Kameny, které lidé často mají ve žlučníku, se roky nemusí nijak projevovat. Mohou však také způsobit akutní či chronický zánět žlučníku. Drobné kamínky mohou dokonce projít žlučovodem do střeva a být tak vyloučeny stolicí.
Žlučník
Malý orgán nacházející se pod játry na pravé straně břicha. Je součástí trávicí soustavy a jeho hlavní funkcí je skladování a koncentrace žluči. Nejčastější příčinou onemocnění žlučníku a žlučových cest jsou žlučové kameny.
Zánět žlučníku mívá neurčité příznaky jako nechutenství a občasnou nevolnost. Žlučníková kolika (biliární kolika) je stav, který vzniká v důsledku zablokování žlučovodů kameny nebo i jinými překážkami. To může vést k bolestem, zažívacím obtížím a dalším zdravotním komplikacím. Žlučník ale mohou postihnout i další onemocnění, jako je například zánět nitrojaterních žlučovodů či nádory žlučníku a žlučových cest.
Jak se projevuje žlučníková kolika?
Biliární kolika, známá také jako žlučníkový záchvat, se projevuje náhlou intenzivní bolestí v pravém podžebří, která často vystřeluje do zad nebo pod pravou lopatku. Typickými doprovodnými příznaky jsou křeče, nevolnost a zvracení. V těžších případech může dojít k rozvoji zánětu žlučníku, který se projevuje horečkou, zimnicí, třesavkou a celkovým zhoršením zdravotního stavu.
Pokud zánět postoupí, může způsobit zánět pobřišnice nebo celkovou sepsi. Při delším zablokování odtoku žluči do střeva vzniká žloutenka – žluté zbarvení očního bělma a pokožky. Další možnou závažnou komplikací je vznik akutního zánětu slinivky břišní.
Záchvaty žlučníkové bolesti obvykle trvají několik minut až hodin, často se objevují v noci a bývají vyvolány konzumací tučných, těžkých nebo dráždivých jídel. U některých jedinců mohou být spouštěčem specifické potraviny, jako je česnek, cibule nebo alkohol, ale také stres nebo fyzická námaha,
vyjmenovává mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Trápí vás potíže se žlučníkem?
Jaké jsou příčiny žlučníkové koliky?
Příčinou mohou být žlučové kameny, které se doposud nijak neprojevovaly. Riziko vzniku kamenů zvyšuje nevhodná životospráva, zejména dieta bohatá na tuky. Svou roli zde hrají i genetické faktory.
Vyšší riziko mají ženy, osoby starší 40 let a těhotné ženy, u nichž hormonální změny zvyšují pravděpodobnost tvorby kamenů a tím i žlučníkových záchvatů. Mezi další faktory patří cukrovka, rychlý úbytek hmotnosti, nedostatek pohybu, stres nebo užívání některých léků, například antikoncepce.
Jaké se léčí žlučníková kolika?
Léčba se odvíjí od příčiny a závažnosti příznaků. U lehčích záchvatů lze podrážděný žlučník zklidnit pomocí léků proti bolesti a léků uvolňujících stahy žlučníku v kombinaci s dietou. Správnou funkci žlučníku mohou podpořit bylinkové čaje. Někdy pomůže úlevová poloha, například ulehnutí do klubíčka. V případě, že žlučníkový záchvat doprovází velké bolesti, je nezbytné ihned vyhledat lékařskou pomoc. Během závažné formy žlučníkové koliky se nedoporučuje konzumovat žádné jídlo a pití.
Diagnostika žlučníkové koliky zahrnuje několik kroků. Lékař obvykle nejprve zahájí s pacientem rozhovor, aby zhodnotil příznaky a identifikoval možné rizikové faktory na základě historie jeho zdravotního stavu. Při následném fyzikálním vyšetření lze zvětšený nebo podrážděný žlučník odhalit pohmatem. Tento postup může být pro pacienta mírně nepříjemný, zvláště pokud je žlučník zanícený.
K potvrzení diagnózy se provádí odběr krve a používají různé zobrazovací metody, například ultrazvuk, který umožňuje odhalit přítomnost žlučových kamenů či zánět žlučníku. V některých případech mohou být nutná další vyšetření, například počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) nebo endoskopické vyšetření (ERCP). ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie) pak umožňuje i případné odstranění kamenů, pokud se nacházejí ve žlučových cestách.
Tyto pokročilé diagnostické metody poskytují detailnější informace o stavu žlučníku a žlučových cest, což pomáhá lékaři rozhodnout o nejvhodnější léčbě. U většiny nemocných, kteří mají přítomnost kamenů ve žlučníku spojenou s příznaky, je doporučeno chirurgické odstranění žlučníku (cholecystektomie). Léčebný postup a načasování jeho provedení jsou voleny individuálně podle potřeb pacienta a aktuálního zdravotního stavu,
doplnila mluvčí VZP.
Je samozřejmě ideální nečekat na velký záchvat, ale pokud máte podezření, že by se vás mohly týkat žlučníkové kameny, podstoupit vyšetření zaměřené tímto směrem a řešit, jak se jich zbavit. Můžete potíže probrat s praktikem a ten vás může poslat k příslušnému odborníkovi, či vás dokonce vyšetřit sám. Někteří praktičtí lékaři si totiž pořídili ultrazvuk, což je přístroj vhodný například právě k vyšetření žlučníkových kamenů. Zatím ho však používají jen na vlastní náklady, pojišťovny zatím ultrazvuk u praktiků nehradí, ačkoli o to odborná společnost praktiků usiluje. Jde jim jen o základní vyšetření, ta složitá by nadále nechali specialistům.
Bezpečnost a spolehlivost vyšetření ultrazvukem v ambulancích praktiků v uplynulých letech zkoumaly vědecké studie. Velmi zjednodušeně porovnávaly nálezy našich vyšetření ultrazvukem s nálezy u sonografisty. Například u diagnózy zápalu plic se nálezy shodovaly z 90 procent, a to po absolvování jednodenního úvodního kurzu, podobně skvělých výsledků praktici dosáhli i u diagnózy žlučníkových kamenů. Jestliže tedy existovaly pochybnosti, že se praktici mohou během relativně krátké doby naučit pracovat s ultrazvukem, tyto studie je jednoznačně vyvrací,
říká praktik David Halata, místopředseda Pracovní skupiny pro ultrazvuk v primární péči Společnosti všeobecného lékařství. A jeden ze spoluautorů studií, které jsou v evropském měřítku unikátní jak svým rozsahem, tak množstvím nasbíraných dat.
Lidé se žlučníkovými obtížemi by často měli dlouhodobě dodržovat dietu, někdy i po celý život. Strava by měla být pestrá, aby jim nechyběly vitamíny a živiny. Základem je dostatečný příjem bílkovin a vlákniny, které jsou pro organismus nezbytné. Důležitá je pravidelnost – doporučuje se jíst v klidu, menší porce několikrát denně. Stejně významný jako samotná dieta je i dostatečný pitný režim, který by měl být nedílnou součástí denního režimu.
Veškerá vyšetření, která jsou pacientovi indikována, jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Všechna vyšetření je nutné provést ve smluvních zdravotnických zařízeních (tedy u poskytovatele zdravotních služeb, který má smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta).
ČLÁNKY DO MAILU