Jednou z možných problematických etap ve vývoji kojenců a batolat je růst tzv. mléčného chrupu. Potrápí jak samotné dítě, tak i jeho rodiče. Bezesných nocí vás nezbavíme, ale poradíme, jak dítěti s bolestí ulevit. Radili jsme se se stomatoložkou Ilonou Ludvíkovou, která přidala i příklady ze své praxe.
Když se zoubky klubou, děti se kysele potí
„Když k nám přijde maminka po šestinedělí, tak je obvykle velmi spokojená, zvládly žloutenku, dobře kojí, miminko je klidné, hezky spí, ale pak po nějaké době maminka zvedne telefon znovu a hlásí nám výrazné změny. Miminko je podrážděné, neklidné, špatně spí, často se budí. To je první znamení toho, že se začínají prořezávat první mléčné zoubky,“ popisuje klasickou situaci ze své praxe Ilona Ludvíková, která si do své ordinace nezve maminky s dětmi až s prvním zoubkem, jak je obvyklé, ale hned po šestinedělí.
K častým příznakům růstu zubů patří pláč, podrážděnost, větší slinění, dítě má tendenci strkat si do úst prsty, případně rozličné věci, například své hračky. Často se stane, že dítě ztratí chuť k jídlu, má jednu tvář zarudlou, druhou bledou, dáseň kolem klubajícího se zubu je nateklá, měkká a tmavá. Dítě může mít zvýšenou teplotu, kysele se potí na hlavičce, a dokonce může trpět i průjmy a nadýmáním.
„Děti v době prořezávání zoubků také mohou přestat jíst, specialisté jsou na to kluci. Měla jsem malého pacienta, který dokonce tři čtyři dny vůbec nejedl, jen pil, k tomu měl vysoké teploty. Několikrát kvůli tomu dokonce skončil v nemocnici, než bylo konziliárně uzavřeno, že jde o syndrom prořezávání zoubků,“ popisuje stomatoložka. Ale obvykle to tak dramatické nebývá.
Varhánkové zoubky měl každý z nás. Ne bezdůvodně
První se začínají prořezávat řezáky, kolem půl roku věku miminka. Dáseň zduří a dítě sliní. „V této době je nejužitečnější provádět u dítěte masáže prstem namočeným v bio kokosovém oleji, aby to klouzalo. Mechanická masáž pomáhá prorazit zoubku přes dáseň,“ radí stomatoložka. Záleží, jak silná vrstva dásně zoubek čeká a jak ostré má dítě zoubky. Je to opět individuální. To, že vykukující zoubek je samý varhánek, má svůj důvod – aby se mohl lépe a rychleji prořezat. Časem se zaoblí.
Zuby se klubou od třech měsíců do tří let
Růst zoubků začíná u dětí kolem třetího měsíce věku a v různých intervalech pokračuje až do třicátého, třiatřicátého měsíce věku dítěte. Ale je to individuální; zatímco Anička od sousedů může mít v půlroce už čtyři zoubky, váš malý Tomášek ve stejném věku nemusí mít zoubek žádný. Tohle není důvod k panice. „Maminky se často porovnávají, ale já trvám na tom, že rentgen není třeba, není extrémní výjimkou, že na první zoubek čekám i dvanáct měsíců,“ upozorňuje Ilona Ludvíková, nicméně dodává, že kdo na svůj první zoubek čeká déle, ten má nástup erupce nepříjemnější. Přičemž jde zejména o chlapce.
Řezáky
Zhruba do dvou měsíců po erupci prvních řezáků se začnou klubat řezáky horní a potom boční. „Je důležité sledovat mezi horními řezáky mezeru, tzv. opičí mezeru, která by měla mít polovinu šířky zubu, aby měly následně stálé zuby dostatek místa a nekřížily se. Když mají děti tyto zoubky v kontaktu, jsou adepty na rovnátka. Jsem tedy na číhané, a když se vyměňuje chrup, odesílám k ortodontistovi,“ popisuje situace ze své rodinné praxe stomatoložka.
Stoličky
Kolem jednoho roku se na svět prořezávají dolní stoličky a o dva měsíce později horní stoličky. A právě v tomto věku u poloviny dětí začínají větší bolesti. „Měla jsem pacienta, jehož prořezávání zubů probíhalo tak, že se mu vytvořil na dásni krevní výron, velká fialová boule, kterou bylo třeba vypunktovat, až pak teprve zub prorazil. Takhle to pak probíhalo u každého nového zubu. V rámci prořezávání stálého chrupu vše ale probíhalo standardně. Naštěstí jsem takový případ za celou svojí třicetiletou kariéru zažila jen jednou,“ uvádí stomatoložka.
Špičáky
Kolem sedmnáctého měsíce dochází k růstu špičáků. Navzdory tomu, že by tento špičatý zub mohl být považován za ten, který nejsnáze prorazí a děti tak při růstu nejméně trápí, není to pravda. „Zatímco předchozí zuby nemusely u dítěte způsobit žádné větší bolesti nebo teploty, špičáky to dítěti mohou nepěkně vynahradit. Jsou to specifické zuby, které jsou hojně spojené s nervovým systémem do značné výšky, často se jim říká oční zuby, neboť bolest při jejich růstu může vystřelovat až do očí,“ uvádí Ilona Ludvíková.
Kalendář růstu mléčných zubů
- Řezáky: 6.–16. měsíc, celkem 8 řezáků. Řezáky slouží k ukusování potravy.
- První stoličky: 13.–24. měsíc, celkem 4 stoličky. Slouží k rozmělňování a drcení potravy.
- Špičáky: 16.–23. měsíc, celkem 4 špičáky. Jsou velmi pevné a slouží k trhání potravy.
- Druhé stoličky: 23.–33. měsíc, celkem 4 druhé stoličky.
Zuby se začínají prořezávat zhruba mezi 6. a 16. měsícem věku dítěte.
Každý zub se prořezává přibližně 8 dní.
Dítě bude mít všech 20 mléčných zubů kolem 3. roku života.
Ve třiceti měsících by mělo mít dítě kompletní mléčný chrup o dvaceti zoubcích: zadní stoličky, přední stoličky, špičáky, čtyři řezáky nahoře a to samé v dolní čelisti. „Pokud ohlásíme u dítěte kompletní mléčný chrup, tak si i s maminkou oddechneme, protože nastává období klidu. Chodí spolu na pohodové kontroly, kdy dítěti čistím zoubky, povozím ho na křesle a jen ho zvykám na to, že vstupuji do jeho dutiny ústní. Což je velmi důležité, aby v případě prvního zákroku pro něj nebyl zákrok traumatizující,“ popisuje přístup k dětskému pacientovi stomatoložka.
Jak zmírnit bolest při růstu zubů
Prostředků, jak potíže mírnit, je celá řada. Některé z nich jsou, dalo by se říct, intuitivní. Lze využít jemných masáží tváří či dásní, které uleví od bolesti. Téhož lze docílit i chladivými obklady. Na řadu můžou přijít i různé pomůcky. Toho, že dítě má tendenci do všeho kousat, lze využít. Existují třeba gelová kousátka, která je navíc možno předem vychladit. Pokud tak činíme, musíme dávat pozor, aby byl gel sice chladný, ne však zmrzlý. Předejdeme tak možnému poranění dásní.
Tomu, zda mají kousátka výčnělky malé, nebo velké, není podle lékařky třeba věnovat pozornost. Spíš při nákupu sledujte, jaké kousátko na jaké zoubky vybíráte. „Pro první zoubky jsou vhodná kousátka s tzv. vestibulární clonou, vypadají jako dudlíky, dítě si je nemůže strčit moc hluboko do pusinky, takže se nenadavuje, a přitom si pořeší potíže v přední oblasti úst,“ radí Ilona Ludvíková. Pořídit ale můžete i kousátka, která si děti mohou kousat v oblasti stoliček.
Pokud je dítěti více než šest měsíců, můžete mu ke kousání podat i mrkvičku. Dobře působí na trávení, které bývá často zrychlené, na růst zoubků a na vývoj kostí. V pozdějším věku není na škodu suchá kůrka chleba.
Čím ulevit dítěti při růstu zoubků:
- chladivými obklady,
- vhodnými kousátky,
- od půl roku mrkvičkou nebo suchým chlebem,
- gely na prořezávání zoubků – ne všechny jsou vhodné,
- homeopatickými přípravky, nově je na trhu homeopatický roztok v jednorázových obalech.
Ne všechny gely jsou vhodné
Dalšími prostředky jsou léčivé přípravky na bázi lokálního účinku. U nich je zapotřebí dobře si přečíst příbalový leták a dbát pokynů výrobce, protože mohou mít četná omezení. Využít se také dají kosmetické přípravky anebo homeopatické léčivé přípravky. Asi tři měsíce je na českém trhu homeopatický léčivý přípravek ve formě roztoku, který obsahuje tři složky rostlinného původu v homeopatickém ředění. Jeho deviza spočívá v přívětivé aplikaci a neutrální chuti. Stačí jen kamkoliv do úst miminka nadávkovat obsah jednorázového obalu.
Sáhnete-li po gelech na prořezávání zoubků z lékárny, čtěte jejich složení. „Obsahují dezinfekční složku, která narušuje mikroflóru, a lokální anestetikum, které my zubaři nemáme rádi. Snižuje totiž do budoucna citlivost populace vůči anestezii, já pak musím dávat dvojnásobnou dávku anestetik oproti době před třiceti lety, kdy jsem se stomatologií začínala. Další nebezpečí je, že když děti tento gel polknou, zmrtví si místo, kde se kříží trávicí cesty s dýchacími, a jídlo může zatéct do hrtanu, do plic. Je zde riziko komplikací,“ varuje stomatoložka s tím, že doufá, že těmto gelům brzy odzvoní.
V 1994 promovala v oboru stomatologie a v roce 1996 v oboru všeobecné lékařství, o šest let později absolvovala francouzskou homeopatickou školu CEDH. Nyní pracuje jako stomatoložka a současně se věnuje homeopatickému poradenství a přednáškám pro budoucí stomatology. Je autorkou dvou knížek o homeopatii.