Jak reklamovat zubní plombu

21. 2. 2018

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Máte problém se špatně „udělanou“ zubní plombou? Můžete si na lékaře stěžovat či chtít reklamaci? Známe odpovědi.

Nějakou tu zubní plombu má skoro každý. Co když se pokazí krátce po zhotovení, je možné například zubní výplň reklamovat? Existuje nějaká reklamační lhůta či záruční doba? Na tyto i další otázky nám odpoví předseda České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler a Lucie Krausová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Galerie: Bělí si zuby černým uhlím, lékaři to nedoporučují

Roman Šmucler hned zkraje uvádí, že zubní výplň, lidově „plombu“, reklamovat nejde. „Je to lékařské ošetření. To je podobné, jako byste chtěli reklamovat třeba výsledek onkologického ošetření. Lékař musí správně postupovat a to se řeší v případném sporu o finanční náhradu či ve správním řízení. Některá zařízení dobrovolně v rámci marketingu nabízejí jakousi reklamační dobu – má to různou dobu a různé podmínky. Obecně se lékaři snaží vyhovět a stížností je v České republice ve srovnání s Evropou docela málo,“ podotýká Roman Šmucler s tím, že žádná reklamační lhůta či záruční doba na zubní výplně neexistuje.

To potvrzuje i Lucie Krausová z VZP: „Pojem ‚reklamace‘ známe pouze u stomatologických výrobků, kterými jsou například můstky, korunky či zubní protézy, ale nikoliv zubní výplně. Nelze to tedy chápat tak, že na zhotovenou plombu máte záruku ve smyslu spotřebitelské záruky na zakoupený výrobek,“ vysvětluje.

Na lékaře můžete podat stížnost

Jak ale postupovat, pokud pacient s výkonem lékaře není spokojený? Na co má vlastně nárok? „Pokud je pacient nespokojen, vstoupí do jednání s lékařem a podle okolností věc nějak dopadne, typicky dohodou. Případně může pacient podat stížnost na Českou stomatologickou komoru a ta věc prošetří,“ říká Roman Šmucler a dodává, že stížností jsou řádově stovky ročně, potrestaných lékařů asi něco málo přes deset. Stomatologové patří mezi nejméně trestané profese.

Podle Lucie Krausové z VZP však samozřejmě lékař za správné provedení výkonu, tedy zhotovení zubní výplně, odpovídá. Jedná-li se o závažnější případy, je vhodnější podat písemnou stížnost. „Podle zákona o zdravotních službách se stížnost podává poskytovateli zdravotní služby, proti kterému směřuje, tedy nejčastěji samotnému lékaři, nebo vedoucímu zdravotnického zařízení. Pokud pacient s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem,“ sděluje s tím, že na stížnost k České stomatologické komoře VZP odkazuje své klienty v případě, že mají námitky či výtky k pochybení zubaře nebo na neetické jednání. „Občas nějakou stížnost obdržíme, avšak zpravidla se jedná o větší a nákladnější zákroky, než je zhotovení zubní plomby,“ dodává Lucie Krausová. Fakticky má smysl spíše stížnost k České stomatologické komoře, která má aparát v každém okrese a nezávislé znalce. Kraje nic takového nemají a víceméně závisí na ČSK.

Lékař musí opravu provést na vlastní náklady

Co se stane, pokud pacient, který nebyl spokojený s prací svého stomatologa, přejde k jinému lékaři? „V takovém případě se může poškození pacienta řešit i po přestupu k jinému lékaři,“ říká Roman Šmucler. „V případě, že lékař bude pacientovi provádět opravu zubní výplně z toho důvodu, že ji předtím provedl nekvalitně, měl by tak samozřejmě učinit na vlastní náklady. Lékař by měl vždy pacientovi pro opravu doporučit takový materiál, který bude nejvhodnější vzhledem k aktuálnímu stavu zubu, i s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu pacienta. Pacientovi by měl před provedením výkonu vysvětlit, co mu bude konkrétně provádět a proč,“ dodává k tomu zástupkyně VZP.

Galerie: Bílá plomba vyžaduje absolutní sucho, jediná kapka sliny vadí

Jak už bylo řečeno v úvodu, „záruka“ na konkrétní plombu neexistuje. „Toliko zdravotní pojišťovny hradí výplň jednou ročně. Tedy ke ‚spokojenosti‘ pojišťoven stačí, když ‚vypadne‘ až za třináct měsíců. Pojišťovny nemají peníze na zaplacení kvalitní práce, tak to prostě je,“ říká prezident České stomatologické komory.

Podepište s lékařem léčebný plán

A jak je to s kvalitou výplně při její opravě? Pokud má pacient drahou plombu, může jí stomatolog v rámci opravy „zaplácnout“ něčím levnějším, a jak to případně pacient pozná? Podle Romana Šmuclera je ideální mít s lékařem podepsaný léčebný plán, podle kterého musí doktor postupovat a nemůže použít bez souhlasu pacienta cokoli jiného.

„Pacient s lékařem může uzavřít smlouvu, která všechny tyto možné problémy popisuje. To, zda lékař pro zhotovení výplně použil skutečně ten materiál, na kterém se s pacientem dohodli, nemá běžný pacient prakticky možnost poznat, vyjma rozdílu mezi amalgámovou a tzv. bílou plombou, kde lze rozdíl poznat i pouhým laickým pohledem. Druh použitého materiálu by mohl posoudit jedině odborník, nejlépe znalec v oboru,“ dodává zástupkyně VZP.

Odborná spolupráce:

Lucie Krausová

Tiskové centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).


Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.

Zubní lékař se specializací na laserovou a estetickou medicínu. Prezident České stomatologické komory. Působí na Stomatologické klinice 1. LF UK Praha, majitel centra laserové a estetické medicíny Asklepion.

Autor článku

Novinář, který stál u začátku i konce projektu Naše adresa. Byl editorem v Deníku, regionálním redaktorem i hudebním publicistou. V současné době spolupracuje na různých PR zakázkách a externě píše do několika médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).