Poruchami příjmu potravy (dále jen PPP) trpí častěji ženy. Nevyhýbají se ale ani mužům. Přestože je velmi těžké určit přesné statistiky, odhaduje se, že muži tvoří až deset procent všech nemocných.
Perfekcionismus a vygradované emoce
Anorektičky bývají většinou ženy a dívky (nebo i chlapci) se sklonem k perfekcionismu. Mohou to být výborné studentky, ambiciózní a velmi inteligentní ženy, které za každou cenu chtějí podávat ty nejlepší výsledky a být „dokonalé“.
Bulimie a záchvatovité přejídání častěji potkává emočně labilní osoby. Tak jako se nechávají strhnout vlnami svých emocí, strhává je i jejich nemoc.
Galerie: Chtějí být jako Ken a Barbie. Končí jako trosky
K léčbě nelze přinutit
Statistiky nemocných jsou nepřesné i proto, že se velmi často léčit vůbec nechtějí. „Ty holky mi sem prostě samy nepřijdou. A pokud je k tomu donutí například rodiče, přijdou jednou nebo dvakrát a spadnou do toho znovu,“ říká psycholožka Štěpánka Havlíková. „V případě anorexie to vypadá třeba tak, že holka zkolabuje a skončí se třiceti kily na kapačkách. Po návratu z nemocnice začne zase hladovět,“ dodává. Přinutit někoho, aby se léčil, je nemožné. „Jakmile je navíc pacientka starší osmnácti let, rozhoduje o svém zdraví či nemoci sama,“ varuje psycholožka.
Uzdravení je v hlavě. Přiznat si svoji nemoc je prvním krokem k tomu, aby se člověk uzdravil. Tím druhým je možnost mít se komu svěřit. „Není nutné chodit hned za prvním psychologem, kterého najdete na internetu. Pokud nechcete řešit svůj problém s rodiči, můžete se svěřit třeba vychovatelce na internátu, učitelce nebo nějaké starší kamarádce, které věříte,“ radí Štěpánka Havlíková.
TIP serveru Vitalia.cz: Závislí na hubnutí: Čím jsou hubenější, tím víc si sami sebe váží
Jaká léčba funguje? PPP jsou specifická onemocnění, neexistuje univerzální rada pro každého. Někomu stačí konzultace s psychologem, jiný musí projít složitou hlubinnou terapií. Vždy záleží na konkrétním pacientovi i na jeho odhodlání se nemoci postavit. Protože se ale jedná o psychické onemocnění, nestačí často ani silná vůle a nemoc se vrací.
Krizové situace vs. dlouhodobá léčba
V akutních případech může pacientům hodně pomoci i telefonická pomoc (odkazy na důležité nonstop poradny uvádíme na konci textu). Jestliže se ale pacient rozhodne pro dlouhodobou spolupráci s odborníkem, měl by si dobře vybírat.
„Zjistěte si odbornost, dosažené vzdělání a zkušenosti člověka, od kterého čekáte pomoc. Spousta lidí si myslí, že když vystudují psychologii a přidají nějaký speciální výcvik, mohou hned pomáhat ostatním, tak to ale není,“ varuje Štěpánka Havlíková. Důležité jsou také vzájemné sympatie a důvěra. Ani sebelepší terapeut nám nemůže pomoci, pokud se v jeho společnosti necítíme dobře.
Jsem zdravá… a co dál?
Léčba PPP je běh na nesmírně dlouhou trať. Nezřídka má i mnoho let vyléčený člověk nezvratně narušenou psychiku a (nejen) v otázkách konzumace potravin nefunguje „normálně“.
Jakákoli porucha příjmu potravy je určitá forma závislosti. Pacient často doživotně balancuje na hraně, ze které může kdykoli spadnout.
Zn. Ideál
Autorka článku pořádá preventivní přednášky pro rodiče i děti. Otevřeně mluví o bulimii, kterou trpěla více než osm let, o tom, co nemoci předcházelo, i o tom, že život po vyléčení už nemusí být úplně „normální“ (vyléčený člověk se doživotně pohybuje na hraně, ze které může kdykoli spadnout, PPP nezřídka odstartují další závislosti nebo psychické problémy apod.). Informuje o konkrétních možnostech pomoci, spolupracuje s odborníky, kteří jsou často na přednáškách také přítomní. Myšlenkou programu je „Vyprávět ten příběh, aby jej ostatní nemuseli žít“. Více informací a kontakt na www.facebook.com/zn.ideal nebo e-mailu zn.ideal@gmail.com.
První pomoc
Centrum Anabell – Specializuje se na poruchy příjmu potravy a nabízí i krizovou telefonickou pomoc, která ale není nepřetržitá (úterý 9–16, středa 9–12, čtvrtek 9–16). Telefon 848 200 210 nebo 774 467 293)
Linka bezpečí – Funguje 24 hodin denně, určená hlavně pro děti a studenty do 26 let. Přestože se nezaměřuje jen na PPP, kontaktní pracovníci by měli umět vyslechnout. To je v krizové situaci hodně důležité. Telefon: 116 111
Krizové centrum RIAPS – non-stop
Telefon: 222 586 768, 222 582 151
Pražská linka důvěry – non-stop krizová linka
Telefon: 222 580 697
Krizové centrum při FN Brno-Bohunice
Telefon: 532 232 078, provozní doba: non-stop
Odborná spolupráce:
PhDr. Mgr. Štěpánka Havlíková
klinický psycholog
V roce 1993 promovala na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde vystudovala pedagogiku a psychologii, jednooborovou psychologii se zaměřením na klinickou psychologii dokončila v roce 1996 tamtéž. Absolvovala mimo jiné psychoterapeutický výcvik ve Vídni. Kromě klinické praxe se zaměřuje i na psychoterapii, soudní znaleckou činnost a dopravní psychologii.
ČLÁNKY DO MAILU