Podle průzkumu je skoro desetina Čechů ochotna půjčit si na jídlo, více než třetina šetří nákupem méně kvalitních potravin. Je to nutné? Jak se u nás změnily ceny potravin?
Přehled vývoje cen potravin v období let 2010–2014:
Téměř čtvrtina respondentů výzkumu, který provedla agentura YouGov mezi zákazníky společnosti Provident Financial v České republice, uvedla, že zvyšování výdajů za jídlo se podílí nejvyšší měrou na růstu běžných výdajů jejich domácnosti. Ve snaze výdaje srazit se 60 % dotázaných pokouší s jídlem lépe hospodařit, tedy co nejméně plýtvat a vyhazovat. Další variantou je nákup lacinějších potravin (49 %). 35 % lidí uvedlo, že šetří nákupem méně kvalitních potravin. Jen pětina respondentů nakupuje jídla méně. Čtvrtina na potravinách ani přes zvýšení ceny nešetří, úspory hledají v jiných výdajích.
Dlouhodobý vývoj cen potravin nelze ilustrovat pravidelně stoupající křivkou. Občas jde cena některé potraviny z různých důvodů prudce nahoru (někdy i dolů), jako třeba u vajec v roce 2012. Návrat na předchozí úroveň pak může například při meziročním porovnání působit jako zlevnění. Opět je to vidět na vejcích, kdy sice oproti loňskému lednu máme vajíčka o pětikorunu na deset kusů levnější, v porovnání s lednem 2010 však o 10 % dražší.
2010–2014: Zdražily skoro všechny potraviny
Z porovnání průměrných cen v ČR v jednom lednovém týdnu mezi roky 2010 a 2014 je zřejmé, že výrazně nejvíce podražily brambory, o plných 70 %. O 67 % se zvedla cena hladké mouky. Vzhledem k její ceně kolem třinácti korun za kilo se tento nárůst možná při nákupu nezdá tak výrazný jako u další položky v žebříčku – cena másla od ledna 2010 vzrostla skoro o polovinu (o 47 %).
Jen o trochu lépe jsou na tom další mléčné výrobky: eidam je dražší o 39 %, bílé jogurty o 37 % a samotné mléko o čtvrtinu.
Z masa a uzenin nejvíce podražilo hovězí (17,8 %), u vepřové pečeně stoupla cena o 13,3 %, šunkový salám koupíte dráž o 9,2 %.
Na cenu jablek si zákazníci stěžují pravidelně. Největší skok byl mezi lety 2010 a 2011, kdy kilo jablek zdražilo o 4,50 Kč, celkový nárůst oproti lednu 2010 je přitom už více než 30%.
Oproti předchozím dvěma letům sice zlevnilo bílé pečivo – ale opět ve srovnání s rokem 2010 máme dnes housky a rohlíky o více než 20 % dražší.
Jedinou sledovanou položkou, která naopak zlevnila, byť minimálně (o 1,6 %), jsou pomeranče. Svoji hodnotu si plus minus drží rýže, stabilní cenu má také mrkev (nárůst o 1,2 %).
Český statistický úřad sleduje spotřebitelské ceny vybraných potravin v jednotlivých krajích. Uvedené ceny jsou vždy za lednový týden daného roku průměrně za celou ČR (v Kč za jednotku).
Výdaje za jídlo i jejich stoupající cenu vnímáme velmi citlivě a prý také poněkud zkresleně, tvrdí ekonomové. Není divu, výdaje na potraviny jsou podle statistiků na druhém místě z celkového rozpočtu domácností (vedou náklady na bydlení), za jídlo dáme v průměru necelých 15 procent výplaty.
Řešení v podobě nákupu laciných a nekvalitních potravin a nevhodné složení stravy pak bohužel vede ke zdravotním problémům či obezitě.
Čtěte dále: Nejlevnější nákup: stojí nám to za to?
ČLÁNKY DO MAILU