Jak se chránit před zásahem bleskem?

Typická situace: sami na horském hřebeni

Nevím proč, ale bouřky mě odmalička přitahují. Rád se dívám na blesky, poslouchám hřmění hromu, a to všechno pokud možno přímo venku pod holým nebem. Jsem zkrátka ideální terč pro blesk – na rozdíl od mé sestry, která každou bouřku prožije nejlépe v místnosti bez oken, absolutně zvukově izolované od okolního světa (podobně jako to mívají někteří psi). Sám se vlastně divím, že mě ještě nějaký blesk nesejmul. Možností bylo už několik, a asi nejblíže smrtelnému výboji jsem byl před lety v rumunském pohoří Fagaraš.

Chytne-li vás nečekaně bouřka na horském hřebeni ve více než dvou tisících metrů nad mořem, kde není nic kromě kamení a sporadického travního porostu, nemáte příliš na vybranou. Blesky hledají nejvyšší body a těmi můžete být klidně vy. Utíkat před bouřkou je nebezpečné, tím spíš si vás blesk najde. Stát na místě taky není zrovna ideální. Sedět už vůbec ne. Staré zálesácké rady udávají jediné řešení: zalehnout na zem, pokud možno do nějaké prohlubně, aby ani kousek těla nevyčníval nad rovný povrch země. V tomto místě setrvat až do chvíle, než se bouře vzdálí alespoň deset kilometrů od vás. Jak to poznáte? Podle toho, že mezi blesknutím a hromem dokážete napočítat alespoň do třiceti.

Dřepnutí nebo klenutí před bleskem nechrání

Jakmile vás bouřka překvapí na otevřeném hřebeni, bývá hledání jakékoli prohlubně pro zalehnutí samo o sobě také nebezpečné. MUDr. Edvard Ehler, CSc. z Neurologické kliniky Pardubické krajské nemocnice radí nejprve počkat na místě, a jakmile blesk uhodí poblíž, rychle se přesunout. Podle dlouhodobých propočtů totiž blesk zpravidla po následující tři minuty do stejného místa neuhodí. Při hledání prohlubně však myslete na to, že by nemělo jít o potok nebo louži, protože po vodě se výboj blesku přenáší i na zemi a lehce by vás mohl zasáhnout.

Ehler byl před patnácti lety účastníkem mezinárodní odborné konference na téma bouřek a blesků ve Francii, kde došlo k vyvrácení několika zažitých mýtů. Profesor Kitagawa z japonského Ústředí ochrany před bleskem tu například na základě průzkumu 63 lidí zasažených bleskem konstatoval, že poklek nebo dřep rozhodně nejsou nejbezpečnější polohou při bouři, protože mohou usnadnit boční zásah bleskem. Pláštěnky, folie ani gumové holínky prý proti blesku nechrání a neuzemňují, při přímém zásahu bleskem jsou takřka na nic. Přímo zasažený člověk v 80 % případů umírá, ve zbylých 20 % dochází k těžkému poranění s možností trvalých následků.

Jak daleko stát v bouři od stromu?

Kitagawa dělí zásahy člověka bleskem na čtyři základní typy: přímý, boční, rozvětvený a zásah uvnitř budovy nebo jeskyně. Rozvětvený typ zásahu může poranit nebo zabít několik lidí najednou. Při přímém zásahu bývá minimálně jeden z postižených raněn smrtelně nebo velmi těžce. Podle Kitagawy je nesmysl před bouří odhazovat kovové předměty, protože ty samy o sobě blesky nepřitahují. Pokud ale dojde k zásahu bleskem a člověk má na těle něco kovového, zhorší to popáleniny na těle. Vyloženě nebezpečné je držení kovových (případně jiných) předmětů, které jsou vyšší než člověk, protože ty mohou během bouře působit jako hromosvod. Může jít o vidle, hrábě, nebo třeba lyže. Takové předměty je dobré opravdu během bouřky odhodit.

Víc než pohyb v otevřeném terénu je při bouřce nebezpečné setrvání v blízkosti vysokých předmětů, které nejsou zajištěny hromosvodem, jako jsou stromy, různé skály, chatrče a sloupy. Člověk by od nich měl stát nejméně dva metry daleko, ale ještě lépe dál. Takzvaná „bezpečná zóna“ se rovná poloměru okolo vysokého předmětu, který je stejně dlouhý, jak je tento předmět vysoký. Zemní proud, který vznikne svodem blesku po předmětu, do kterého udeřil, přímo na zem, na které stojí člověk, by podle profesora Kitagawqy neměl být tak nebezpečný, pakliže se v okolí nedrží voda. V opačném případě působí voda jako vodič a může zabíjet, jako se to stalo o tomto víkendu v Jeseníkách.

Blesky mohou zabíjet i v domácnosti

Japonský úřad zjistil, že asi desetina blesků se větví a může způsobit několikanásobný zásah. To je nebezpečné především na místech, kde se shlukuje větší počet lidí: na sportovních stadionech, hudebních festivalech a podobně. V takových místech je nejlepší v případě bouřky odejít do uzavřené budovy s hromosvodem, případně se zavřít do auta nebo autobusu. Ve volném prostranství hrozí zásah bleskem, jako se to stalo již nesčetněkrát při různých fotbalových utkáních.

Výboje blesku mohou poranit nebo zabít i člověka uvnitř domu, a to i tam, kde je řádně nainstalovaný hromosvod. Nebezpečné jsou především televizní antény, zvlášť když jsou umístěné na střeše výš než samotný hromosvod. Proto se vyplatí před bouří vypojit televizor jak z elektrické sítě, tak odpojit kabel od antény. Během posledních týdnů mám hlášeno několik případů, kdy byly zcela zničeny nové televizory, a to i přímo v Praze, říká Jaroslav Jiruš, odborník na montování a úpravu televizních antén. Pražská záchranní služba však podle mluvčí Jiřiny Ernestové nepamatuje, že by za poslední dva roky ošetřovala pacienta zasaženého bleskem.

Obecně je lepší nezdržovat se během bouře poblíž elektrických spotřebičů, pokud jsou pod proudem. Nejnebezpečnější bývají právě televizory, ale také počítače. Je lepší přijít o nový televizor než o život.

Jak se chovat při bouři:

• Zůstat v chráněných prostorech (domy, autobusy, vlaky, auta) nebo v chráněné zóně o poloměru výšky vysokých předmětů s hromosvodem.

• V otevřeném terénu vyhledat nejbližší prohlubeň a rychle se do ní přesunout. Pro přesun – po zásahu do blízkosti snad po tři minuty do této lokality znovu neuhodí. 

• Nepohybovat se s většími kovovými předměty, které vás převyšují. Působí totiž jako hromosvod.

• Neskrývat se pod stromy a jinými vyvýšenými předměty, které nemají hromosvod (skalní převisy, apod.). Nestát v blízkosti sloupů nebo elektrického vedení.

• V domě nepoužívat žádný elektrospotřebič, nemýt si ruce vodou z vodovodu, nesprchovat se, netelefonovat pevnou linkou, nepracovat s počítačem.

• V horách opustit hřebeny a vrcholky, snažit se dostat co nejníže. 

• Neschovávat se do jeskyně – blesk může udeřit do vchodu a sklouznout dovnitř.

• Nekoupat se, nebýt vůbec ve styku s vodou (venku ani uvnitř domů).

• Při zásahu člověka ihned začít s jeho resuscitací. 

• V cestě terénem nepokračovat, dokud se bouře nevzdálí 10 km (napočítáte-li do 30 od blesknutí po úder hromu).

• Před cestou sledovat předpověď počasí a přizpůsobit se jeho podmínkám. 

Během bouřky se nesprchujte a nesurfujte po internetu

Rizikový je také jakýkoli kontakt s vodou. Například mytí rukou vodou z vodovodu nebo sprchování během bouřky. Totéž platí o práci na počítači, pokud je zapojený do elektrické sítě. Jste-li venku v horách a chcete se před bouří schovat v jeskyni, není to dobrý nápad. Francouzský profesor Choppy studoval nehody způsobené blesky v jeskyních v Pyrenejích a zjistil, že v turisticky oblíbených lokalitách dochází k poměrně častým úrazům způsobeným bleskem. Stačí, aby blesk uhodil do ústí jeskyně, která je propojena s dalšími šachtami a cirkuluje v ní vzduch. Elektrický výboj sjede dovnitř a uhodí do kovových lan, drátů a zábradlí, která slouží ve vlhkém prostředí návštěvníkům k lepšímu pohybu. Zároveň jsou ale vynikajícím vodičem. 

Ve vlhkých prostorách jeskyní si nemůže být člověk jistý životem do dvou metrů od stěn a stropu. Do takové vzdálenosti může být turista nebo geolog zasažen zemním proudem. Obecně tedy platí, že během bouřek je lepší se jeskyním, ale i skalním převisům, vyhnout.

První pomoc při zásahu bleskem

Jak se zachovat v případě, že do člověka ve vaší blízkosti uhodil blesk? Okamžitě telefonujte rychlou záchrannou službu (155) nebo složky integrovaného záchranného systému (112). Při zásahu většího počtu lidí ošetřujte nejprve ty, kteří na tom jsou nejhůře. Nejprve musíte postiženého nebo postižené odtáhnout do bezpečí, aby blesk neuhodil i do vás. Poraněného položte na přikrývku a pokud nenahmatáte puls, okamžitě začněte s masáží srdce a umělým dýcháním (návod najdete v našem speciálu Zásady první pomoci). S oživováním pokračujte až do chvíle, než dorazí lékaři.