen lidé do čtyřiceti let

Pokud chcete darovat kostní dřeň, musíte být v dobrém zdravotním stavu, trvale neužívat žádné léky a vážit alespoň 50 kg. 

Do registru v pražském IKEMu můžete vstoupit, je-li vám od osmnácti do čtyřiceti let. Věk dárce je z odborného hlediska velmi důležitý. Čím mladšího totiž lékaři dokáží pro pacienta najít, tím je úspěšnost transplantace vyšší. Lze říct, že každých deset let věku dárce navíc zhoršuje vyhlídku na úspěch transplantace o tři procenta.